Křivoklátsko je přírodovědný a lesnický skvost nejen v rámci českého vnitrozemí, ale i z pohledu celé České republiky a zřejmě i střední Evropy.

Zatímco krajinu Křivoklátska modelovala miliony let ruka přírody, současné lesní porosty vytvářely ruce a hlavy řady generací křivoklátských lesníků. Výsledkem jejich práce je současný stav lesních porostů, které zde v bohaté a přírodě blízké druhové skladbě vytvářejí ucelený komplex stabilního lesního ekosystému. Takový nemá v českém vnitrozemí obdoby.

Autor: Ing. Miroslav Pecha

K záměru MŽP vyhlásit na Křivoklátsku národní park zaměřený na ochranu přírodních procesů předkládáme alternativu, která anuluje všechna negativa národního parku a dává možnost zřízení „Lesnického parku“ jako součásti mezinárodní sítě modelových lesů „The International Model Forest Network“. Je to alternativa i pro další, přírodovědně cenné a přitom hospodářsky využívané lesní celky na celém území ČR.

Návrh na zřízení „Lesnického parku Křivoklát“, jako součásti stávající Biosférické rezervace UNESCO v rámci programu „Člověk a biosféra“ lépe vyhovuje jejímu duchu, protože na rozdíl od klasického národního parku nepočítá s velkoplošnou konzervací území. Naopak, jeho smyslem bude tak jako dosud využívání území a přírodních zdrojů člověkem v souladu s přírodou ve všech jejích aspektech (ekologickém, ekonomickém, sociálním) při současném zvyšování přírodních hodnot tohoto cenného území.
Zřízení „Lesnického parku“ by bylo nesmírně vstřícným krokem lesníků a výzvou pro ochránce přírody vybudovat společnými silami ve středních Čechách dílo, které svým významem přesáhne daleko hranice našeho státu.

Důvody a cíle zřízení Lesnického parku Křivoklát

Hlavními důvody zřízení Lesnického parku je zachování a zvyšování přírodních hodnot území Křivoklátska a současně s tím i zachování a zvyšování hodnot lesních ekosystémů bez rizika destrukce lesních porostů. Spolu s tím bude zachována i více než 200 let trvající tradice křivoklátského lesnictví. Prostředkem, jak toho dosáhnout, je vysoký standard přírodě blízkého lesního hospodaření při sladění zájmů lesních hospodářů se zájmy ochrany přírody.

Cíl lesníků i ochranářů přírody je stejný. Předat lesní ekosystémy Křivoklátska v celé jejich šíři příštím generacím v lepším stavu, než je stav současný.

Poslání Lesnického parku Křivoklát

Základním atributem hospodaření v Lesnickém parku bude pěstování lesů přírodě blízkým způsobem, které poskytuje trvale všechny užitky včetně užitků ekonomických. Kromě vymezených bezzásahových zón se bude na území celého Lesnického parku hospodařit a bude se plně využívat jeho produkční potenciál. Produkčním potenciálem se zde myslí nejen produkce dřevní hmoty, ale i produkty v oblasti environmentální.

Postupnou úpravou druhové skladby a zvyšováním stability a kvality lesních porostů bude docházet k stálému zlepšování stavu lesních ekosystémů v celé jejich šíři a druhové pestrosti včetně křivoklátského ekotypu modřínu evropského a chlumní formy smrku ztepilého.
Na území Lesnického parku musí dojít k sladění zájmů mysliveckých se zájmy lesnickými. Znamená to další postupné snižování stavů spárkaté zvěře, zejména jelení a mufloní, až na ekologicky únosné stavy, které nebudou bránit spontánní přirozené obnově.

Lesnický park bude mít i významné naučné a vzdělávací poslání pro širokou odbornou i laickou veřejnost. Otevře se tu prostor pro práci lesnických odborníků, budou tu témata pro diplomové a další odborné práce frekventantů vysokých škol. Lesnický park bude i širokým zázemím pro lesní pedagogiku LČR a v rámci činnosti Informačního a vzdělávacího střediska LČR Křivoklát tu bude možno pořádat semináře, pracovní setkání, exkurze a další akce pro odbornou lesnickou, ochranářskou i laickou veřejnost. Již dnes je většina pracovníků Lesní správy Křivoklát absolventy kurzu lesní pedagogiky a intenzivně se jí věnuje.

