Obnova lesů v Krušných horách pokračuje. Porosty zdevastovala imisní kalamita v 80. letech minulého století. Vysazené dřeviny následně napadla houba kloubnatka. Smrk pichlavý nahrazují lesníci smíšenými druhy. Kvůli bezpečnosti lidí kácejí stromy nedaleko obcí. Do roku 2027 plánují Lesy ČR přeměnu dalších 341 hektarů za zhruba 112,5 milionu korun. Společnost o tom informovala novináře.
Ovzduší znečištěné průmyslem zničilo rozsáhlou oblast krušnohorských lesů v 70. a 80. letech minulého století. Domácí smrk ztepilý nevydržel imisní zátěž a stromy hynuly. Musel se vytěžit a vymýšlelo se, jaká dřevina bude nejodolnější. Rozhodnutí padlo na smrk pichlavý, který doplnila bříza, modřín a další druhy. Nová výsadba v Krušných horách začala v 90. letech minulého století, kdy po exhalacích a kyselých deštích zbyly na kopcích pouze pahýly.
Impulzem k další obměně bylo napadení smrků pichlavých kloubnatkou. Mezi cílové dřeviny patří buk, smrk, javor, klen, jilm horský, bříza pýřitá a jeřáb ptačí. Obnovují se převážně monokulturní a stejnověké porosty. „Upřednostňujeme šetrný podrostní způsob, při kterém odstraňujeme mateřské dřeviny podrostlé semenáčky, takže nevznikají žádné paseky. Volíme i výběrný způsob, takže v porostech vznikají stromová patra. Lesy jsou pak odolnější vůči klimatické změně. Stromy se liší věkem, výškou i objemem a v žádné vývojové fázi nesplývají,“ řekl Aleš Kilb, lesní správce z Litvínova.
Kvůli stárnutí lesů a bezpečnosti lidí je podle lesníků nutné na základě průběžného sledování porostů kolem obcí, jako je Telnice, Litvínov nebo Šumná, i lesních cest nebezpečné stromy zpracovat, a to stromolezeckou technikou s využitím plošin. „Jde o listnaté porosty s převahou buků starších 120 let,“ uvedl Kilb. Loni stálo podnik toto mimořádné kácení 380 000 korun, letos 1,1 milionu korun.
ČTK