Kůrovcová kalamita dostává Moravskoslezský kraj do stavu nouze. Zastavit neustálé zhoršování situace a snížit dopady na život místních má nově za úkol kalamitní štáb svolaný hejtmanem. Místo lesů vzniká totiž v částech regionu měsíční krajina posetá pařezy.
Nadměrnou těžbou jsou zničené i silnice, větrné polomy v částečně vytěžených lesích způsobují masivní hynutí tisíců dalších stromů. Kůrovcová kalamita zcela mění tvář regionu a život lidí v něm.
Situace trvá už několik let a zhoršuje se. Nyní podle zástupců kraje plošné napadení smrčin vygradovalo do nouzového stavu. Hejtman Ivo Vondrák zřídil kalamitní štáb.
„Situace se stále zhoršuje, proto bylo nutné přistoupit k tomuto kroku. Členy štábu budou nejen odborníci na úseku lesního hospodářství, ale také zástupci vlastníků lesů, obcí a dalších institucí z oblastí nejvíce postižených míst našeho kraje," uvedl Vondrák.
První jednání čeká pracovní skupinu 18. července. Bude po vlastnících lesů požadovat koncepci a návrhy opatření pro boj se škůdci, hledat vhodná místa na takzvané suché i mokré sklady vytěženého dřeva a řešit i silnice, zničené nadměrnou dopravou těžké techniky. Důležité je zasáhnout před vylétnutím lýkožrouta
„Jen loni se v Moravskoslezském půlka kraji vytěžily skoro tři miliony kubíků dříví. Z toho devadesát procent kvůli kůrovci. Jediným účinným řešením je soustavné a včasné vyhledávání postižených stromů a okamžitá asanace napadeného dříví," řekla krajská náměstkyně pro oblast životního prostředí Jarmila Uvírová.
Nejhorší situace je na Bruntálsku, kde těžba postupně vzrostla na pětinásobek běžného stavu a stále narůstá.
Správci lesů bojují s extrémním nedostatkem lidí na lesní práce, sazenic stromů i místa pro ukládání vytěženého dřeva.
Náměstkyně dodala, že důležité je zasáhnout před dokončením vývoje a samotným výletem lýkožrouta smrkového a lýkožrouta severského, souhrnně označovaných jako kůrovec. Místní se smrkem už rozloučili
„Poslední dva roky to graduje. Když vyjdete na kopec, vypadá to jako měsíční krajina. Jen sem tam je vidět smrk, do roka do dvou budou všechny pryč," popsala starostka Petrovic Ilona Biličková.
Místní se se smrkovými lesy už rozloučili, v zastavení jejich hynutí nikdo nevěří.
„Smrkové lesy pravděpodobně odejdou úplně, nedá se s tím nic dělat. Těží se, těží a těží," komentoval starosta Holčovic Pavel Šprinz.
Problém roste, jen mezi letoškem a loňskem je propastný rozdíl.
„Lesy ČR v roce 2018 do května vytěžily v Moravskoslezském kraji celkem 801 tisíc metrů krychlových, z toho 442 tisíc v souvislosti s kůrovcem, 273 tisíc škody větrem a 63 tisíc ostatních hynoucích stromů. V případě kůrovce jde téměř o dvojnásobný nárůst, z 252 tisíc loni na 442 tisíc letos. Ale i větrné škody byly v loňském roce poloviční," řekla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Příčinou kalamity nevídaných rozměrů je sucho. Deficit vody v půdě zhoršuje odolnost stromů proti škůdcům. Oslabené dřeviny pak zlikviduje kůrovec s houbou václavkou, která napadá kořeny. Odborníci mluví o ekologické katastrofě.