Lesnický park bude jedinečným demonstračním objektem s možností srovnávání stavu lesních ekosystémů ponechaných přirozenému vývoji se stavem porostů cíleně lesnicky obhospodařovaných. To vše na poměrně rozlehlých územích ležících ve stejných přírodních podmínkách těsně vedle sebe.

Území Lesnického parku se ale neuzavře ani pro laickou veřejnost. Kromě naučných tras a demonstračních objektů zde zůstanou široké možnosti plošného rekreačního využití Lesnického parku všemi k lesu a přírodě šetrnými lidskými aktivitami. Pro veřejnost musí zůstat částečně přístupná i bezzásahová území, aby měli návštěvníci možnost skutečného prožitkového vnímání přírody i v místech zrodu nového přírodního lesa. Území Křivoklátska tak zůstane plnohodnotným rekreačním zázemím pro tak významné aglomerace, jako je Praha, Kladno, Zdickoberounská aglomerace, Plzeň i přilehlá oblast severních Čech.

Protože se prakticky ve všech porostech Lesnického parku (kromě vymezených bezzásahových území) bude určitým způsobem hospodařit, bude tu i dostatek palivového dříví, které už dnes představuje energetické zázemí pro občany z okolních obcí. To znamená vyloučení střetu zájmu hospodaření v Lesnickém parku se zájmy občanů příslušných spádových obcí.

Zachování dosavadního objemu lesnických činností znamená i zachování pracovních příležitostí pro místní občany i firmy dodávající lesnické činnosti a přispěje tak i ke stabilizaci situace v sociální oblasti v tomto venkovském prostoru.

„Lesnický park“, zařazený do mezinárodní sítě modelových lesů, bude i pro obce vysokou známkou atraktivity území v oblasti cestovního ruchu.

Územní členění Lesnického parku Křivoklát

Území s prioritním zájmem ochrany přírody

Do tohoto území jsou zahrnuty stávající národní přírodní rezervace (NPR) a přírodní rezervace (PR). Management území s prioritním zájmem OP bude probíhat podle plánů péče CHKO. Převážná část těchto území by měla být ponechána bez zásahu pro autoregulaci přírodních procesů a položení základů budoucích pralesů. I když se jedná o poměrně rozlehlá území, jsou přece jen plošně omezená, a protože budou obklopená stabilními lesními ekosystémy Lesnického parku, nemůže hrozit velkoplošné zhroucení lesních ekosystémů.

Celková rozloha území s prioritním zájmem ochrany přírody činí 703 ha, což představuje cca 13 % území Lesnického parku.

V případě potřeby a prokázané účelnosti bude možné v průběhu existence Lesnického parku jednat i o určité arondaci těchto bezzásahových území.

Zóny odstupňované péče o lesní porosty v Lesnickém parku

Smyslem zonace je vylišení porostů podle nutnosti hospodářských zásahů. Jednotlivé zóny tedy nebudou ucelená území, ale mozaika složená z jednotlivých zón podle aktuálního stavu porostů při zakládání Lesnického parku. Bude to tedy živý organismus, směřující v dlouhém časovém horizontu ke stavu všech porostů odpovídajícímu svojí strukturou a texturou I. zóně lesnického parku. 
Zonace u CHKO, schválená podle zákona č. 114/92 Sb., je vyjádřením odstupňované míry ochrany, vedoucí od víceméně hospodářských lesů ve III. zóně až téměř ke konzervaci porostů v I. zóně.

Zonace Lesnického parku je vyjádřením intenzity a způsobu potřebných hospodářských opatření, směřujících k neustálému zlepšování stavu lesních porostů až po ideální stav odpovídající I. zóně Lesnického parku.

Zatímco zonace u CHKO je víceméně statická a lze ji jen velice těžko a složitě administrativně měnit, je zonace Lesnického parku velice živý a dynamický nástroj lesního hospodáře, který se aktualizuje vždy při obnově lesního hospodářského plánu (LHP). Posun zón do vyšší kategorie je pak indikátorem úspěšnosti hospodaření.

- I. zóna – nejcennější kvalitní a stabilní porosty přírodě blízké druhové skladby všech věkových stupňů. Do této kategorie jsou zahrnuty i porosty s kvalitní příměsí geneticky hodnotného modřínu z důvodu uchování ekotypu křivoklátského modřínu na území Lesnického parku. Hospodaření v těchto porostech sleduje takový stav lesních porostů, které při plnění všech užitečných funkcí budou natolik kvalitní, že poskytnou i dostatečnou hmotovou a hodnotovou produkci. První zóna je cílový stav, který nesměřuje k bezzásahovému území.
- II. zóna – převážně mladé porosty I. až III. věkové třídy, víceméně vhodné druhové skladby, které ještě lze klasickými výchovnými metodami dopěstovat k žádoucí cílové druhové skladbě. 
- III. zóna – porosty nevhodné druhové skladby, které je nutno postupně obnovovat a převádět na žádoucí druhovou skladbu. 

Hospodaření v Lesnickém parku

Základním atributem hospodaření v Lesnickém parku bude takový způsob hospodaření, který povede k zachování všech funkcí lesů. LČR a další vlastníci také nadále ponesou zodpovědnost za stav lesa před zákonem.
Hospodaření v Lesnickém parku bude u státních lesů probíhat tak jako dosud v režii LČR formou zadávání zakázek podnikatelským subjektům. Hospodaření v lesích ostatních vlastníků bude probíhat v jejich vlastní režii.
Těžba dřeva bude vycházet z potřeb lesních porostů. Obnovní těžby budou situovány především ve prospěch přirozené obnovy všude tam, kde to podmínky dovolí. Postupná přeměna druhové skladby některých porostů typu jehličnatých monokultur na přírodě bližší model bude probíhat klasickými lesnickými metodami bez hrozby velkoplošného zhroucení lesních ekosystémů.
Obchod se dřevem bude u státních lesů probíhat v režimu platných obchodních smluv při zachování určitého potřebného objemu pro uspokojování potřeb místních obyvatel (samovýroby apod.).

Objem pěstební činnosti bude vycházet ze stavu a potřeb lesních porostů z pohledu jejich dlouhodobého vývoje.
Ochrana lesa bude tak jako dosud jednou z prioritních činností pracovníků na území Lesnického parku a bude monitorovat zejména stav a vývoj kalamitních škůdců, včetně ostatních škůdců, kteří jsou pro daný region nebezpeční, a provádět všechna nutná kontrolní i obranná opatření.

Ekonomika Lesnického parku

Provoz Lesnického parku bude financován z prostředků současných vlastníků bez nároků na řádově stovky milionů dotací ze státního rozpočtu. Lesnický park nebude mít samostatný správní aparát. Hospodaření v lesích Lesnického parku bude ve státních lesích řízeno stávající organizační jednotkou LČR, Lesní správou Křivoklát, u majetku JCM Lesní a rybniční správou Zbiroh.
Se zvýšenými náklady je možno počítat v těchto oblastech:

- pokračování v trendu obnovy lesa se zvýšeným podílem listnatých dřevin a jedle – vyšší náklady na sadební materiál, delší doba ochrany, náročnější výchova,
- propagace Lesnického parku,
- financování akcí celospolečenského zájmu – naučné trasy, demonstrační objekty, další drobná zařízení pro veřejnost, vědecký monitoring,
- rozšíření činnosti Informačního a vzdělávacího střediska Křivoklát včetně lesní pedagogiky.

Ekonomicky nevyčíslitelným přínosem Lesnického parku bude zvýšení prestiže LČR i ostatních vlastníků v domácím i mezinárodním měřítku.

