8.7.2009
z domova
HANA BAJÁKOVÁ
Při procházce v lese i na Vyškovsku narazí mnozí na dlouhé vykácené mýtiny. Na jedné straně jde o úvažené kácení podlehající přísnému zákonu. Na druhé straně považují ekologové tentýž zákon v některých ohledech za restriktivní, v jiných dlouhodobě škodící. Lesní správa Bučovice hospodaří se státními lesy Bučovicka a Račicka o rozloze přes dvaadvacet tisíc hektarů. Při těžbě dřeva se řídí desetiletým lesním hospodářským plánem.
Současný plán platný od roku 2006 do 2015 stanovuje roční těžbu v obou celcích na stopadesát tisíc kubíků dřeva. „Dřevo pochází z probírek i výchovné těžby, která zkvalitňuje porosty z hospodářského hlediska. Dále zahrnuje i takzvaně mýtně úmyslnou těžbu zralých lesních porostů po dosažení mýtního věku. Například u smrku se týká stoletých stromů, u dubu třeba stopadesátiletých,” uvedl šéf bučovické lesní správy Otakar Pavlík. S nutností těžby dřeva souhlasí i ekologičtí aktivisté.
Holosečné kácení dělá problémy
Problém ovšem nastává například při holosečném kácení. Na velké ploše dřevaři najednou porazí většinu stromů. „Současný lesní zákon určuje šířku holoseče na maximálně dvě délky stromů o hektarové výměře. Ve svém revíru, kterým je cíp Ždánického lesa táhnoucí se od Bílého vlku směrem k Bošovicím a Vekým Hostěrádkám, provádíme výseky menší, v rozmezí 0,80 až 0,95. Při překročení této hranice by kontrolní orgán vyměřil státnímu podniku Lesy České republiky vysokou pokutu,” konstatoval revírník Oldřich Tupý.
Přesto se podle ekologů jedná o nadměrně rozsáhlé výseče, které poškozují lesní půdu. „Za přirozených podmínek by se stromy vyměňovaly jeden po druhém. Ale při rozsáhlém holosečném kácení vzniká velká plocha, která je vystavená přímému slunci. Více vysychá i promrzá. Na holinách se proto rychle rozkládá organická hmota v zemi. K erozi přispívá i přetahování kmenů, které rozrývá povrch půdy. Obnaženou vrstvu humusu s živinami déšť snadno odnáší pryč. Zhoršují se podmínky pro další generaci lesa,” popsal problémy pracovník z Hnutí Duha, programu Lesy Jaromír Bláha.
Nízké procento listnatých stromů
Ekologům vadí i zákonem a vyhláškou stanovené nízké procento listnáčů a jedlí při obnovování lesního porostu. „V současné době se většinou procentuální skladba takzvaných melioračních a zpěvnujících dřevin pohybuje kolem pětadvaceti procent vesměs listnáčů,” informoval Pavlík. Podle Bláhy je však toto číslo nedostatečné. „Stávající zákon i vyhláška tak umožňují vysázet až pětasedmdesát procent smrků, které patří do chladných horských oblastí s dostatkem srážek. Navíc zákon stanovuje pouze výši procentuální skladby, ale už nenařizuje její udržování. Skoro polovinu vysázených listnáčů totiž poškozuje spárková zvěř, kterým chutnají víc než smrky,” řekl Bláha.
Hnutí Duha se proto vehementně zasazuje o reformu zákona o lesích. Například chtějí vyloučit holosečnou těžbu na plochách větších než 0,3 hektaru. „Vláda už schválila národní lesnický program, který je kompromisem pro všechny zúčastněné strany. Zatím se jedná o obecný dokument, podle kterého by se měl změnit i lesnický zákon. Podporu jsme získali ze strany ministerstva životního prostředí i vědeckých pracovníků,” doplnil Bláha. V současné době se vedou jednání o konkrétních opatřeních, včetně způsobu omezování holosečů. Podle Bláhy by nový zákon mohl začít platit do tří let."
