Stížnost pro porušení zákona tam podá obec Ždárek, které les patří. Uvedla to starostka Iva Havlíková. Kammerlanderové les vydal Nejvyšší soud v Brně a průlomový rozsudek ovlivní i další případy, v nichž Kammerlanderová žádá na Semilsku a Jablonecku mnohem větší majetky než les s rozlohou čtvrt hektaru. „Stížnost k Ústavnímu soudu podáme, aby se jednou provždy vyjasnilo, jestli jsou nároky dědičky rodu Walderode oprávněné. Les pro nás nemá téměř žádnou cenu, chceme ale pomoci nedalekému Turnovu,” uvedla Havlíková.
Kammerlanderová žádá na území Turnova o městské pozemky, soudy však o jejich vydání ještě nerozhodly. Rozsudek Ústavního soudu v kauze Ždárek se stane vodítkem i pro ostatní restituční žádosti dědičky rodu Walderode.
„U Ústavního soudu by skončily restituční nároky rodu Walderode tak jako tak. Byli jsme přesvědčeni, že čím dříve se tam o nich rozhodne, tím lépe pro všechny,” vysvětlil zapojení Turnova do případu les ve Ždárku místostarosta Jaromír Pekař.
Turnov poskytne Ždárku právníka a pokryje obci náklady na jednání u ÚS. Stejným způsobem pomohl Ždárku při dovolání k Nejvyššímu soudu, kde se obec snažila neúspěšně zvrátit rozsudek Krajského soudu v Liberci o vydání lesa Kammerlanderové. Walderode se o rodový majetek přihlásil v roce 1992 a o deset let později zemřel. Kammerlanderová v roce 2005 usilovala o pozemky a budovy asi za 120 milionů korun.
„Les ve Ždárku patřil do jednoho panství a byl konfiskovaný stejným dekretem jako zámek Hrubý Rohozec a ostatní budovy a pozemky, na které uplatňuje dědička rodu Walderode nárok. Pokud Nejvyšší soud rozhodl o vydání lesa ve Ždárku, měly by nižší soudy vrátit i všechny další majetky,” řekl na začátku září advokát Kammerlanderové Roman Heyduk.
V roce 1992 ministerstvo vnitra Walderodemu československé občanství opět vrátilo a šlechtic zažádal o vydání bývalého majetku svého rodu. Vzápětí se objevila svědectví, že během války spolupracoval s nacisty.
V roce 1993 dostal Walderode od Lesního závodu v Harrachově téměř 90 hektarů lesa u Turnova, o tři roky později ale ministerstvo zemědělství rozhodnutí zrušilo. Vlastislav Fejkl, bývalý majetkoprávní referent v Lesním závodě v Harrachově, považoval v roce 1993 vrácení lesa Walderodemu za jasné. „Měl československé občanství. Byla celá řada sudetských Němců, kterým po válce nejdříve majetek sebrali, pak je ale neodsunuli a vrátili jim československé občanství,” připomněl.