Větrným živlem poškozených téměř 16 tisíc kubíků dřevin ve Chřibech je už vytěženo
Buchlovice, Chřiby/ Lesákům se podařilo odstranit téměř 85 procent polomů v chřibských lesích z celkového počtu bezmála devatenáct tisíc kubíků jehličnanů a listnáčů poškozených vichřicí Emma a červnovými vichry. Vichr tam přitom za necelých šest měsíců letošního roku polámal zhruba stejné množství dřevní hmoty, jaké museli lesáci zpracovat po přívalech mokrého sněhu a orkánu Kyrill v loňském roce.
„Do 20. června jsme zpracovali 15 900 kubíků kalamitního dřeva. Zbývá nám tedy ještě zpracovat 2700 kubíků, přičemž jednu polovinu tvoří jehličnaté dříví, které musíme z lesa dostat přednostně, aby do něj nenalétl kůrovec. Druhou polovinu tvoří polomy v listnatých porostech s přirozeným zmlazením. Abychom jej nepoškodili a neznehodnotili letní těžbou listnaté sortimenty, pustíme se do likvidace polámaných listnáčů ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku,” poznamenal vedoucí Lesní správy Buchlovice Zdeněk Zálešák
Největší škody podle něj živel napáchal na Bohuslavicku, Koryčansku a Starohuťsku, kde má na svědomí 5900 krychlových metrů dřeva, na Velehradsku a Jankovicku 4700 kubických metrů dřeva. „Ani jednomu z devíti revírů se vichřice nevyhnula. Nejvíce byly postiženy smrkové porosty nikoliv na horských hřebenech, jak by se dalo očekávat, ale v dolinách. Kupříkladu za velehradským Rákošem vichřice zcela zničila jeden z velkých smrkových porostů,” informoval Zálešák.
Na stojících polámaných smrkových pahýlech zůstalo v některých porostech pouze několik zelených větví a právě takto oslabené stromy, ale i ty s vrcholkovými zlomy, byly největším lákadlem pro kůrovce. „Samozřejmě, že ten na ně nalétl, ale nestačil se vyvinout. Ze zákona pro nás lesníky vyplývá, že prvořadým úkolem je zpracovat kalamitní hmotu. Polomy v mladých borových porostech se podařilo jankovickému revírníkovi Miroslavu Brychtovi nabídnout z velké části ke zpracování samovýrobcům. Silnější dřevní hmotu zpracovávaly specializované firmy tak, aby nedošlo k jejímu znehodnocení,” upřesnil lesní správce.
Dřevo je nejčastějším palivem v podhorských obcích. Na své si tedy přišli po kalamitě samovýrobci. „V našem kotli na dřevoplyn skončí letos v zimě asi dvacet prostorových metrů borového dřeva, které jsme si udělali v kalamitním porostu nad Modrou. Určitě ušetříme za v minulosti proklamovaný plyn, který je rok od roku dražší,” svěřil se Jiří Hájek ze Starého Města.
„Přes problémy se zadáváním zakázek je odstraňování kalamity v revírech buchlovické lesní správy pružné a rychlé,” hodnotí František Bezděk z Odboru životního prostředí Městského úřadu Uherské Hradiště.
