Lesy plní v krajině mnoho funkcí,od hospodářské až po rekreační. Při podrobnějším pohledu je však musíme posuzovat také z hlediska vnitřního fungování jejich ekosystémů a působení na biodiverzitu celku. Právě v tomto případě najdeme nejvíce rozporných názorů.„Česká krajina je už v současnosti striktně rozdělena na zemědělské plochy, lesní plochy a oblasti měst či oblasti průmyslové. Rozšiřování lesních ploch toto dělení jenom podporuje,protože se jím ztrácejí všechny jemné přechodové struktury,”upozornil Martin Konvička z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Entomologického ústavu AV ČR. Jednoduše řečeno,mizejí malé loučky a stráně,v lesích prakticky nenajdeme paseky. Mnoho druhů rostlin i živočichů tak přichází o svá útočiště.
RESPEKTOVAT SOUVISLOSTI
Vysazování lesů však není v České republice svévolnou činností. Žádost o založení nového lesního porostu prochází složitým legislativním řízením,ve kterém se dostávají ke slovu nejen lesní odborníci,ale také ochránci přírody. Už z tohoto důvodu odmítl ředitel Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Jaromír Vašíček paušální odsouzení zalesňovacích procesů:„Samozřejmě může dojít k opomenutím nebo chybám,nicméně je potřeba řešit všechny problémy v konkrétních souvislostech. Není možné odsoudit vše paušálně.”Ekologické souvislosti navíc mají na paměti i lesníci a zejména v posledních letech se snaží o mnohem jemnější obhospodařování stávajících porostů.
PROČ SE SÁZÍ LES
Zalesňování má však i své neopominutelné historické souvislosti. Naši předkové si zpočátku přílišnelámali hlavu s tím,jaké množství dřeva vytěží. Narůstající spotřeba palivového dříví je však donutila k uváženějšímu hospodaření.„Lesníkům se tehdy podařilo vyřešit první energetickou krizi,”upozornil Vašíček. Až masivnější těžba uhlí změnila pohled na dřevo jako energetickou surovinu. Požadavky společnosti se přesunuly do oblasti stavebního dříví,čemuž se hospodaření v lesích opět muselo přizpůsobit.
„V minulosti bylo zalesňování považováno za bohulibou činnost. Často se však provádělo na nesmyslných místech a za zbytečných obětí,”uvedl Vojen Ložek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Za odstrašující příklad považuje třeba zalesnění Řípu v 19.století.
