Liberec - Měli jste letos pod stromečkem místo košile certifikát o koupi kousku Nového pralesa na Ještědu? Vstoupili jste do „klubu” lidí, kteří podpořili ve střední Evropě zcela unikátní projekt. Seznam už obsahuje na 4,5 tisíce jmen.
Především jste trochu pomohli přírodě odčinit necitlivé zásahy člověka. Ekologové z libereckého sdružení Čmelák díky takovým příspěvkům mohli získat další část pozemků, kde se snaží vypěstovat zcela přirozený les. Takový, kde vedle sebe rostou smrkové a listnaté stromy a netěží se tam dřevo. Stromy v něm dožívají bez lidských zásahů.
Na projekt už neslyší jen lidé z Liberce a okolí. „Loni jsme měli celkem šest set dárců, i když ještě nemáme úplně přesná čísla. Tedy zhruba stejně jako loni. Možná se trochu projevila krize, zájem o koupi části pralesa ale rozhodně neklesá. Ozývají se nám lidé z celé země,” zmínila se Veronika Tomková z neziskové ekologické organizace Čmelák. Pokračování na straně B3 Kus pralesa si už koupily tisíce lidí
Na Ještědu v Liberci vzniká unikátní původní les. Jeho kousky si lidé letos dávali jako vánoční dárky
Největší počet lidí se hlásil před Vánocemi. Certifikát totiž věnovali jako netradiční dárek. Inspiraci na ně mohli dostat třeba v pražském metru. I tam se setkali s reklamní kampaní.
„Kromě nových zájemců se nám ozývají i ti, kdo nás už kontaktovali. K projektu už zdaleka nemají nedůvěru,” přidala Tomková.
Přeměna metru lesa na prales stojí 12 korun Podle údajů ekologů stojí přeměna jednoho metru čtverečního smrkové monokultury na přírodě blízký les 12 korun. Spočívá v prořezání stávajícího porostu a výsadbě sazenic původních dřevin. Především jedle bělokoré, buku lesního a javoru klenu. Nejmenší darovaná částka je 240 korun za 20 metrů čtverečních lesa. Za 600 korun už dostane kupec patronát nad 50 metry čtverečními.
Turista pozemky najde na jižním svahu Ještědského hřebene mezi Pláněmi pod Ještědem a Prosečí. Projekt tam Čmelák odstartoval už v roce 2004. Díky finančním příspěvkům se organizaci podařilo zatím získat čtyři pozemky o celkové rozloze 25 hektarů. „Naším cílem je dostat pozemky do co nejkompaktnějšího celku. Bude to pak jediný, druhově pestrý a ekologicky plnohodnotný les. Rád bych se jednou dostal na padesát až sto hektarů. To ale hodně záleží na tom, jak nám budou lidé pomáhat projekt rozšiřovat,” přiblížil Jan Korytář, vedoucí organizace Čmelák. Podle něj už teď jsou změny na Ještědu znát. „Není tam mrtvá monokultura, ale příroda se tam mění. Mám z toho radost.”
Nový prales je součástí systému evropské ochrany přírody Natura 2000. Ta vymezuje celoevropsky hodnotné lokality.
Letos chce Čmelák získat další tři pozemky. O jejich prodeji jedná. Asi na čtyřech hektarech roste sto let starý les, který ekologové nechávají samovolnému vývoji, jen tam místy dosazují některé dřeviny. Ten zatím nejvíc připomíná opravdový prales. Většina získaných pozemků jsou bývalé louky, na kterých člověk v 60. letech minulého století vysázel smrky. „Snažíme se ho prořezávat a sázet tam původní dřeviny, aby se tam nastartoval přírodní proces a les vypadal přirozeně. Chceme naše zásahy postupně zmenšovat, aby to jednou fungovalo samo. Proto tomu říkáme nový prales,” zmínil Jan Korytář. Pracovat v lese na Ještědu na obnově původního lesa přijíždějí každý rok také dobrovolníci. Nejen z České republiky, ale z celého světa. Ekologům pomáhají lidé z Koreje, Ruska nebo Francie. Firmy si už také zvykly, že na Ještěd posílají v rámci dobrovolnického dne své pracovníky. Čmelák musel bojovat také s těžko pochopitelnou nepřízní úředníků. Vadilo jim totiž, že na jednu čtyřhektarovou oplocenku nemělo sdružení stavební povolení. Teď se zdá, že se spravedlnost kloní na stranu ekologů. Za pravdu jim loni dala celkem tři ministerstva. „Věřím, že už dál nebudeme plýtvat našimi silami na dokazování toho, že Země je kulatá,” píše Čmelák ve svých Pralesních novinách.
* Prales na Ještědu
Na jižních svazích Ještědského hřebenu pod Hlubockým hřebenem, mezi body Pláně pod Ještědem, Vápenice, Padouchov, Velká Basa, památník tábora lidu 1870. Kudy se tam dostat Přes Pláně pod Ještědem 1. kabinovou lanovkou na Ještěd a odtud cca 2 km po červené turistické značce stále z kopce po hřebenové cestě 2. sedačkovou lanovkou na Černý vrch, odtud cca 1 km po červené turistické značce stále z kopce po hřebenové cestě 3. pěšky od konečné tramvaje pod Ještědem po červené turistické značce cca 2 km do kopce 4. pěšky od zastávky ČD Pilínkov a odtud pro modré přes osadu Hluboká vzhůru do kopce cca 3 km 5. ze Světlé pod Ještědem po zelené turistické značce cestou Karoliny Světlé cca 2 km Z Plání je to ještě 0,5 km -můžete se vydat po zelené směr Velká Basa a Padouchov, po dolním okraji pozemku, nebo po hřebenové modré směr Rašovka, budete u horního okraje pozemku. Přes Rašovku po modré turistické hřebenové cestě - od silnice v Rašovce jsou to cca 4 km. Přes Padouhov z Jiříčkova přes Padouchov po zelené cestou Karoliny Světlé do kopce cca 2 km.
* Prales na Ještědu
Ve střední Evropě unikátní projekt, v jehož rámci vykupuje Čmelák - Společnost přátel přírody pozemky na Ještědském hřebenu poblíž Liberce a provádí na nich postupnou přeměnu nepřirozených smrkových monokultur na původní lesy plné života. Jak velký je prales Od zahájení projektu v roce 2004 došlo k prořezání smrků a do připravených míst dosadili ekologové více než 30 000 sazenic buků, jedlí, klenů, mléčů, jasanů, jilmů a ptáčnic. Nový prales dnes tvoří čtyři oddělené pozemky o celkové rozloze 25 hektarů, které se postupně propojí v jediný, druhově pestrý a ekologicky plnohodnotný les. Co bylo na pozemku dřív První lesní pozemek na Ještědském hřebenu byl ještě po druhé světové válce z větší části tvořen loukami, které patřily k nedaleké usedlosti, z níž dnes zbývají již jen základy. Leží v nadmořské výšce 710-840 metrů. Po druhé světové válce však většina místních rolníků přestala postupně hospodařit a louky byly zpět zalesněny - ve více než 90 procentech smrkem. Jaký tu rostl les Na většině plochy byly asi čtyřicet let staré smrky, které měly téměř do jednoho poškozené kmeny od loupání vysoké zvěře. V mnohem menší míře se vyskytoval jeřáb či javor, méně buk.
