Břeclavsko/ Zatímco řada lidí hleděla v minulých dnech s obavami na zvyšující se hladiny řek, ochránci přírody se naopak radovali. Vyšší průtoky vedly k zaplavení lužních lesů, kterým, narozdíl od hrozícího nebezpečí poblíž lidských obydlí, vystoupaná spodní voda pomohla. Podobnou vláhu lužní biotopy zažily při povodních před třemi lety.
„Díky zvýšeným průtokům začala již ve středu voda zaplavovat Národní přírodní rezervaci Křivé jezero, která se nachází přímo pod Vodním dílem Nové Mlýny. V pátek dopoledne došlo k zaplavení tří čtvrtin rezervace a vodní stav stále narůstal,” popsal vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Pálava Jiří Matuška.
Ochranáři ještě před kulminací uzavřeli hlavní výpustní kanál z rezervace, čímž zajistili zadržení povodňových vod i po odeznění vyšších průtoků. Vodu v přírodní rezervaci zadrží přibližně tři týdny, čímž zajistí dostatek vláhy pro lužní lesy.
„Okamžitě se začnou objevovat různí živočichové. Vylíhnou se vodní korýši, narostou kosatce žluté a sibiřské,” popsal Matuška přínos, který to pro přírodu bude mít. „Ke škodě lužních lesů na jižní Moravě je, že došlo k regulaci Dyje vybudováním novomlýnských nádrží,” poukázal. Sami lesníci podle něj poznali, že ovlivnitelný průtok Dyje v její spodní části nedotuje dostatečně spodní vodou půdu v rozlehlých lesích. „Pak začínají usychat, což se projevuje třeba u starých dubů,” vysvětlil ochranář.
V praxi by musela nastat situace, že by Povodí Moravy upustilo krátkodobě vyšší množství vody, takové, které neuškodí na Dyji, ale pomůže porostům v přírodní rezervaci. Také lesníci by mohli otevřít nápustné objekty na Pohansku v soutokovém poldru, čímž pustí vodu do lesa. „Jenže to nechtějí, protože voda v lese je komplikací pro lesní hospodaření, tedy těžbu dřeva,” poznamenal Matuška.
Další překážkou, která brání takovému postupu, je s tím spojený vyšší výskyt komářích líhnišť. Zatopené lesy by pro nepříjemný bodavý hmyz znamenaly ideální podmínky, ovšem na úkor člověka.
