logo Silvarium tisk
Název: Lednový orkán na Šumavě
Zdroj: ČT 2
Datum: 17.04.2007
Autor: Neuveden
Moderátor: Neuveden
Relace: Nedej se

Autor1:
Šumava - leden 2007. Orkán nazvaný později Kyrill za sebou nechává téměř 700 tisíc kubíků polomu. Od prvních hodin po kalamitě je jasné, že způsob, jakým se s ní správa parku vyrovná, rozhodne možná navždy o osudu národního parku. Vichřice ukázala pravdu. Po celém území jsou roztroušené vývraty, ale plošné polomy v nejvyšších polohách jsou tam, kde se zasahovalo pilou proti kůrovci.

Ing. Alois Pavlíčko, Ph.D., bývalý ředitel Správy NP Šumava:
Příroda, kde jsme ji dali šanci fungovat, tam zafungovala. Tam jde o jednotlivé vývraty nebo zlomy. Kdežto tam, kde člověk přeměňoval strukturu lesa pro hospodářské účely nebo v minulosti, i třeba deset let zpátky asanoval jenom kůrovce, nebo prořeďoval staré porosty, tam vždycky k polomu došlo a je velice výrazný.

Petr Ješátko, inspektor pro správu lesa, Správa NP Šumava:
Za námi jsou vrcholy Plesná, Ždánidla, Polom. Všechny ty porosty na vrcholech byly postiženy kalamitou. V současné době se tam kalamita zpracovává a je předpoklad, že se ponechá první zóna Plesná svému vývoji. Je tragédií to, co se stalo.

Autor1:
Právě v první zóně Plesná nám Kyrill ukázal, k čemu vede nevhodná asanace kůrovce. Zasahovalo se tu za Žlábkova i za Pavlíčkova vedení parku.

Petr Ješátko, inspektor pro správu lesa, Správa NP Šumava:
V roce 1999 jsem doporučil tehdejšímu vedení národního parku v první zóně Laka - Plesná nezasahovat, protože už tam bylo dva tisíce kubíků kůrovce a věděl jsem, že ten porost potom spadne větrem. Vedení to nerespektovalo. Naopak, ještě v blízkosti prvních zón ve druhých zónách se těžily několikakubíkové souše a z výšek 1300 metrů se tahaly dolů. Za posledních sedm let se tam potom vytěžilo 4300 kubíků těžby v první zóně. Ty tam tedy byly nechaný ležet, porost se proředil a první zóna Plesná přestala existovat větrnou kalamitou Kyrill.

Autor1:
Tradiční metody boje proti kůrovci znamenají v této nadmořské výšce destabilizaci porostu a další polomy.

Petr Ješátko, inspektor pro správu lesa, Správa NP Šumava:
Sám jsem si myslel, že v osmém vegetačním stupni lze ten rozpad porostu zpomalit zásahy proti kůrovci. Ale tato kalamita mě přesvědčila, a v lesnickém provozu jsem čtyřicet let, že to nelze. Že snížíte zakmenění pod sedm v těch výškách 1200 - 1300 metrů a ty porosty padají jako domino.

Autor1:
Polom, kůrovec, těžba, vítr, nový polom. Přesto hned po orkánu začali někteří politici požadovat, aby se polomy uklidily všude bez ohledu na zonaci. Proti tomu ostře vystoupila skupina vědců.

RNDr. Jakub Hruška, CSc., předseda vědecké sekce Rady NPŠ, Česká geologická služba:
My jsme to doporučení vydali proto, protože se začalo ukazovat, že hlavním strašákem pro lesníky i veřejnost se stává kůrovec a že se pro kůrovce zapomíná na to, proč je tady národní park, že v národním parku by měly být v první řadě podporovány přirozené procesy a do horského lesa kůrovec patří. A to, že vznikla větrná kalamita, která vzniká jednou za 20 - 50 let, není důvod k tomu, aby vznikla panika a všechno se v rámci boje proti kůrovci vytěžilo

Doc. Ing. Karel Spitzer, CSc., Biologické centrum AV ČR:
To, že se tam nemají polomy likvidovat, že se ten prales má nechat svému původnímu, dynamickému vývoji, je naprosto oprávněné a do jisté míry nechápu, že se neustále vracíme tam, kde už je vše vyřešeno, kde to je jasné. To se týká nedotknutelnosti první zóny šumavského národního parku.

Autor1:
Také tam, kde je pro biologickou hodnotu lesa správou parku připraveno rozšíření první zóny by se podle vědců na polomy nemělo sáhnout.