Územní vymezení Lesnického parku

Základní varianta uvažuje s plochou lesů o velikosti cca 5 700 ha situovaných pouze do území LČR LS Křivoklát a části majetku Colloredo-Mannsfelda. V současné době se uvažuje i o jiných velikostních variantách s připojením části LS Nižbor. Do území Lesnického parku jsou tedy zahrnuty pouze lesní porosty v majetku státu a JeromeColloredo-Mannsfelda, na kterých se bude hospodařit v režimu Lesnického parku. Na pozemcích ostatních vlastníků nebude dotčeno vlastnictví ani dosavadní způsob hospodaření. To platí i pro stávající rekreační objekty na pozemcích určených k plnění funkcí lesů.

Lesnický park je otevřený i pro ostatní vlastníky lesů, pokud se budou chtít připojit a hospodařit podle jeho zásad.

Legislativa

Lesnický park lze definovat jako „Významný objekt lesního hospodářství, v kterém se hospodaří podle zásad Lesnického parku“. Lesnický park nebude další kategorií CHÚ ve smyslu zákona čís. 114/92 Sb., ale bude specifickou a nadstandardní kategorií Demonstračního objektu, zařazeného do Mezinárodní sítě modelových lesů.
Zájmy lesního hospodáře na území parku nejsou v konfliktu se zájmy ochrany přírody na daném území a sledují stejný cíl. Bude třeba jen nalézt soulad mezi kompetencemi orgánů ochrany přírody a kompetencemi hospodařících organizací.

Sladění zonace CHKO se zonací Lesnického parku by nemělo být administrativním problémem. Lesnický park respektuje zonaci CHKO vyhlášenou podle zákona č. 114/92 Sb., která je dle současné platné legislativy zonaci Lesnického parku nadřazená.

Možnost zařazení lesních porostů na území Lesnického parku do kategorie lesů zvláštního určení bude předmětem další odborné diskuse.

Lesnický park respektuje všechny současné kategorie ochrany přírody zřízené do této doby na jeho území.
Zřízení Lesnického parku by se nemělo dostat v žádném směru do konfliktu se zájmy obcí, na jejichž katastry bude zasahovat, a předpokládá se, že k němu nebude ze stran obcí žádný odpor. Naopak, bude vysokou známkou kvality v oblasti cestovního ruchu a mělo by obcímpřinést prosperitu.

Záměru zřízení Lesnického parku bude třeba dát širokou publicitu pro vysvětlení jeho smyslu a poslání u široké veřejnosti.

International Model Forest Network (IMFN) International Model Forest Network (IMFN) je dobrovolným sdružením partnerů z celého světa, pracujícím prostřednictvím přístupu modelového lesa na společném cíli – trvale udržitelného hospodaření se zalesněnou krajinou a přírodními zdroji. Mezinárodní síť modelových lesů byla založena v roce 1995 a sdružení sídlí v kanadské Otavě. V současné době má cca 40 členů (modelových lesů) v Severní a Jižní Americe, Evropě, Africe a Asii. Z evropských států zahrnuje Španělsko, Švédsko a Rusko (ve střední Evropě zatím nemá zastoupení). Co je modelový les? Modelové lesy jsou založeny na inovativním přístupu, který kombinuje sociální, kulturní a ekonomické potřeby místních komunit s dlouhodobou udržitelností zalesněné krajiny. Svým založením jsou dobrovolné, široce založené iniciativy spojující lesnictví, výzkum, zemědělství, rekreaci a jiné hodnoty a zájmy v dané krajině. V modelových lesích tvoří různí lidé s rozdílnými zájmy a pohledy neutrální partnerství založené na následujícím: řídit své vlastní přírodní zdroje způsobem, který dává největší smysl vzhledem k historii, ekonomických a kulturních identitách, a cestou, která neohrožuje budoucí generace. Partnerství definuje, co znamená udržitelnost v jejich vlastním kontextu, rozvíjí společný cíl, strukturu řízení a strategický plán, a následně pracuje kolektivně k dosažení cílů stanovených v tomto plánu. Geograficky musí modelový les reprezentovat širokou škálu využití a hodnot při hře v rámci určité krajiny. Modelový les je představován obhospodařovaným územím, personálně zastoupeným správcem a pracovní skupinou, která je složená ze zástupců různých oblastí včetně místních obyvatel. Pracovní skupina nemá žádnou přikazovací nebo omezovací moc, slouží spíše jako informační platforma, jež může činit doporučení. Více na www.imfn.net

