Zdroj: Euro
Datum: 02.07.2007
Podtitulek: FRANTIŠEK DEJNOŽKA: Čekám na nabídku k prodeji, tvrdí spolumajitel Hradecké lesní a dřevařské společnosti
Autor: VADIM FOJTÍK
Rubrika: ROZHOVOR
EURO: Hradecká lesní a dřevařská společnost (HLDS) je s ročními tržbami kolem tří miliard korun největším tuzemským obchodníkem se dřevem. Mnozí vaši odpůrci ale tvrdí, že jste při obchodech pouze využil své informace z doby, kdy jste pracoval pro státní lesy...
DEJNOŽKA: Jsem samozřejmě pamětníkem transformace státních lesů, tedy období, kdy se privatizovaly některé činnosti, především obchod. Nejsem ale aktivním účastníkem transformace. Od roku 1982 jsem pracoval pro státní lesy v obchodní oblasti a právě po privatizaci obchodních činností jsem měl pocit, že zde existuje velké bílé místo. Nadregionální trh. Každá lesní firma se zaměřila na prodej dřeva především tam, kde sídlila, to znamená na okres nebo kraj. Chybělo celorepublikové zastřešení, především pro velké dřevozpracující podniky, jako jsou třeba celulózky. Proto jsem se rozhodl v roce 1994 založit podnik Hradecká lesní a dřevařská společnost. Firma vznikla na zelené louce, ne z transformace nebo privatizace. V dalších letech se ukázalo, že to skutečně bylo bílé místo, o službu byl okamžitě velký zájem. Naše firma se od svého založení v podstatě zaměřila na zásobování celulózek, teprve později jsme k tomu přidávali další zpracovatelské kapacity.
EURO: O několik let později jste ale poloviční podíl ve firmě prodal státnímu podniku Lesy České republiky. Proč?
DEJNOŽKA: Státní podnik spolupracoval s těžařskými firmami, kterým prodával dřevo takzvaně u pařezu. Lesy tehdy potřebovaly vědět, zda obchodují za správnou cenu a jaká je jejich tržní úroveň. I z toho důvodu s Hradeckou lesní a dřevařskou společností spolupracovaly na bázi výměny určitých obchodních údajů. Jenže postupem času se jejich požadavek na informace o tom, jaká je situace na trhu a jak se vyvíjí, stále zvyšoval. Lesy České republiky někdy kolem roku 1998 dospěly k přesvědčení, že se potřebují vrátit do obchodu. Tedy činnosti, které se před lety při privatizaci zbavily. Tehdy se vedení podniku rozhodovalo, zda zřídit vlastní obchodní oddělení, nebo zda majetkově vstoupit do některé z fungujících firem.
V té době již byla Hradecká lesní a dřevařská společnost jedničkou na českém trhu v obchodování se dřevem. Státní podnik mě oslovil s tím, zda jim neprodám podíl ve firmě. Dohodli jsme se a Lesy ČR získaly v mé společnosti devětačtyřicet procent akcií. Později, v roce 2004, chtěly vlastnit polovinu, a po dalším jednání se jejich podíl zvýšil o procento. S oblibou říkávám, že když jsem podnikal jako stoprocentní vlastník, ukázalo se, že státní lesy potřebují pomoc, takže jsem půl firmy zestátnil.
EURO: Za kolik jste státu podíl ve firmě prodal?
DEJNOŽKA: Ta částka je důvěrná. Mohu pouze říci, že k ní Lesy ČR dospěly na základě dvou nezávislých znaleckých posudků. Lesy zaplatily mnohem menší částku, než by je stálo vybudování vlastní obchodní firmy.
EURO: S Lesy ČR máte společnou firmu, velmi často ale dění ve státním podniku kritizujete...
DEJNOŽKA: Je to jako v manželství. Vnímám to tak, že jsme partneři v dobrém i ve zlém. Někdy je nutné pročistit vzduch a říci otevřeně, tohle se mi nelíbí a s tím nesouhlasím. Nicméně se vždycky snažím, aby se neshody projednaly v rodině, na valné hromadě firmy. Ale když to není možné, někdy skončí i mimo firmu.
Po létech spolupráce mohu říct, že se chovám až příliš korektně, kdežto Lesy ČR někdy nemají problém ventilovat některé interní problémy na veřejnosti. Jako například v poslední době, kdy se opakovaně objevilo, že státní podnik má pocit, že Hradecká málo obchoduje se dřívím z kalamity Kyrill. Opak je pravdou. Prodáváme mnohem více dříví z kalamity, než nám ukládá smlouva.
EURO: V současné době mají majitelé lesů velký problém s odbytem dřeva. Jak bude situace vypadat za několik měsíců?
