V množstevním vyjádření byl loňský sběr lesních plodin dokonce nejslabší od roku 1994, od kterého se tyto údaje u nás zjišťují. Objem sběru lesních plodin však v průběhu let výrazně kolísá, protože je zásadně ovlivněn jejich úrodou, která závisí hlavně na počasí, a to loni lesním plodům nepřálo. Slabší produkce ale naopak zvyšuje jednotkové ceny lesních plodin. Finanční vyjádření sběru proto nemusí odpovídat poklesu objemu sebraných plodin.
Podle mluvčího ministerstva zemědělství Petra Vorlíčka loňskou produkci a sběr lesních plodin snížily také extrémní povětrnostní jevy, zejména kalamity, které postihly v různé míře lesní porosty jak loni, tak v roce 2007, a jejich následná likvidace. „Pokud jde o houby a další lesní plodiny, bylo zřejmě do určité míry narušeno jejich prostředí pro daný rok 2008,” uvedl Vorlíček.
Během sledovaného období byl pro houbaře a sběrače lesního ovoce nejhojnějším rok 1995. Tehdy nasbírali téměř 60 tisíc tun lesních plodů, zatímco v průměru si jich z lesů ročně přinesou 38,6 tisíce tun. Co se týče finančního vyjádření, dopadl pro sběrače nejlépe rok 2007, kdy z tuzemských hájů a mýtin „sklidili” úrodu za více než pět miliard korun.
Více než polovinou se na každoročních sběrech podílejí houby, kterých naši občané nasbírají v průměru více než 20 tisíc tun za rok, což představuje finanční hodnotu téměř 1,9 miliardy korun. Sběrači každý rok v lesích dále očešou v průměru přes devět tisíc tun borůvek, více než tři tisíce tun malin, dva tisíce tun ostružin a stejné množství bezinek. Brusinek ročně nasbírají téměř tisíc tun. Průměrná česká domácnost si tak každý rok svůj jídelníček zpestří více než deseti kilogramy lesních plodů.
Nezáleží jen na počasí
Ani ideální klimatické podmínky nezaručují, že zejména houby porostou. Přestože by aktuální teplé počasí s dostatkem srážek mělo být pro houbaře téměř ideální, výskyt hub je velmi nerovnoměrný. To potvrdil v polovině července i Jaroslav Landa z České mykologické společnosti. Plné košíky prý lidé přinášejí z oblastí jihovýchodně od Prahy až po Rokycansko, naopak například v Orlických horách houby zatím příliš nerostou. „Vláhy je dost, teploty také, je spíše s podivem, že houby rostou pouze průměrně,” konstatoval mykolog. Podle něj se však dá čekat vývoj k lepšímu, zejména koncem léta.
Ne vždy se sběrači při svých výpravách do hvozdů chovají k přírodě uctivě a zejména česači borůvek dokážou v lesích napáchat veliké škody. Správa Krkonošského národního parku například od minulého pondělka omezila kvůli ochraně hor před nájezdy sběračů borůvek, zejména z Polska a Ukrajiny, vstup do některých částí Krkonoš. Úroda lesních plodin následně výrazně ovlivňuje také návštěvnost lesa. Do něj každý z nás v dlouhodobém průměru zavítá zhruba dvacetkrát do roka. Loňské nízké produkci lesních plodů odpovídala také návštěvnost lesů. Průměrný obyvatel České republiky loni les navštívil jen přibližně třináctkrát, což bylo nejméně za celé sledované období od roku 1994. Přitom podle Vorlíčka se na loňském poklesu návštěvnosti lesů nepodílely krizové jevy v ekonomice. Podle dosavadního počasí lze prý letos očekávat podstatně vyšší objem sběru lesních plodin než v loňském roce, i to, že budou Češi častěji vyrážet do lesů. Návštěvnost lesů je však také výrazně ovlivněná blízkostí velkých měst. Nejvyšší je dlouhodobě ve Středočeském kraji, do jehož hájů vyrážejí nejen za sběrem lesních plodů zejména Pražané.
Sběr hlavních lesních plodin a návštěvnost lesa se zjišťuje prostřednictvím dotazníkových průzkumů domácností v reprezentativním vzorku obyvatel. Česká republika je podle ministerstva jednou z mála zemí, kde se tyto údaje zjišťují.