Ing. Lubomír Šálek, učitel hospodářské úpravy lesů FLE ČZU:
Zpralesnit celou Šumavu je základní omyl.

Autor2:
Ale tam se nejedná o celou Šumavu, ale asi o dvacet procent, která mají být ponechána tomu bezzásahovému režimu.

Ing. Lubomír Šálek, učitel hospodářské úpravy lesů FLE ČZU:
Dvacet procent ze 70 tisíc hektarů je nějakých 15 tisíc hektarů. To je experiment, který může vyvolat negativní důsledky, ale o kterých se dovíme až poté, co autoři toho experimentu už bohužel budou mrtví.

RNDr. Jakub Hruška, CSc., předseda vědecké sekce Rady NPŠ, Česká geologická služba:
Že necháte něco svému přirozenému vývoji, není žádný experiment. Naopak můžeme kontrovat, že experimentem je dlouhodobé pěstování hospodářského lesa, které na přírodu vyvíjí nějaký tlak a konzumuje nějaký její potenciál, který se tam dlouhodobě vytvářel. Já myslím, že dokladem toho je například to, že jsme poměrně často konfrontováni se stížnostmi, že stav našich hospodářských lesů je špatný, že lesy v Jizerských, Krušných a Orlických horách chřadnou. Ale ony chřadnou částečně proto, že tam je už po několik generací uplatňováno monokulturní smrkové hospodaření, které ty ekosystémy prostě vyčerpalo.

Autor1:
Proti ponechání částí národního parku samovolnému vývoji razantně a dlouhodobě vystupují také mnozí politici. Například i nový šéf Rady národního parku.

PhDr. Jan Stráský, předseda Rady NPŠ, zastupuje Jihočeský Kraj -
Nevěřím tomu obecně, že ten les si pomůže sám v nějaké rozumné době. Rozumná doba v tomto případě se nepočítá na roky ani na desetiletí. Ta se počítá na daleko delší etapy, že je jistota, že si pomůže sám v daných podmínkách a že vyroste les, který tam chceme. Já samozřejmě znám formulaci zarytých, skalních představitelů této teorie, kteří říkají, vyroste tam takový les, jaký tam vyroste, a ten my chceme. To ovšem pro mě je jako scholastika 13.století. Připadá mi to jako filozofovi velmi zajímavá věta, ale tu já nesdílím a říkám vám, že má víra v to, že ten les se sám od sebe vyvine, mně připadá hlavně lidsky nepokorná a zbytečná. Přece člověk ví, jak to udělat, aby tam měl les, jaký chce. A pak ho může nechat.

Petr Ješátko, inspektor pro správu lesa, Správa NP Šumava:
Jestliže si někteří lidé myslí, že v národním parku budou přírodu přetvařovat k obrazu svému, tak jsou naprosto na omylu. Jestli chceme národní park, tak to bude park podle přírody, nikoliv podle nás.

Autor1:
O tom, co je a není lidská pokora k přírodě si s Petrem Ješátkem povídáme v první zóně na Debrníku.

Petr Ješátko, inspektor pro správu lesa, Správa NP Šumava:
Průměrný věk porostu je 224 let. Jsou tady 300 let staré stromy. Průměrná hmota smrku je tady 4,74 kubíku, jedle 4,54 kubíku. To znamená, že se jedná opravdu o skvost v národním parku. Podívejte se. Tady za mnou je jedle, které bylo zhruba 300 let, která tady vydržela, ale příroda ji dnes větrem položila. Vidíte, že už měla svůj život za sebou, protože už byla podehnilá. Takže skončila tak, jak mají stromy v národním praku umírat - vestoje. Nemůžou umírat motorovou pilou.

Prof. Ing. Vilém Podrázský, děkan FLE ČZU Praha, člen vědecké sekce Rady NPŠ:
Základní lesnická metoda je vytěžení napadených stromů a likvidace těch ohnisek. Ostatní metody jako lapače nebo lapáky přirozené nebo feromonové jsou spíš doplňkovou metodou. Můžou omezit, ale ne vyloučit.

Autor1:
Přesto i profesor Podrázský zastává názor, že některé části národního parku by měly zůstat bezzásahové.

Prof. Ing. Vilém Podrázský, děkan FLE ČZU Praha, člen vědecké sekce Rady NPŠ:
Zdroje kůrovce a jeho stav namnožení je tak velký, že šířit se bude. Jde o to, kde chceme, aby se zastavil, a kde nám vadit nebude. Jsou taková místa také.

