Českobudějovicko – Oteplení minulých dní zahájilo naplno jarní rojení kůrovce. „Tam, kde ještě nebylo, tam bude teď v nejbližší době,” řekl k milostným hrám nebezpečného škůdce lesních porostů Jan Zasadil, hlubocký lesní správce Lesů ČR, s. p. Hlubočtí už jsou letos v zápase s kůrovcem několik týdnů, protože jejich porosty se nacházejí v nižších polohách než třeba Šumava. Na Šumavě začalo rojení prakticky o uplynulém víkendu.
Líčí pasti
Lesníci už pozorují nárůst odchytů jedinců kůrovce ve feromonových lapačích (speciální zařízení která připomínají plochou krabici se žaluziemi). Zaznamenali i větší nálet na lapáky – pokácené kmeny, které mají přitáhnout škůdce, aby se snáze likvidoval. „Náročné úkoly v ochraně lesa proto opět nabírají na obrátkách,” uvedl Zbyněk Boublík, tiskový mluvčí Lesů ČR s tím, že se to týká i Lesní správy Nové Hrady.
Lesní správa LČR Nové Hrady byla v posledních letech nejvíce postižena živelními kalamitami. Nejdříve, v roce 2006, to byla kalamita sněhová, při které padlo za oběť nepřízni počasí 290 tisíc m3 dříví. V roce 2007 to byla větrná kalamita Kyrill s objemem 650 tisíc m3 kalamitního dříví, což tvořilo 11 % objemu škod v rámci celého s.p. LČR. „V roce 2008 to završila větrná kalamita Emma, která měla na svědomí 130 tisíc m3,” doplnil poslední ránu Boublík. Celkem bylo nutné za zmíněné tři roky vytěžit jen v důsledku kalamit v rámci novohradské lesní správy Lesů ČR 1 070 tisíc m3 dříví. „To odpovídá obvyklé těžbě za 7,5 roku, protože obvyklá těžba se pohybuje na úrovni okolo 140 tisíc m3 ročně,” zdůraznil Boublík. A kalamitní dřevo, i když bylo zpracováno v nejkratším možném čase, se stalo živnou půdou pro kůrovce
Napadené smrky
V současnosti je na lesní správě Nové Hrady nejsložitější situace v okolí nejstarší české rezervace Žofínský prales. I přes to, že jádro rezervace je převážně bukové, smrk je v pralese rovněž zastoupen v nezanedbatelném množství. Kůrovec v minulých letech napadl tyto smrkové porosty a v současné době ohrožuje i porosty s pralesem sousedící. Lesní správa Nové Hrady podle Boublíka průběžně konzultuje s orgány ochrany přírody celkový stav a vývoj situace a očekává, že její tažení proti kůrovci bude úspěšné. Problémem je, že kůrovec škodí porostům i ve chvíli, kdy už je samotná kalamita zvládnuta. Kromě nutnosti uměle obnovit vzniklé holiny totiž došlo k částečnému nárůstu populace kůrovce. V loňském roce tak bylo zpracováno 58 tisíc m3 kůrovcem napadeného dříví. Tak velký objem dřeva padl za oběť škůdci i přesto, že bylo použito k obraně více než 7,7 tisíc lapáků a více než 600 lapačů. „I když tento stav svým rozsahem zdaleka nedosahuje problému v Národním parku Šumava, kde bylo v loňském roce zahubeno kůrovcem okolo 600 tisíc m3 dřeva, chtějí LČR objem kůrovců co nejdříve vrátit do stavu, který zde byl dlouhá léta před uvedenými kalamitami, kdy kůrovec byl bezeškodnou součástí přírody,” zmínil tiskový mluvčí Lesů ČR.
„V letošním roce jsme proto ještě více posílili obranná opatření. Máme prozatím položeno již více než 18 tisíc lapáků, instalováno téměř 800 lapačů a dále tisíc jiných obranných opatření (stojících a otrávených lapáků), které průběžně s ohledem na výši odchytů doplňujeme,” vypočetl Karel Trůbl, ředitel krajského ředitelství LČR v Českých Budějovicích.
„Kromě toho bylo od počátku roku na lesní správě zpracováno 3800 m3 nově nalezeného kůrovcového dříví,” dodal Trůbl a podotkl, že předpokládá, že se situace bude zlepšovat.
S kůrovcem bojují pomocí pastí i jinde. „Pokládali jsme lapáky a teď jsme ještě přidávali feromonové lapače,” uvedl za Lesní správu a pilu obce Kamenný Újezd Jaromír Mertlík. Podle Mertlíka jsou to stejná opatření jako v loňském roce.
Kůrovec škodí lesům hlavně dvojím způsobem. Jednak napadá i stromy, které ještě nejsou určené ke kácení a v nižším stáří mají menší objem dřevní hmoty a jednak napadené dřevo ztrácí svou kvalitu.
