Na dlouhotrvající sucho nejvíce doplácejí smrkové porosty.
Písek – I když se hovoří o kůrovcové kalamitě hlavně na severní Moravě, napadeny jsou lesy ve všech pahorkatinách od 400 do 600 metrů. Týká se to i Píseckých hor, kde na městském majetku hospodaří Lesy města Písku (LMP).
„Máme na rozdíl od jiných lokalit štěstí, že naši moudří předci sázeli lesy smíšené, tedy vedle smrků i listnáče. Nevznikají nám tak holiny," vysvětluje Václav Zámečník, jednatel společnosti LMP. Právě smrk je v období dlouhodobého sucha nejčastěji napadán kůrovcem. V současné době se veškerá těžba soustřeďuje na stromy napadené kůrovcem. „Pouze v lednu a únoru jsme dělali plánovanou těžbu, abychom uvolnili plochy pro sázení," dodal Václav Zámečník.
Stromy napadené kůrovcem těží LMP především s vlastními pracovníky a mechanizací. Pomáhají jim drobní živnostníci, se kterými spolupracují dlouhodobě a kteří znají terén v Píseckých horách.
„Vážným problémem je ale odbyt dřeva. Konkurence na trhu neexistuje, dřeva je nadbytek a ceny si tedy diktují odběratelé," upozornil Václav Zámečník.
LMP obhospodařují také lesy sedmi obcí, kde rozloha lesa je od 70 do 250 hektarů. Jsou to například Kluky, Albrechtice nad Vltavou, Temešvár, tedy ty, kde pozemky navazují na majetek města Písku. I tam se LMP vyrovnávají s kůrovcovou kalamitou.