Kůrovcová kalamita ve Zlínském kraji nejvíce postihla Beskydy. Na území bývalého okresu Vsetín loni vytěžili 150 tisíc kubíků kůrovcového dřeva. „Jde o nejrozsáhlejší kalamitu v historii," uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman při návštěvě Zlínského kraje. „Je potřeba říct, že její náprava může trvat 15 i 20 let," dodal.
Právě nyní přitom nastává období, které může mnohé rozhodnout. Mírné zimy posledních let kůrovci přály. Stejně jako fakt, že se v regionu zvýšila průměrná teplota. Ještě v roce 2013 byla na šesti stupních Celsia, loňská měření ukázala průměrnou teplotu 10 stupňů. Díky tomu se zrychlil reprodukční proces kůrovce a namísto dvou generací letos vylétly tři. A platí, že čím víc brouků se vylíhne, tím víc napadnou stromů.
Letos je lesníci zaznamenali venku už během ledna. „To přepisuje skripta o lesnictví," upozornil tehdy starosta Rožnova pod Radhoštěm Radim Holiš.
Právě na kopcích nad městem je situace zřejmě nejhorší. Lesy tam má i město. „Následky budou zcela fatální. Není to jen tak nějaký rozmar přírody," mínil jednatel Městských lesů Rožnov Rostislav Polášek.
Vlastník největších lesních ploch v regionu, státní Lesy ČR, už letos zpracoval na území celého kraje dvojnásobek loňského množství.
Řešením je vysazovat jiné dřeviny než smrk. Odborníci doporučují především jedle, buky a duby, v menší míře olše, javory nebo jasany. Zásadní rozdíl je v kořenovém systému. Sahá hlouběji a stromy tak mají větší šanci dostat se k vodě. Navíc je tolik neohrožují větrné smrště, takže hlavně na hřebenech mají větší šanci přežít než smrky.
Jenže lesníci se pohybují v začarovaném kruhu. Potřebují co možná nejrychleji zalesnit holiny po kůrovcové těžbě nebo polomech. Když je nechají být, půda seschne, vítr a případný déšť odnese vrchní úrodnou vrstvu. Ale velké procento nové výsadby usychá dřív, než se stačí ujmout. Velkým problémem je i skládkování a odbyt kůrovcového dřeva. Dosud se ho podařilo sanovat pouze čtvrtinu z celkového množství.
Petra Procházková