Když už uvažujeme, co vše se neudělalo na Moravě po povodních v roce 1997 a co se vymstilo v těch letošních, neměli bychom ty úvahy omezovat jen na technická řešení. Jistě, hráze, suché poldry, ale třeba také stavební uzávěry v záplavových územích, to vše je potřebné a může to částečně pomoci lidi, jejich životy a majetky ochránit.
Ale ač se to může jevit jako otřepaná fráze, nepřestává platit, že účinnější i levnější bývá problémům, tedy i povodním, předcházet. Jistě, stoprocentně to možné není. Přesto by nebylo na škodu udělat si v rámci těch preventivních opatření také inventuru stavu lesů v místech, odkud se valila na moravské obce potopa. Ale raději v celé republice. Kde je psáno, že povodně jinde než na Moravě nebudou?
Formálně, co do rozlohy, prý lesů přibývá. Ale jaká je kvalita porostů? Nezhoršila se náhodou jejich schopnost zadržovat vodu? Hospodaří se v nich tak, aby lesy dobře plnily také své vodohospodářské funkce? Jaký vliv na to má třeba holosečné kácení? Nebo kácení na strmých svazích, dříve dosti vzácné?
Odpověď na tyto a podobné otázky může být také kýženou odpovědí na to, jak když už ne záplavám předcházet, tak alespoň minimalizovat škody z nich.
O autorovi: MIROSLAV HUDEC, Česká Lípa