DEJNOŽKA: Teď je dřeva ohromný nadbytek právě kvůli Kyrillu. Větrná kalamita byla největší v novodobé historii státních lesů. Jenže je to jen krátkodobý přetlak do doby, než se dřevo zpracuje. Z dlouhodobého pohledu bude převažovat poptávka nad nabídkou. To je nová situace, respektive trvá zhruba rok. Dříve byla větší nabídka, lesům se dřevo špatně prodávalo. Podařilo se nám ale v Česku vytvořit takové prostředí - a jsem rád, že jsme se toho jako firma zúčastnili - kdy přišli investoři a vznikly dřevozpracující kapacity. Ty dnes vytvářejí větší poptávku, než je nabídka. A netýká se to jen státních, ale všech lesů. Navíc lze předpokládat, že ceny dřeva v budoucnu o nějaké to procento ještě vzrostou.
EURO: Takže pokud někdo přemýšlí o prodeji svého lesa, měl by si to ještě rozmyslet a naopak pár hektarů přikoupit?
DEJNOŽKA: V současné době jsou majitelé lesů ve výhodě, protože jejich produkce je, případně brzy bude, na trhu žádaná. Výnos z lesa je spočítán všeobecně na dvě procenta. Pro toho, kdo má kapitál, který chce rychle zúročit, není taková investice tou ideální formou. Naopak těm, kteří les vlastní, mohu sdělit svůj konzervativní názor, nic neprodávat. Nicméně je nutné opět podotknout, že volné finanční prostředky se dají použít efektivněji.
EURO: Kolem Lesů ČR je již několik měsíců velmi dramatická situace...
DEJNOŽKA: Všechno se to točí kolem dřeva. Pravděpodobně si řada lidí čím dál víc uvědomuje, že les již není jen takový, jak byl historicky vnímán, to znamená producent dřeva a ostatních funkcí, jako jsou půdoochranná a vodohospodářská či rekreační. Blíží se doba, kdy bude producentem zdroje energií, možná i surovin pro výrobu potravin. A stane se stejně strategickým majetkem, jako jsou nyní ropná pole v Kuvajtu. I z toho důvodu vnímám současné dění kolem lesů jako přípravu nebo boj o ovládnutí těchto zdrojů.
EURO: Z lesa se dají vyrábět potraviny?
DEJNOŽKA: Produkce z jednoho hektaru stoletého dubového lesa, kde je sklizeň jednou za sto let, je co do objemu možné výroby potravin větší než výnos ze sto sklizní hektaru pšeničného pole. Je to jen otázka chemických procesů jak ze dřeva uvolnit cukry a všechny ostatní látky. Dnes již takové procesy, které jsou samozřejmě technologicky náročnější, umíme, a v momentě, kdy to bude zapotřebí, nás les může i živit. Spíš si ale myslím, že dřevo v budoucnu nahradí především uhlí a naftu. Oblast energetiky je nejperspektivnější. Česká republika se v Evropské unii zavázala zvýšit podíl alternativních zdrojů na celkové výrobě energie a právě využití biomasy je pravděpodobně oblastí dalšího rozvoje. Může to být buď zemědělský produkt, třeba šťovík, nebo lesní porosty, jejich rozštěpkování a spalování ve fluidních kotlech. To má velkou budoucnost, tudy určitě půjdou podnikatelské projekty. Navíc je zájem státu a v podstatě všech, co se pohybují kolem energie, o podchycení zdroje biomasy v lesích. Je to hit posledních měsíců.
EURO: Jak lze řešit budoucí nedostatek dřeva v Česku?
DEJNOŽKA: Možností je několik. Jednou z nich je, pokud to mám říci laicky, vytěžit tolik dřeva, kolik v českých lesích přiroste. Což se zatím neděje. Určitý podíl dřeva shnije, nevyužije se, a to je potenciál další nabídky pro dřevozpracující kapacity. Tedy začít těžit takto nevyužívané kubíky dřeva. Ale to je politické rozhodnutí.
EURO: Stále více se hovoří o možném dovozu dřeva ze zahraničí.
DEJNOŽKA: V rámci Evropské unie nastávají velké podnikatelské možnosti. Je ale nutné si uvědomit, že na konečné ceně dřeva se stále větší měrou podílejí náklady na dopravu. A její podíl v budoucnu ještě vzroste. Právě logistiku dřeva považuji za velice perspektivní obor. Vlastník lesů v Německu v současné době dodává dřevo do Rakouska, podobný náklad jde přitom z Rakouska do Čech. A naopak dříví z Čech do Rakouska nebo do Německa. Takové náklady se na cestě často potkávají a míjejí. Chceme tuto logistiku vyladit, prodat dříví co možná nejblíže od místa těžby a zamezit této dřevěné turistice po Evropě. Hodláme propojit znalost odběratelských kapacit se znalostí producentů. Jednou z našich ambicí je organizovat tok dřeva tím způsobem, aby byly co nejmenší náklady na dopravu. Tím bude docházet k úspoře jak na straně nakupujícího, zpracovatelského kombinátu, tak i producenta. O ušetřené peníze na dopravě se v podstatě bude moci rozdělit vlastník se zpracovatelem. V tom vidíme do budoucna velkou šanci.
