Na Prostějovsku přemnožení těchto brouků, odborně nazývaných lýkožrouti, naštěstí nehrozí. Lesníci jejich výskyt pečlivě sledují, a pokud někde škůdce objeví, lapají je do připravených pastí.
„Kůrovce jsme u nás dokázali zkrotit, v lesích ho téměř nemáme. Situaci přesto nepodceňujeme. Výskyt tohoto brouka pravidelně sledujeme a do lesů dáváme speciální feromonové lapače a lapáky v podobě pokácených stromů,” uvedl Oldřich Bárta, prostějovský správce Lesů České republiky.
Jak to funguje? „Lapák, tedy strom pokácený koncem zimy či brzy na jaře, naláká svou vůní kůrovce. Nejdříve přilétnou samečci a zavrtají se do kůry. Začnou vyměšovat feromony a tím přilákají samičky ke kladení vajíček. Kmen pak buď odvezeme z lesa, nebo jej odkorníme, čímž larvy zaschnou. K jejich zničení používáme i chemikálie,” popsal Jaroslav Hofmann inspektor pro genetiku, ochranu a pěstování lesa z firmy Lesy České republiky.
Feromonové lapače vábí kůrovce obou pohlaví. „Brouci se v těchto plastových nádobách zachytí. Naši zaměstnanci je pak vyberou a zahubí,” zmínil se s tím, že snížení výskytu kůrovce lze docílit i vhodnou skladbou lesa. „Zatímco naši předchůdci preferovali monokultury, my vysazujeme smíšené lesy. To znamená s podílem například buků, dubů, javorů či jedlí. Takové výsadby vedou k větší stabilitě a trvalosti porostů,” nechal se slyšet Jaroslav Hofmann. Jako příklad uvedl Velký Kosíř. „Smrčiny, které tam kdysi lesníci vysázeli, jsou pro jeho polohu a klima „na hraně”. Přestože je tato dřevina nejlépe zhodnotitelná, v budoucnu bude na svazích Kosíře k vidění mnohem pestřejší skladba dřevin,” uzavřel.
