Krkonoše - Krkonošský Labský důl se uzdravuje z následků rozsáhlé těžby dřeva v tamních lesích, které v 80. letech minulého století poničily škodliviny z komínů tepelných elektráren. Správci národního parku v uplynulých týdnech dokončili všechny potřebné terénní úpravy a po osázení zrekultivovaných ploch dřevinami bude v jednom z nejvzácnějších koutů Krkonoš opět hospodařit sama příroda.
„Jizva v podobě svážnice a manipulační plochy, které v minulosti sloužily k těžbě imisemi zničených stromů, byla patrná z hrany Labského dolu, zejména pak z vyhlídky od Pančavského vodopádu. V závěru Labského dolu byla skládka dřeva, na níž těžká technika a vrtulníky soustřeďovaly vytěžené klády. Nákladní automobily pak dříví po svážnici vozily pryč,” popsal dřívější využití ploch v Labském dole ředitel Krkonošského národního parku Jan Hřebačka. Škodlivé imise se na poškozování a odumírání krkonošských lesů podílely od 70. let minulého století. Západní část hor se dostala pod jejich zhoubný vliv pravděpodobně od roku 1972, kdy byly uvedeny do provozu velké německé a polské tepelné elektrárny v okolí Žitavy. Ve východních Krkonoších měla zvýšené imisní zatížení dlouho na svědomí elektrárna v Poříčí u Trutnova, která byla uvedena do provozu už v roce 1959.
K největšímu nárůstu poškození krkonošských lesů došlo v letech 1981 až 1987. Koncem tohoto období dosáhla výměra silně poškozených lesních porostů téměř sedmi tisíc hektarů.
Nyní někdejší vážně poškozené svahy v Labském dole již pokrývá hustý mladý les a dobu před 20 lety připomínají jen ojedinělé zbývající pahýly suchých stromů. „Letošní rekultivace je posledním zásahem, který zde hodláme udělat. V příštích týdnech ještě proběhne osetí rekultivovaných ploch a jejich osázení původními dřevinami,” dodal Hřebačka.