---

Důvody, proč nezřizovat Národní park Křivoklát (Stanovisko České lesnické společnosti Křivoklát) Důvody odborně lesnické - Historie lesnictví na Křivoklátsku – dlouholetá tradice lesního hospodaření, které za více než 200 let vytvořilo jednu z lesnicky nejcennějších oblastí ČR. - Hospodářský původ lesních porostů – téměř 100 % porostů pozměněných lidskou činností, což nevyhovuje kriteriím IUCN na zřízení národního parku (NP). - Podíl porostů schopných přirozeného vývoje je v současné době max. 5 %. - Druhová skladba – 43 % jehličnatých, 57 % listnatých dřevin vyvolává nutnost dlouhodobě v lesních porostech hospodařit. - Způsob hospodaření – LČR, s.p., hospodaří přírodě blízkým způsobem a garantují trvalost a bezpečnost produkce lesů bez hrozby zhroucení lesních ekosystémů. - Ochrana lesa – pro velký podíl jehličnatých dřevin v nadmořských výškách 300–500 m hrozí rozvoj kalamitních škůdců a ohrožení sousedních majetků. - Současné „multifunkční lesní hospodářství“ garantuje plnění všech funkcí lesů, zatímco NP zužuje a v 1. zóně dokonce vylučuje funkci produkční a rekreační. Důvody ekonomické - Současné hospodaření podniku LČR v křivoklátské oblasti nevyžaduje mandatorní náklady v řádu stovek milionů Kč. - Velké bezzásahové území v cílovém stavu znamená roční ztrátu až 40 tis. m3 cenné ekologické suroviny. - Omezení zdrojů paliva pro obyvatele z přilehlých obcí, pro které je dřevo často jediným ekonomicky přístupným a ekologicky šetrným palivem. - Ztráty z omezení možnosti sběru lesních plodů v bezzásahových zónách. Důvody sociální a další - Omezení všech lesnických činností na bezzásahových územích znamená zmenšení pracovní nabídky pro místní občany i pro lesnické firmy. - Křivoklátsko jako kulturní, historicky hospodářsky využívaná krajina je rekreačním zázemím pro Prahu, Kladno, Beroun, Plzeň a další města středočeského i severočeského regionu. - Myslivecky exponovaná oblast, ohrožené jsou nájemní smlouvy 10 honiteb. Do NP jsou zahrnuty nejatraktivnější jelenářské honitby LS Křivoklát a Nižbor - Omezení vodáckého a rybářského využívání části Berounky na území NP. - Omezení turistiky i plošné rekreace na plánovaných tisících hektarech bezzásahových zón. Důvody stávajícího stupně ochrany přírodně cenných částí Křivoklátska - Dostatečná ochrana cenných částí přírody současnou legislativou. - Vyhlášení NP neznamená vyšší stupeň ochrany pro zvláště chráněné druhy. - Na území navrhovaného NP se nevyskytuje žádný endemický druh. - Zachováním současného stavu nehrozí vyhynutí ani újma na existenci žádného živočišného ani rostlinného druhu. - Projekt VaV/602/03/03 – „Zhodnocení rizik a přínosů uvažovaného vyhlášení NP Křivoklátsko, včetně ekonomického zhodnocení“, vypracovaný nezávislými institucemi pro MŽP v roce 2003, nedoporučil vyhlašovat NP. Ing. Miroslav Pecha Ing. Vojtěch Pátek   Ing. František Davídek ČLS Křivoklát

