Tomáš Kutil
Obce začínají upozorňovat na hrozící kůrovcovou kalamitu. Viníkem jsou podle nich především smrště Kyrill a Emma. Nelíbí se jim ani přístup NP Šumava
Pošumaví/Lesy zničené kůrovcem, které nezbude než vykácet a dlouhá léta čekat, než znovu vyrostou. To je nejčernější scénář, který ale podle obcí v Pošumaví není až tak nereálný. Přemnožení kůrovce způsobily především větrné smrště Kyrill a Emma. Obce si začínají uvědomovat hrozící kůrovcovou kalamitu a snaží se proti ní zakročit. Velký strach ale mají z Národního parku Šumava, ze kterého se podle nich kůrovec především šíří.
Představitelé parku pokládají situaci za stabilizovanou.
„Výskyt kůrovce je u nás letos oproti předchozím obdobím vyšší. Je to zejména následek větrných kalamit Kyrill a Emma,” popisuje aktuální stav František Zahradník z kašperskohorských městských lesů. Nebezpečí pro jejich lesy představuje podle něj především fakt, že jejich majetek je obklopen lesy Národního parku a CHKO Šumava. „V parku je zvláštní názor a přístup k boji s tímto škůdcem a není známo přesné číslo ponechané neošetřené dřevní hmoty po větrných kalamitách. To představuje reálné nebezpečí přemnožení tohoto škůdce,” dodává Zahradník.
Postup parku kritizuje i železnorudský starosta Michal Šnebergr. „Podle mě je politika nezasahování a nechání lesa přirozenému vývoji špatná. Vypadá to hezky, ale my, co tady žijeme, to vidíme jinak. V šumavských lesích hospodaří lidé odnepaměti, je chyba to teď měnit,” říká Šnebergr. Větrné smrště pokládá za hlavní příčinu hrozící kalamity i kolinecký starosta Pavel Princ. „Škody po orkánech jsou sice zpracované, přesto je nárůst lýkožrouta smrkového razantní,” komentuje situaci Princ. Za velký problém pokládá Princ soukromé lesy, ve kterých nedošlo ke včasnému zpracování dřeva, nebo v nich zůstaly zbytky po těžbě. Odtud pak kůrovec vylétá a napadá zdravé stromy v okolí. Majitelé lesů mají přitom ze zákona povinnost v určené lhůtě následky kalamit odstranit.
Kolinečtí se přesto snaží udělat pro záchranu lesů maximum a svolali na dvaadvacátého července konferenci, ve které se pokusí najít společný postup proti kůrovci s okolními obcemi a s majiteli soukromých lesů. Konferenci pořádají ve spolupráci s Regionálním sdružením vlastníků soukromých a obecních lesů.
„V parku se nekontrolovaně šíří kůrovec a napadené dřevo jde do manipulačních skladů v našem okolí. Odtud pak brouk vylétá do našich lesů. I na to chceme při konferenci poukázat. Máme pozvané odborníky, kteří doloží fakta o dálkovém přenosu kůrovce,” sdělil předseda sdružení Václav Toman.