EURO: Začnete budovat vlastní přepravní kapacity?
DEJNOŽKA: V oblasti železniční přepravy si hodláme potřebné vagony najímat, a ne kupovat. Jiná situace je u kamionové přepravy. Tady zvažujeme vstup do některé ze zaběhnutých spedičních firem.
EURO: Vedení Lesů ČR před nedávnem oznámilo, že chce v HLDS ovládnout celých sto procent akcií. Jak daleko jsou jednání o prodeji?
DEJNOŽKA: S vedením státního podniku jsme se domluvili, že se tomuto tématu budeme věnovat letos v květnu a červnu. Bohužel jsme o něm dodnes nejednali. Ministr zemědělství Petr Gandalovič nicméně prohlašoval, že chtějí podíl dokoupit.
Již před rokem jsem deklaroval, že jsem ochoten o prodeji rokovat. Stále se ozývají hlasy, že prý za svůj podíl požaduji příliš mnoho peněz. Přitom jsem nikomu žádnou částku nesdělil, a jak jsem již řekl, na toto téma se nevedla ani žádná jednání. Celé mi to připomíná Postřižiny: Dobré, pane správce, ale musíte se zlepšit.
Hradecká lesní a dřevařská společnost je stále jedničkou na trhu obchodování se dřevem a některé útoky zevnitř Lesů ČR jsou opravdu razantní. Vnímám je jako dělostřeleckou přípravu na jednání o dokoupení firmy. Lesy ČR jako státní podnik nemohou vlastnit žádný majetek, pouze jej spravují pro Českou republiku. Tedy já a stát vlastníme v Hradecké lesní a dřevařské společnosti po padesáti procentech akcií. Mým partnerem je Česko a někdy se mi zdá, že management Lesů na to trošku zapomíná.
EURO: Prodáte tedy podíl ve firmě, nebo ne?
DEJNOŽKA: Nevylučuji, že prodám, ale ani nemohu říci, že jsem pro to rozhodnut. Bude záležet na nabídce. Předpokládám, že pokud státní firma předloží nabídku, budeme o ní diskutovat.
EURO: Jaká je hodnota firmy?
DEJNOŽKA: Společnost má dnes šedesát erudovaných profesionálů v pracovním poměru. Na základě ratingu, který jsme si nechali vypracovat, se odhady hodnoty společnosti pohybují kolem 150 milionů korun. Včetně jejích podílů v dceřiných firmách. Je to samozřejmě otázka úhlu pohledu, zda se ohodnocuje značka firmy, logo, a jak souvisí s jejím postavením na trhu. Některé znalecké posudky ocení pouze investici, ale ne firmu jako takovou. V současné době máme podíly ve společnostech, které se zabývají těžařskou činností, kamionovou přepravou dříví, těžařskou technologií.
EURO: Vlastní Hradecká nějaké lesy, případně zvažuje jejich nákup?
DEJNOŽKA: Ani já, ani Hradecká les nevlastníme. Spíš se snažíme točit volné prostředky v obchodě se dřevem. Stále je možné les koupit, určité hektary jsou nabízeny k prodeji. Je to ale o dlouhodobé investici a my potřebujeme volné peníze pro obchod. Koupí lesa bychom tyto prostředky na nějaký čas umrtvili.
FRANTIŠEK DEJNOŽKA (52)
V roce 1979 vystudoval Fakultu lesního inženýrství VŠZ v Brně. V letech 1982 až 1986 působil jako vedoucí odbytu Lesního závodu ve Vysokém Chvojně, v roce 1990 pracoval v oddělení odbytu Východočeských státních lesů. Dejnožkova kariéra se poněkud zbrzdila počátkem roku 1991, kdy byl dělníkem na pile v Horním Maršově. Ve stejném roce však nastupuje na post vedoucího obchodu Východočeských státních lesů. V letech 1992 až 1994 pracoval jako vedoucí obchodu v nově vzniklé Lesní společnosti Hradec Králové. V roce 1994 založil firmu Hradecká lesní a dřevařská společnost, kde zastává funkci ředitele a předsedy představenstva. Ve firmě nyní ovládá padesátiprocentní podíl.
Les bude stejně tak strategickým majetkem jako jsou nyní ropná pole v Kuvajtu
Poptávka po dřevě bude vyšší než nabídka, jeho ceny určitě ještě o nějaké to procento vzrostou
VADIM FOJTÍK (vadim. fojtik@ euro. cz)
Foto - Radovan Šubín
Foto - Jan Rasch