Antonín Schubert, člen výkonného výboru Rady NPŠ, starosta Modravy:
Na Šumavě musíme vrátit šumavskému lesu jeho původní identitu. Musíme tam vrátit všechno, co jsme tomu lesu ukradli v minulosti. A nemůžeme hovořit o stoprocentní bezzásahovosti. Ten proces samovolného vývoje pak, až tam vrátíme všechno, co jsme ukradli, tak může bezpochyby nastat. Pakliže hovoříme o nějakém principu bezzásahovosti, tak by skutečně měly být vymezeny kvalifikované celky přírodní, kde se nebude pohybovat člověk s žádnou technikou, nebude tam pobíhat dřevorubec s motorovou pilou, nebude se tam asanovat dříví napadené hmyzími škůdci, ale musíme tam schválit takový management, který navrátí tomu přírodnímu území jeho původní přírodní identitu.

Autor1:
Od roku 1995 jsou však rozhodnutím ředitele Žlábka a exministra Bendy první zóny rozkouskovány na nesmyslných 135 částí. Opakovaně se ptáme, kdy to konečně bude napraveno.

Autor2:
Tuto otázku pokládáme pravidelně každý rok v našem pořadu. Předpokládáte, že se v dohledné době to podaří vyřešit?

Ing. Alois Pavlíčko, Ph.D., bývalý ředitel Správy NP Šumava:
Pokud by bylo zahájeno řízení a neexistovaly nějaké obstrukce, tak je to záležitost jednoho roku.

Autor1:
Ředitel Pavlíčko ale už další rok nedostal. Na Šumavu přijíždí na inspekční cestu ministr Bursík. Na místo šéfa parku jmenuje dosavadního Pavlíčkova náměstka Františka Krejčího a ještě předtím oznamuje průlomové rozhodnutí. V nejcennějších partiích národního parku se proti kůrovci nadále zasahovat nebude.

Autor2:
Starostové a obce to ale nepřijali příliš klidně. Vzniklo tam velké hnutí proti. Někteří z nich tvrdí, že není možné zrušit platnost lesního zákona na území parku.

RNDr. Martin Bursík, ministr životního prostředí:
Lesní zákon na území národního parku nemá vůbec co dělat. To je přesně naopak. V národním parku se hospodaří podle zákona o ochraně přírody a krajiny 114. A to, že tam předchozí ředitel parku pan Žlábek rozhodl, že bude uplatňován lesní zákon na území parku, to bylo to, co bylo nestandardní. On si tím umožnil využívat jednoho ustanovení lesního zákona, které říká, že dojde-li ke kalamitě, musí se přednostně ta kalamita zlikvidovat. Kdyby to ustanovení, které on aplikoval na národní park, bylo přesně dodržováno, tak by znemožňovalo správě diferencovaný přístup k managementu v národním parku, protože říká, je-li kalamita, vleťte tam, všechno vytěžte, pryč s tím, a to ihned. Samozřejmě že zrušit to bylo možné. My jsme to udělali citlivě, protože jsme zrušili tu platnost lesního zákona nikoliv na celém území národního parku, ale jenom na zhruba 18 - 20 procentech toho území, které je nejcennější, kde jsme se rozhodli, že necháme les přirozenému vývoji.

PhDr. Jan Stráský, předseda Rady NPŠ, zastupuje Jihočeský Kraj -
Obce to chápou jako podraz a připravují proti tomu kroky a sepisují jaksi i právně začleněné materiály, které by měly celý ten proces znovu vystavit posouzení. To všechno ovšem probíhá v časově velmi nepříjemné situaci, že my se tady hádáme, píšeme si petice, svoláváme shromáždění a kůrovec se jistě nějak vyvíjí a čeká na ten červen.

Autor2:
Jak hodnotíte poslední rozhodnutí pana ministra Bursíka?

Doc. Ing. Karel Spitzer, CSc., Biologické centrum AV ČR:
Já toto rozhodnutí velice vítám. Je přesně v souladu se záměry ochrany přírody na Šumavě a především k respektování statutu první zóny národního parku.

Ing. Lubomír Šálek, učitel hospodářské úpravy lesů FLE ČZU:
Tohle řešení je dle mého názoru naprosto chybné. Tady je možné někde něco ponechat, ovšem je třeba diferencovaně přistupovat ke každému porostu. A rozhodnout, jestli tady ten stav může ohrozit, nebo nemůže. Ale rozhodnout paušálně, že 150 tisíc kubíků, my si zakládáme prostor pro obrovskou kůrovcovou kalamitu. S největší pravděpodobností.

