Valašsko – Nízké výkupní ceny dřeva a stále rostoucí náklady na údržbu porostů trápí starosty a lesníky v obcích na Valašsku. Mnozí se shodují, že finanční efekt, který lesy přinášejí do obecních rozpočtů, už je téměř zanedbatelný. Že by se obce začaly houfně lesních porostů zbavovat, ale prý prozatím nehrozí. Údajně by je nikdo nechtěl. Základním kamenem úrazu jsou v současné době nízké výkupní ceny dřevní hmoty. „Zatímco ještě před dvěma lety jsme mohli prodat kubík dřeva za dva tisíce tři sta korun, teď už je to asi jen patnáct set. Náklady jsou přitom pořád stejné nebo spíše rostou,” poukázal na nepoměr starosta Jablůnky Čeněk Hajný.
Ve vlastnictví obce je v tuto chvíli sto dvacet hektarů lesa. Příjem z prodeje dřeva je ale každým rokem nižší. „Poměr mezi tím, kolik do lesů dáváme ve výsadbě a údržbě a kolik nám vynesou se čím dál více vyrovnává,” dodal Hajný. O minimální ziskovosti lesů hovoří také místostarosta Francovy Lhoty Miroslav Šerý. Ceny dřeva jsou podle něj nízké kvůli ekonomické krizi, která omezila výstavbu nových domů a tím i snížila zájem o dřevo. „Například našich dvě stě sedmdesát hektarů lesa nyní přinese do obecní pokladny zhruba sto až dvě stě tisíc korun ročně. V osmnáctimilionovém rozpočtu to není příliš velká pomoc,” přiblížil Šerý.
Častým trápením jsou podle něj také sněhové či kůrovcové kalamity. „Po nich přichází takzvaná nahodilá těžba. Získané dřevo ale není tak kvalitní, tudíž hůře obchodovatelné, nebo za nízké ceny,” vysvětlil Šerý. Navíc se tímto způsobem zčásti vytěží povolené kvóty a na kvalitní kulatinu už poté není možné sáhnout. Že by se Francova Lhota nebo další obce v nejbližší době svých lesů zbavila, si ale místostarosta nedokáže představit. „Kdo by je také kupoval, pokud nejsou ziskové. Už dávno neplatí, že kdo vlastní les, je za vodou,” poznamenal místostarosta Šerý.
Václav Grossmann ze společnosti Městské lesy ve Valašském Meziříčí poznamenal, že nízké ceny dřeva jsou dlouhodobý trend. „Vždy se stane, že cena třeba krátkodobě vzroste, či naopak ještě klesne, řekněme o dvě stě korun. Ale dlouhodobě se drží na stále stejné úrovni, zatímco náklady stoupají,” uvedl Grossmann.
Podle jeho názoru je důvod jasný. Nabídka dřeva převyšuje poptávku. „V celé republice je stále větší přírůst dřeva než kolik se z lesa vytěží,” řekl Grossmann. Dávno už podle něj vzala za své standardní hesla typu Chraňme naše lesy! a jim podobná.
Uchování lesa záleží na přístupu k těžbě
„Každý, kdo si chce les uchovat, z něj těží jen tolik, aby se mohl stále obnovovat,” poznamenal lesník. Zda se to ovšem stále vyplatí, je podle něj otázkou. „My spravujeme sedm set čtyřicet hektarů a zatím je to jakž takž ziskové. Uživíme se a ještě dokážeme i opravit třeba lesní cesty,” zamyslel se Grossmann. Vždy ale záleží na kvalitě lesního porostu i jeho stáří.
Také předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů František Kučera označil za problém výrazný pokles cen dřeva. „Vlastníci lesů jej pocítili už v době prvních příznaků ekonomické krize na podzim roku 2008, kdy ceny klesly zhruba o dvacet procent. Poté následoval další propad o pět až deset procent,” nastínil Kučera.
Jak se budou ceny vyvíjet v průběhu letošního roku, není jednoduché odhadnout. Lesníci doufají, že výkupní ceny dřeva porostou v letních měsících. „První pozitiva lze spatřovat již nyní, například během ledna už cena vzrostla zhruba o sto korun,” uvedl Kučera s tím, že cena dřeva závisí také na exportu a tedy na vývoji světové ekonomiky.
