Podtitulek: Bývalou studentku oslovil Junior Ranger Project. Rozvinula ho v diplomce a vyzkoušela v Krkonoších.
Autor: MICHAL SKALKA
Rubrika: KRKONOŠE PUBLICISTIKA
Trutnov/Prestižní cenu Evropské cestovní stipendium Alfreda Toepfera obdržela na výroční schůzi organizace Europarc Federation absolventka Pedagogické fakulty Karlovy univerzity v Praze Květa Černohlávková.
Více než rok studentka spolupracuje s terénní službou Správy Krkonošského národního parku při Projektu Mladých strážců .
Je čtvrtá oceněná v České republice
Projekt Květa rozvinula i ve svojí diplomové práci Junior Ranger Project (JRP) pro chráněné krajinné oblasti s podtitulem Nízkonákladová verze projektu Mladých strážců. Všechny vyzkoušela v Krkonoších. Její práci si cení Ministerstvo životního prostředí a Správa Krkonošského národního parku ve Vrchlabí. Už 12 let jsou organizací Europarc Federation podporováni dva až tři nejlepší studenti z celé Evropy, kteří se zaměřují na praktickou ochranu přírody. Květa je čtvrtým Čechem, který byl takto oceněn, což svědčí o tom, že její práce se těší uznání Europarku.
Jakým způsobem jste se dostala k Junior Ranger Project?
Celkem náhodou, když jsem se loni v létě jela podívat na letní tábor Mladých strážců v Krkonoších. Byla pro mě dobrá příležitost vidět práci s dětmi v rámci ochrany přírody přímo pod křídly národního parku. Hned od první minuty mě projekt velmi zaujal. Začala jsem spolupracovat.
Co na něm vidíte tak zajímavého? Čím se liší od školní výuky, na kterou jste se připravovala na pedagogické fakultě posledních 5 let?
Každá práce s dětmi je zajímavá. Od školní výuky se JRP samozřejmě liší výrazně. Nejde o hodinové vyučování v lavicích, ale hlavní část programu je postavena na praktické zkušenosti dětí, nácviku komunikačních dovedností a zažití mnoha zkušeností na vlastní kůži. Nechybí teoretická příprava, hry a zábava.
V čem spočívala vaše spolupráce se Správou Krkonošského národního parku ?
Na letním táboře jsem byla pouze jako host a seznamovala se s programem spolu s Mladými strážci. Navíc jsem se snažila přidat některé postřehy při vedení projektu z didaktického pohledu. Následně jsem v rámci diplomové práce po jednoduché anketě vyvinula jednodenní programy a zeptala se v českých chráněných územích na možnost jejich vyzkoušení.
Krkonošský národní park mi vyšel velmi vstříc. A tak jsem je během školního roku 2006/2007 mohla se skupinou strážců všechny vyzkoušet. Na letošním táboře jsem byla již jako spoluorganizátor. Doufám tedy, že i nadále se bude dařit spolupráci rozvíjet a program posuneme zase o kousek dál. Ráda bych více podnítila spolupráci českých i zahraničních skupin Mladých strážců.
Poznatky si berou i další parky
Spolupracovala jste i s jinými správami. S jakými a proč?Dostala jsem možnost vyzkoušet programy například v NP Šumava, CHKO České středohoří nebo CHKO Beskydy. Bylo to pro mě velmi důležité, neboť se s programem setkaly skupiny dětí, které doposud o projektu nic nevěděly. Výsledky pracovních listů tak nebyly ovlivněny zkušeností z předchozích programů. Navíc při zkouškách vedli vytvořené programy sami lektoři z řad zaměstnanců správ. Postupovali podle předloženého manuálu a já tak byla pouze v roli pozorovatele. Následný rozhovor s nimi přinesl mnoho důležitých postřehů a zajímavých námětů.
Zmínila jste hry a zábavu při programech. Narazila jste na nečekané problémy?
Hry slouží kromě odreagování i k utužování získaných znalostí a dovedností, neboť vycházejí z jednotlivých programů. U některých her nás překvapil složitý průběh. Ten většinou vycházel z toho, že se s takovou hrou děti ještě nesetkaly. Obtížné pro ně bylo například rozluštit zprávu ve znakovém jazyce, nebo mluvit na kameru v roli tiskového mluvčího.
Přestože prošli teoretickou přípravou a měli několik zkoušek projevu, skleněné oko kamery a místnost plná posluchačů na jejich projevu zanechaly citelné rány. V jiné situaci oslovovali v terénu návštěvníky národního parku, což také způsobilo mnoho problémů. Mladí strážci museli sebrat mnoho duševních sil k tomu, aby oslovili neznámého člověka, který navíc mohl odpovědět v cizím jazyce. Jeden z programů byl zaměřený na praktickou údržbu zařízení pro návštěvníky. Mladí strážci připevňovali cedule naučné stezky v terénu, odklízeli následky orkánu Kyrill nebo vyzkoušeli odkorňování kmenů.
Kde vidíte nedostatky v současném modelu Junior Ranger Projectu?
V současné době je podle mě největší překážkou časová náročnost práce s dětmi. Málokterá správa chráněného území u nás má možnost vyčlenit čas svého pracovníka pro tento projekt, nebo obecně pro práci s dětmi v rámci terénní služby, případně ekologické výchovy.
Není ještě přesně propracované zajištění odpovědnosti za bezpečnost a zdraví Mladých strážců tak, jak by při práci se skupinou dětí podle mě mělo být. Teprve v počátcích je spolupráce mezi skupinami Mladých strážců v různých místech Evropy. Myslím si, že je potřeba bourat hranice i jazykové bariéry, neboť příroda nekončí se státní hranicí.
Potřeba znalosti cizího jazyka
Co máte na mysli bouráním jazykových bariér?
Schopnost domluvit se dalším, než jen rodným jazykem je v dnešní době podle mě nezbytnost. Mladí strážci již při mnoha příležitostech zjistili, jak je i pro ně znalost cizího jazyka nepostradatelná, zejména v příhraniční oblasti. V příštích setkáních se chceme na komunikaci v cizím jazyce ještě více zaměřit.
Co jste dělala v Českém Krumlově?
V rámci spolupráce s˙EUROPARC Federation jsme dostali příležitost uspořádat na výroční konferenci mezinárodní setkání Mladých strážců. Programu se zúčastnilo pět delegací z Čech, Německa a Rakouska - vždy lektor se třemi strážci. Během dne junioři představili v anglickém jazyce projekt ve svém domovském chráněném území. Lektoři poté diskutovali o možnostech přeshraniční spolupráce a děti mezi tím připravovaly v mezinárodních skupinkách postery o tom, jak oni si představují spolupráci s ostatními.
Během závěrečného slavnostního večera Mladí strážci na podiu předvedli své postery 350 delegátům z celé Evropy a také jim řekli na mikrofon několik vět o tom, co je poutá k projektu. Myslím, že takové příležitosti děti hodně motivují a posouvají dopředu.
Výroční schůze byla i pro vás důležitá. V čem?
Důležitým okamžikem slavnostního večera pak pro mě bylo předávání Evropského cestovního stipendia Alfreda Toepfera, které jsem získala na další studium JRP.
Jak využijete stipendium ?
Otvírá mi dveře do Evropy přesně v duchu tématu konference Nature - Bridging Border o bourání hranic. Ráda bych tedy navštívila několik míst v Evropě, kde Junior Ranger Project také běží. Získala nové informace a zkušenosti pro rozvoj projektu a vytvořila nové programy. V současné době je snaha ze strany EUROPARC Federation sjednotit metodiku a dát Junior Ranger jasné cíle a formu.
