Lesy České republiky (dále Lesy ČR) se připojily k prestižnímu celoevropskému projektu s názvem „Greenwave“ („zelená vlna“). Jedná o spontánní akci, která oslovuje obyvatele všech zemí našeho kontinentu.
Jejím hlavním motivem je sázení stromků ve všech státech Evropské unie. Celá akce je pro naši republiku mimořádně důležitá zvlášť po ekologické katastrofě v podobě orkánu Kyrill, který v polovině ledna letošního roku zničil obrovské pásy lesů v České republice.
Co je to projekt Greenwave?
Je tomu přesně půlstoletí, kdy byla podepsána takzvaná Římská úmluva.
Ta byla zákládající listinou Evropského hospodářského společenství. Trvalo ale dalších 47 let, než se do moderní Evropy začlenila také Česká republika. Dnes tedy do Evropy patříme
se všemi právy, ale také povinnostmi. K jedněm
z nejdůležitějších zcela jistě patří ochrana životního prostředí. Zvláště v poslední době, kdy si lidstvo uvědomuje, jaké konkrétní
a často katastrofální dopady může mít neuvážená lidská činnost na osud naší planety.
V období od 25. března (= Den 50 výročí přistoupení k Římským úmluvám)
do 9. května (= Den Evropy) budou organizovány kampaně sázení stromků ve všech členských státech EU, kde budou mít občané v jednotlivých státech možnost zasadit strom. Z hlediska klimatických rozdílů byla tato kampaň nejprve spuštěna ve východoevropských zemích a bude se postupně přesouvat tak, jak se bude počasí oteplovat, tj. směrem k severu, aby bylo možné sázení provést v květnu ve Skandinávii a v pobaltských zemích. Odtud plyne tedy i název projektu – Greenwave – Zelená vlna.
Co je smyslem akce?
Akce sázení stromků po celé Evropě zdůrazňuje jednotu Evropy a uvědomování si otázek ochrany životního prostředí. Akce slouží jednomu důležitému cíli – prohloubení evropské identity.
Na rozdíl od tancování a oslav ze sázení stromků má přímý prospěch celé lidstvo.
Ve světle skutečností, že například nedávná ekologická katastrofa v podobě orkánu Kyrill, který v polovině ledna letošního roku zničil obrovské pásy lesů v České republice, je taková akce zvlášť pro naši republiku mimořádně důležitá. Projekt má také určitou symboliku. Byrokracie v Evropské Unii stále ještě spotřebovává velké množství přírodních zdrojů, včetně papíru. Takže sázení stromků je určitou formou kompenzace přírodě. „Lesy České republiky vyčlenily na tuto akci nemalé finanční prostředky a především stovky stromků, které budou lidmi ve všech koutech naší republiky postupně vysázeny. Chceme tak přírodě vrátit alespoň část z toho, co jí lidstvo za poslední desetiletí vzalo. I když si uvědomujeme, že to zdaleka nestačí, vnímáme tuto akci jako jeden z prvních kroků na cestě za novou, čistší a lepší Evropu,“ říká o smyslu a zaměření celého projektu generální ředitel Lesů České republiky Ing. Jiří Holický.
Další zajímavosti z hlediska ekologie:
Stromy produkují kyslík jako produkt fotosyntézy, ale také dýchají, to znamená,
že část kyslíku zase spotřebovávají. V součtu platí, že rostliny, tedy i stromy, vyrábějí více kyslíku, než kolik sami spotřebují. Každý strom, který zasadíme, přidá svým růstem
do ovzduší drahocenný kyslík, do svého kmene a listí naváže oxid uhličitý, nejvýznamnější skleníkový plyn. Tím se snižuje množství oxidů uhlíku ve vzduchu a předchází klimatickým změnám, které s přibývajícími tzv. skleníkovými plyny úzce souvisí.
Jen malý příklad: Například jeden 25 metrů vysoký buk s korunou o průměru 14 metrů má prostor koruny 2.700 m3 a listovou plochu okolo 1.600 m2. Takový strom vyprodukuje za vegetační období tolik kyslíku, kolik stačí pro 10 lidí na celý rok. Je schopen pohltit jednu tunu prašného spadu za rok a při fotosyntéze zlikviduje stejné množství (stejný počet molekul) CO2 jako vyprodukuje kyslíku. V průměru ochladí prostředí až o 3° C, zvlhčí vzduch odparem vody v objemu až 400 litrů denně. A nebo: Odhaduje se, že stoletý listnatý strom produkuje za hodinu až 1,7 kg kyslíku, což je množství, které potřebuje k životu 10 lidí na dobu 24 hodin.
Nebýt neustálého přísunu volného O2 do vzduchu fotosyntetickou činností zelených rostlin, za deseti – či statisíce let by z ovzduší zmizel (až na malé zbytky) reakcemi s látkami na povrchu Země. V globálním měřítku produkuje veškeré rostlinstvo souše 2,6.1011 tun O2 za den, fotosyntéza oceánů 0,6.1011 tun O2 za den. Ten se téměř všechen spotřebovává
na oxidaci odumřelých organismů a pouze 1,55.109 tun O2 za rok zůstává pro zachování živé hmoty. Člověk spotřebovává kyslík především na spalování fosilních paliv. Lidská činnost může ohrozit ozonovou sféru. Zmenšením obsahu O3 by ultrafialové záření dosáhlo
až na zemský povrch. To by negativně ovlivnilo zdraví člověka a dalších živých organismů včetně rostlin. Obsah O3 může ovlivnit používání umělých hnojiv, z nichž se uvolňují oxidy dusíku, provoz nadzvukových letadel, nukleární zkoušky jaderných zbraní či hnací plyny rozprašovačů, takzvané freony.
Jedno malé plus posledních let:
Zemědělství je přímo spjato s krajinou. Svou výrobu může neustále reprodukovat, pokud se nezničí zemědělské ekosystémy, zejména půda a její úrodnost. V České republice (1992) připadá na zemědělskou půdu 54,3 % celkové rozlohy státu, to je 4,284 mil. ha.
Oproti předválečnému období se rozloha orné půdy zmenšila (v roce 1930 to bylo
3,950 mil. ha, v roce 1992 již 3,184 mil. ha), ale zvětšila se rozloha ovocných sadů,
vinic a zahrad. Díky „zelené revoluci” se výnosy plodin i užitkovost zvířectva zvýšily natolik, že náš stát je v základních potravinách soběstačný.
Na co tedy stromy máme?
Strom jako bio-klimatizátor: Vzrostlá lípa, dub nebo kaštan odpaří za den až 400 litrů vody. Stromy tím ochlazují své okolí a zvyšují vlhkost vzduchu. Pouhých několik desítek km2 lesa dostatečně zásobených vodou chladí výkonem vyšším, než je nainstalovaný výkon všech našich elektráren.
Stromy jako producenti kyslíku: Stromy vytvářejí kyslík jako produkt fotosyntézy a zároveň spotřebovávají oxid uhličitý, nejvýznamnější skleníkový plyn. Tím se snižuje množství oxidů uhlíku v atmosféře a předchází se klimatickým změnám, ke kterým v důsledku přibývajících skleníkových plynů dochází.
Stromy jako čistič ovzduší: Hektar bukového lesa dokáže navázat až 64 tun popílku. Stromy navíc produkují látky zabíjející choroboplodné zárodky podobně jako antibiotika.
Stromy jako protihluková bariéra: Až čtvrtina hluku je pohlcována mezi listím stromů. Pásy stromů a keřů kolem silnic tak působí jako protihluková bariéra.
Stromy jako lék pro duševní zdraví: Výhled do zeleně zmírňuje zotavení ze stresových situací, snižuje bolesti a urychluje zotavení pacientů po operaci.
Stromy jako ochrana před povodněmi: Přírodní lesy při dešti fungují jako velká houba: pomalu nasáknou a pak vodu pomalu opět pouští. Především hluboko kořenící dřeviny jako buk nebo dub dokáží naráz vsáknout 100–250 mm srážek.
Na kyslíku vydělávají i podivní podnikavci: zpráva agentur:
Los Angeles – Inhalování kyslíku škodí zdraví, tvrdí vědci. Tento trend, kdy si lze koupit doušek „čerstvého vzduchu“, se rozmohl hlavně ve Spojených státech. Dorazil ale už
i do Česka. Lékaři upozorňují, že myšlenka o nedostatku kyslíku v lidském těle, na níž je celý byznys založen, je směšná. Lidský organismus se totiž velmi dobře dokáže přizpůsobit
i prostředí, kde není kyslíku tolik. Zemská atmosféra je navíc tvořena ze dvou třetin dusíkem a obsah kyslíku se pohybuje kolem 21 procent, zbytek tvoří stopové plyny.
Plicní sklípky ohroženy
Vdechování dalšího kyslíku má naopak na tělo negativní vliv, a to zejména v plicních sklípcích, kde kyslík vstupuje do krve a odkud rovněž uniká oxid uhličitý. S přílišným přílivem čistého kyslíku však oxid uhličitý nemůže opustit tělo a může nastat trvalé poškození jednotlivých sklípků. K mání jsou i nejrůznější okysličené nápoje. Podle odborníků jde ale o vyhozené peníze. Jeden takový nápoj je totiž srovnatelný s pouhým jedním nadechnutím.
Podobná praxe škodí i lidem s chronickou bronchitidou nebo astmatem. V jejich případě je sice inhalace někdy nezbytná, ale pokud by trvala příliš dlouho, mohli by přestat dýchat, uvádí LiveScience.com. Podobné je to i u předčasně narozených dětí, které rovněž inhalují kyslík, protože jejich plíce nejsou dostatečně vyvinuté. Lékaři však pečlivě hlídají jeho hranici v těle. Pokud by totiž překročila určitou mez, novorozencům by hrozilo oslepnutí. Přílišná koncentrace kyslíku totiž způsobuje u novorozenců poškození sítnice. Přesně takto oslepl fenomenální americký zpěvák Stevie Wonder.