RNDr. Martin Bursík, ministr životního prostředí:
Vznikne následná kůrovcová kalamita asi v celé republice. To vypadá tak podle toho, jak se vyvíjí počasí, že to tak bude. A myslím, že Lesy České republiky budou mít také hodně práce. Samozřejmě to bude tak, že světla se rozsvítí na Šumavu. A my také se snažíme tam podnikat kroky, abychom tu kůrovcovou kalamitu minimalizovali.

Autor1:
V nejcennějších zónách zůstává dřevo ležet bez asanace. Všude kolem nich se ale padlé kmeny usilovně odstraňují. V nejvyšších partiích parku pracuje unikátní technika. která umožňuje vytáhnout ze svahů padlé kmeny bez poškození půdního krytu a podrostu.

Autor2:
Můžete obcím zaručit, že ponecháním určitého části dříví nezpracovaného nedojde k další následné kalamitě výletem kůrovce?

Ing. František Krejčí, nový ředitel Správy NP Šumava:
To je, jako byste chtěla po mně, abych poroučel větru, dešti. Toto přímo samozřejmě správa národního parku slíbit nemůže, protože, jak říkal jeden z vašich kolegů, příroda je hrozně neukázněná, ale každopádně můžeme slíbit to, že naším konáním nezapříčiníme to, aby byla znovu kůrovcová kalamita na Šumavě.

Autor1:
Ředitel Krejčí nastupuje s novým mottem "konečně společně". Chce znovu navázat dialog s obcemi, a to nejen o zonaci. Také hodlá podporovat rozvoj turistiky, například otevření přechodu Modrý sloup u Modravy.

Ing. František Krejčí, nový ředitel Správy NP Šumava:
Já osobně si ani neumím představit, že bych doporučoval jakýkoliv koncepční dokument ke schválení vůči ministerstvu, aniž bych to neměl projednaný nebo detailně probraný, vysvětlený kolegům z obcí.

Autor2:
Předpokládáte, že tam ze strany obcí nebudou vyvíjeny nějaké zbytečné obstrukce nebo zdržování?

Ing. František Krejčí, nový ředitel Správy NP Šumava:
Já doufám, že doba zbytečných obstrukcí už je pryč, Teď je doba, kdy se musí nastartovat spolupráce v rámci regionálního rozvoje, protože se spustilo nové plánovací období Evropské unie a bylo by škoda se teď obstruktivně vzájemně zdržovat, když naopak jde o to, abychom konečně společně jsme mohli spolupracovat při regionálním rozvoji a vzájemně se akceptovat jako partneři v jednom území, protože si myslím, že národní park je pro region výhodou, a to i v plánování regionálního rozvoje. Je to opravdu ekonomický motor regionu.

Autor1:
Kromě evropských projektů ale bude třeba především co nejdříve rozšířit nejcennější první zóny a vypracovat kvalitní plán péče.

PhDr. Jan Stráský, předseda Rady NPŠ, zastupuje Jihočeský Kraj -
Myslím, že jedním z aktuálních úkolů nejbližšího období je dohodnout se na podmínkách, za kterých se ty první zóny spojí do rozumných území. Ty by mohly vytvářet takový základ toho, kde ten experiment bude respektován oběma stranami, kde bude prováděn, kde bude sledován.

RNDr. Martin Bursík, ministr životního prostředí:
Správa parku a ministerstvo hodlají v konkrétních případech říct úplně jasné slovo. Jsou věci, přes které nejede vlak, kde postavíme zeď, ta zeď bude mít tloušťku deseti metrů a nikdo ji nerozvalí. A to proto, že kdybychom tam pustili, tak zpochybňujeme samu existenci a podstatu Národního parku Šumava. Jinde jsme ochotni otevřeně o tom mluvit, jednat i o projektech lyžování a dalšího rozvoje turistiky. Je nám prostě zřejmé, že se tam musí žít.

Autor1:
Tento rok rozhodne, zda bude Šumava skutečným národním parkem. Člověk, který usedl na ředitelskou židli, položil hlavu na špalek. Na to, zda dopadne popravčí sekyra, nebo se splní "konečně společně", si budeme muset počkat.

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Měl by stát přispívat na ekosystémové funkce lesů?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě