Před deseti lety bylo v Jizerských horách sedmdesát tokajících samečků tetřívka obecného, vloni jich ochránci přírody zaznamenali už pouze čtyřicet. Unikátní druh hrabavého ptáka z Jizerských hor mizí. Pomoci tetřívkovi se teď v horách snaží státní lesníci. Kvůli ptákovi, který k rozmnožování potřebuje otevřené planiny, vykáceli část náhorní plošiny v Jizerských horách.
„Na náhorní plošině jsme odlesnili 42 hektarů a rozvolnili dalších 47 hektarů lesa. Vzniklo tak dvanáct tetřívčích center s tůňkami a koridory, které soustavu drobných a vzájemně navazujících horských bezlesí propojují. Vysazené jeřáby a břízy jsou zdrojem potravy. Pro tetřívka tak vzniklo prostředí vhodné k životu," říká Ludvík Řičář, ředitel libereckého krajského ředitelství státních Lesů ČR.
Celý projekt za 3,8 miliónu korun měly na starosti lesní správy Jablonec nad Nisou a Frýdlant. Akce na pomoc tetřívkovi tu probíhala postupně od roku 2014, část peněz se zaplatila z evropských fondů.
Pro zachování populace tetřívka je kácení podle Markéty Kavkové, specialistky na ochranu přírody z libereckého krajského ředitelství Lesů ČR, nezbytné. „Hory se zalesňují a tetřívek potřebuje otevřené planiny a rašeliniště," vysvětluje Kavková.
Do hor chodí také stále více lidí. Ani to tetřívkovi podle ní neprospívá. „V rašeliništích se instalují povalové chodníky, vznikají nové vyhlídky a značené trasy, které přivádějí do hor jak pěší, tak cyklisty i lyžaře. Tetřívkovi, který patří do Jizerských i Krušných hor, ale i do Krkonoš a na Šumavu, se tedy v jeho historickém teritoriu přestalo dařit a stal se ohroženým živočišným druhem," dodává Markéta Kavková.
I v dalších částech Česka zaznamenali úbytek tetřívků. V Krkonoších dnes žije jen polovina kusů z dvou set evidovaných před 11 lety. V Krušných horách je situace obdobná: v roce 2005 lesníci napočítali 300 kusů, loni už jen 200.