---

Co očekáváte jako majitelé/správci lesů od vzniku „Lesnického parku“ na území Křivoklátska? Vladimír Krchov Lesy ČR, s.p. Lesy ČR se připojily k myšlence zařazení oblasti Křivoklátska do mezinárodní sítě modelových lesů „The International Model Forest Network“ s pracovním názvem „Lesnický park Křivoklátsko“. Bude se jednat o první „modelový les“ ve střední Evropě, prezentující zdejší dlouhodobou tradici trvale udržitelného lesnického hospodaření. Tuto iniciativu nechápeme jako krok proti záměru zřízení národního parku, ale jako snahu nabídnout trvale udržitelné lesnické hospodaření jako obecně platnou alternativu řízené ochrany území, prostou radikálních zvratů, využitelnou při hospodaření jak ve zvláště chráněných územích, tak i mimo ně. Navíc bez zvýšení nároků na mandatorní výdaje státního rozpočtu. Tato naše aktivita se opírá rovněž o stanovisko Ministerstva zemědělství, úseku lesního hospodářství, a Ministerstva financí ke zřízení národního parku na území Křivoklátska. Josef Myslivec Ing. Jerome Colloredo-Mannsfeld, Lesní a rybniční správa Zbiroh Pan Ing. Jerome Colloredo-Mannsfeld je největším soukromým vlastníkem lesů v ČR a jeho záměrem je vytvoření příkladně lesnicky hospodařícího a současně i ziskového lesního podniku. Samozřejmostí je dodržování zákonů platných v naší republice, s důrazem na zákon o lesích a ochraně přírody. Naše hospodaření navazuje na tradiční lesnické postupy a zkušenosti užívané předchůdci vlastníků před znárodněním majetku i na práci lesníků z období státních lesů. Výsledkem dlouhodobého lesnického hospodaření s citlivým přístupem k přírodě a krajině jsou dnes lokality, o které je ze strany orgánů ochrany přírody i různých ekologů mimořádný zájem. Více než třetina rozlohy našeho majetku je chráněna podle zvláštních předpisů ochrany přírody, a proto se dalšímu rozšiřování takových ploch důrazně bráníme. Příkladem je skutečnost, že našich 2200 ha pozemků bylo bez vědomí majitele zařazeno do území připravovaného NP Křivoklátsko. Pan Ing. Jerome Colloredo-Mannsfeld tento zásah do svých majetkových práv nepřipustil. Velmi jsme naopak uvítali myšlenku zřízení Lesnického parku Křivoklát a rádi bychom se na jeho vzniku a činnosti podíleli. Pro naše lesnické hospodaření nebude tento park představovat významnou změnu. Veřejnost bude moci alespoň posoudit rozdíl mezi stavem lesa odpovědně, po staletí obhospodařovaném a předávaném dalším generacím žijícím v kulturní krajině Křivoklátska a stavem dříve hospodářských lesů, zařazovaných do bezzásahových území, kde se nehospodárně ničí práce našich předků a nepříznivě ovlivňuje celá krajina. - Jak hodnotíte možnost vzniku „Lesnického parku“ jako součásti mezinárodní sítě modelových lesů „The International Model Forest Network“ na území Křivoklátska? Jiří Novák Úsek lesního hospodářství, Ministerstvo zemědělství ČR Důvody a cíle uváděné v ideovém námětu pro vznik lesního parku Křivoklátsko (zvyšování hodnoty lesních ekosystémů bez rizika destrukce lesních porostů, vysoký standard přírodě blízkého lesního hospodaření, sladění zájmů lesního hospodářství se zájmy ochrany přírody a se zájmy mysliveckými, zachování a zvyšování přírodních hodnot území, zachování pracovních příležitostí naučné a vzdělávací aktivity pro odbornou i laickou veřejnost, podpora rekreačního využívání území atd.) ve svém celku výstižně reprezentují některé podstatné rysy výhledové představy o žádoucích způsobech spravování lesů ve vlastnictví státu. Pokud jde o zamýšlené začlenění lesního parku do mezinárodní sítě modelových lesů (International Model Forest Network, IFMN), je třeba zdůraznit, že smysl „modelových