Kůrovec vzal Jeseníky útokem, co s ním? (Týdeník Bruntálský region)
JESENÍKY - V národních přírodních rezervacích v Jeseníkách se objevil kůrovec. Šíří se zejména v rezervacích Králický Sněžník a Šerák - Keprník, ale také na Pradědu a Rejvízu.
Boj proti nebezpečnému škůdci rozděluje lesáky a ochránce přírody. Zatímco ti první by preferovali razantnější postup, ti druzí mají snahu omezit lidské zásahy v nejcennějších lokalitách. „Naší snahou je ponechat prales v rezervacích co nejvíce přirozenému vývoji. Nechceme kácet napadené stromy, protože by se narušila struktura lesa. Dáváme přednost méně razantním zásahům, jako je chemický postřik, umístění lapačů nebo takzvaných lapáků, tedy kmenů dovezených odjinud, které se poté, co do nich nalétne kůrovec, odvezou,” řekl vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky Jan Halfar.
Na boj s pětimilimetrovým broukem povolali ochranáři letos i šestici horolezců. Ti lezou s pomocí stupaček s hroty do koruny silně napadených stromů a železnými loupáky z nichsloupávají kůru nastojato. Je to pracné a pomalé, ale zároveň blízké přírodnímu procesu. „Kůra stromu napadeného kůrovcem by se stejně do dvou let sloupla. Když zasáhneme včas, tak larva nedokončí vývoj a kůrovec neohrozí další stromy,” řekl k metodě Halfar.
Ochranáři ale zároveň trvají na tom, aby se část napadených stromů v rezervacích ponechala bez zásahu. Z toho mají lesáci velké obavy. „Je to dřímající hrozba kůrovcové kalamity. My bychom preferovali pokácení všech napadených stromů, jejich odvětvení a odkornění. To je nejúčinnější metoda boje proti kůrovcům v podmínkách národních přírodních rezervací, kde kůrovcové stromy i další kalamitní dříví zpravidla zůstává v porostu k postupnému zetlení,” řekl Jaroslav Hofmann z krajského ředitelství Lesů České republiky. Praxe v rezervacích je taková, že revírníci Lesů ČR vyhledávají stromy nově napadené kůrovcem a lesní správa pak musí požádat Správu CHKO Jeseníky, aby jejich asanaci umožnila. „Některé stromy musíme ponechat bez zásahu, část stromů musí zůstat v kůře a je na nich povolen pouze chemický postřik. Ten je méně účinný a k přírodě méně šetrný než včasné odkornění stromů. Ale jakýkoliv zásah je lepší než žádný,” uvedl Jaroslav Hofmann. Ochranáři jsou přesvědčeni, že ve vyšších polohách kolem 1 200 metrů nad mořem, kde se nachází většina jesenických rezervací, rozšíření kůrovce nehrozí, protože drsné klima broukovi nesvědčí. Zatímco jinde se za sezonu vylíhnou až tři generace brouka, a z jednoho napadeného stromu jich tak může být do podzimu napadeno až dalších tři sta padesát, ve vysokohorských podmínkách se vylíhne jen jedna generace a ani ta někdy nedokončí vývoj. Podle lesáků však může podcenění obranných zásahů způsobit přemnožení brouka i v horských polohách, kde jsou porosty oslabené v důsledku imisních zátěží minulých desetiletí. „V případě kalamity by byly ohroženy i nejcennější části rezervací - zbytky původních horských smrčin. A to by byla nenahraditelná ztráta, ” uzavřel Hofmann.
