Lesy ČR dokončily na Šumavě opravu 3,5 kilometru dlouhého úseku Schwarzenberského plavebního kanálu. Náklady na obnovu historické památky činily 21 milionů korun, když 15 milionů korun hradila Evropská unie. Novináře o tom informovala v tiskové zprávě mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Lesy ČR od roku 2019 obnovovaly opevnění Otovského a Schwarzenberského toku a dále toku Světlá. „Nejdříve jsme vybudovali lesní cestu K Oponě, po které se přivážel materiál na obnovu kanálu. Dnes se po ní dostává lesnický personál do porostů, ale využívá ji i veřejnost. Zpřístupnili jsme tak další úsek této národní technické památky,“ uvedl vedoucí Správy toků pro povodí Vltavy z Lesů ČR Martin Poláček.
Pracovníci podle něj museli renovovat plavební kanál v kompletním rozsahu. „Z toků jsme odstranili pařezy zarostlé do původního opevnění, zasahující do průtočného profilu. Jako kdysi při stavbě kanálu posloužil k opravě zdí koryt místní kámen skládaný nasucho. V podmáčených místech jsme obnovili dřevěné opevnění dna,“ uvedl.
Obnově Schwarzenberského kanálu se věnují také Vojenské lesy a statky (VLS). Loni například obnovily Želnavský smyk na Šumavě, který spojoval v letech 1887 až 1961 Schwarzenberský plavební kanál s Vltavou. Díky smyku si Schwarzenberský plavební kanál udržel svůj význam i poté, co na konci 19. století přestala fungovat Vídeňská plavba. Smykem se přepravovalo dřevo z lesů k Vltavě, aby se dostalo na pražský či německý trh.
Schwarzenberský plavební kanál začal vznikat podle návrhu Josefa Rosenauera v roce 1789. V šumavských pralesích ho stavělo 1200 mužů. Byl dlouhý téměř 52 kilometrů. Dopravovalo se díky němu palivové dříví ze Šumavy k rakouské řece Grosse Mühl a po ní k Dunaji. Tam dělníci dříví přeložili na lodě či vory, aby se dostalo do Vídně.
ČTK