lesů“ je spatřován ve vytvoření dobrovolného partnerství všech zainteresovaných stran v dané (lesnaté) oblasti, reprezentujících celé spektrum zájmů spojených s lesem, a to se záměrem podpořit udržitelné hospodaření v lesích, resp. udržitelné spravování celé zájmové oblasti. V mezinárodním měřítku je cílem posílit spolupráci a výměnu poznatků o udržitelném hospodaření v lesích, podpořit vědeckou kooperaci a diskusi. Prostřednictvím vzniklých partnerství v rámci sítě modelových lesů jsou aplikovány postupy udržitelného hospodaření, formou strategických plánů jsou definovány jeho cíle a priority, rozvíjena spolupráce při naplňování plánu, monitorovány a hodnoceny výsledky, získané poznatky jsou sdíleny s dalšími účastníky sítě. Zájmové skupiny dříve vystupující proti sobě při sledování dílčích cílů mají v rámci partnerství spolupracovat při naplňování záměrů společných, a to na základě kompletních informací, otevřeného dialogu a dosaženého konsenzu. Vyvážená pozornost má být věnována funkcím ekonomickým, ekologickým i sociálním. Kooperující partnerství zpravidla nemá rozhodovací a správní kompetence nad danou oblastí, funguje v rámci daných legislativních pravidel a vlastnické struktury, správní orgány však jsou důležitými partnery dialogu. Shrnuto: jedná se o zajímavou myšlenku a příležitost na jedné straně prezentovat veřejnosti zásady, postupy a výsledky hospodaření v lesích, a na druhé straně zapojit do diskuse o budoucím obhospodařování lesů Křivoklátska různé zájmové skupiny a místní samosprávy, které mohou profitovat ze všestranného rozvoje tohoto regionu. Ministerstvo zemědělství vítá, že byla zahájena debata o vzniku nového lesnického parku Křivoklátsko a do budoucna k ní hodlá společně se státním podnikem Lesy ČR aktivně přispět. Vladimír Dolejský Odbor péče o národní parky, Ministerstvo životního prostředí Síť modelových lesů (Model Forests, dále jen MF), obhospodařovaných trvale udržitelným způsobem v rámci sítě The International Model Forest Network (dále jen IMFN) se globálně konstituuje od konference v Rio de Janeiru v roce 1992, jde však převážně o aktivity mimoevropské. V evropském kontextu existují MF pouze ve Skandinávii (2 objekty) a ve Španělsku (1 objekt), a to v podstatně větších výměrách než v případě nejcennější části Křivoklátska. Součástí těchto obrovských území jsou i velkoplošná chráněná území (ve Španělsku např. přírodní rezervace o výměře 9 580 ha) a i nelesní půda. MF tedy nemají ve středoevropském regionu žádnou tradici. Obecně lze považovat myšlenku vytváření sítě modelových, vzorově obhospodařovaných demonstračních objektů přírodě blízkého obhospodařování lesů za nesmírně důležitou. Proto se také problematice věnuje i vládou schválený Národní lesnický program (dále jen NLP), kdy konkrétně opatření 2.2 přímo doporučuje zakládat především v lesích ve vlastnictví státu síť demonstračních objektů přírodě bližších forem hospodaření. Osobně mohu slíbit, že při projednávání této problematiky v Koordinační radě NLP tuto myšlenku plně podpořím, a věřím, že to bude impuls zejména pro LČR, s.p., aby tyto objekty, na jejichž přípravě a vzniku se Ministerstvo životního prostředí ČR dlouhodobě podílí, byly jako demonstrační objekty skutečně vyhlášeny. Nejsem však přesvědčen, že tím nejvhodnějším územím pro tento úmysl je právě výjimečná část Křivoklátska, a to nejen z důvodu možného konfliktu se záměrem na vyhlášení nového národního parku. Ve vlastním návrhu na vyhlášení lesnického parku (tento pojem ovšem terminologii IMFN neodpovídá a není součástí ani žádného právního předpisu) postrádám především detailnější popis deklarovaného „vysokého standardu přírodě blízkého lesního hospodářství“, případně přechodu k němu. Tím, že tato problematika není v návrhu nijak rozvedena, nejsem zcela přesvědčen, že autor návrhu opravdu počítá s přechodem k hospodaření založeném na výběru jednotlivých stromů a odklonem od časové úpravy lesa, což jsou základní atributy přírodě blízkého obhospodařování lesů, na kterých se shodli i autoři NLP. Další připomínku vznáším k velmi vágně a proklamativně formulované vizi na slaďování zájmů mysliveckých se zájmy lesnickými, a to za situace, kdy oblast Křivoklátska patří mezi oblasti velmi postižené škodami způsobovanými přemnoženou spárkatou zvěří. Pokud tento latentní a dlouhodobý problém nebude vyřešen, není přírodě blízké a ekonomicky efektivní a konkurenceschopné nepasečné hospodaření realizovatelné. Rovněž vize stabilizované situace v sociální oblasti (myšleno v kontextu zachování pracovních příležitostí pro místní občany i firmy) působí, vzhledem ke snaze zachovat systém zadávání zakázek ze strany LČR, s.p., podnikatelským subjektům i obchod se dřevem v režimu platných obchodních smluv, poměrně nepřesvědčivě.  Závěrem bych chtěl konstatovat, že Ministerstvo životního prostředí ČR plně podporuje konstituování sítě demonstračních objektů přírodě blízkých forem obhospodařování lesů s výměrami ve stovkách ha jako podpůrného nástroje pozitivního vývoje našeho lesnictví a je připraveno se na tomto procesu aktivně podílet.     Vilém Podrázský FLD ČZU v Praze Založení a vedení „Lesnického parku Křivoklátsko“ bych hodnotil jako velice kladný počin. LČR svého času založily celou síť vzorových objektů v nejrůznějších přírodních a stanovištních podmínkách, na kterých byly demonstrovány různé postupy a metody pěstování a hospodaření v lesích obecně. Lesnický park by mohl být dalším krokem, zahrnujícím celou rozsáhlou oblast se specifickými poměry nejen přírodními, ale i společensko-ekonomickými. Něco jako účelový lesní závod, s posláním ale široce přesahujícím produkci a vlastní lesnické hospodaření. Pracovníci LČR měli v minulosti s podobnými podniky značné zkušenosti: demonstrační objekty, LZ typu Konopiště nebo Židlochovice, vzorová spolupráce v oblasti Biosférické rezervace Pálava a podobně. Rozhodně je tato myšlenka hodnější pozornosti než uvažovaný NP Křivoklátsko. Vyhlášení dalšího parku v oblasti veskrze kulturní, s velkou antropogenní zátěží a potřebou skutečně multifunkčního využívání lesů s aktivní péčí by vedlo s velkou pravděpodobností k dalšímu velkoplošnému problému typu Šumava, který MŽP rozhodně přes všechna prohlášení nezvládá, a dokonce se mu ve spolupráci se Správou NPŠ a ekologickými aktivisty podařilo dosti hluboce zprofanovat myšlenku NP Šumava. Oblast Křivoklátska pak má obrovské kulturní hodnoty právě pro specifické postupy hospodaření v krajině, nejen v lesích, v minulosti a dosavadní management území byl důvodem vzniku, nikoli ohrožení přírodních hodnot. Je ale pravdou, že některé „akce“ jednotlivců, třeba i malých vlastníků a obcí, mohou důvěru v racionalitu lesnického hospodaření dosti poškodit, nemají-li odpovídající odborný fundament – například výsadba smrku na nevhodných suchých bazických lokalitách. Druhou otázkou je ale ochota a kompetence managementu LČR a MZe jako zřizovatele k takovému kroku. Vyžaduje to dlouhodobou, úsilovnou a cílevědomou aktivitu, a když uvážíme klesající odborný zájem s každou výměnou garnitury vedení a rostoucí závislost managementu na podnikatelských a politických subjektech, je to podnik dosti nepravděpodobný. Ale za úvahu a snahu rozhodně stojí.

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.