logo Silvarium tisk
IVAN TRUHLIČKA

Špindlerův Mlýn - Krkonošský Labský důl se uzdravuje z následků rozsáhlé těžby dřeva v tamních lesích, které v 80. letech minulého století poničily škodliviny z komínů tepelných elektráren. Správci národního parku v uplynulých týdnech dokončili všechny potřebné terénní úpravy a po osázení zrekultivovaných ploch dřevinami bude v jednom z nejvzácnějších koutů Krkonoš opět hospodařit sama příroda.

„Jizva v podobě svážnice a manipulační plochy, které v minulosti sloužily k těžbě imisemi zničených stromů, byla patrná z hrany Labského dolu, zejména pak z vyhlídky od Pančavského vodopádu. V závěru Labského dolu byla skládka dřeva, na níž těžká technika a vrtulníky soustřeďovaly vytěžené klády. Nákladní automobily pak dříví po svážnici vozily pryč,” popsal dřívější využití ploch v Labském dole ředitel Krkonošského národního parku Jan Hřebačka.

 Škodlivé imise se na poškozování a odumírání krkonošských lesů podílely od 70. let minulého století. Západní část hor se dostala pod jejich zhoubný vliv pravděpodobně od roku 1972, kdy byly uvedeny do provozu velké německé a polské tepelné elektrárny v okolí Žitavy. Ve východních Krkonoších měla zvýšené imisní zatížení dlouho na svědomí elektrárna v Poříčí u Trutnova, která byla uvedena do provozu už v roce 1959.

 K největšímu nárůstu poškození krkonošských lesů došlo v letech 1981 až 1987. Koncem tohoto období dosáhla výměra silně poškozených lesních porostů téměř sedmi tisíc hektarů.

V současné době někdejší vážně poškozené svahy v Labském dole již pokrývá hustý mladý les a dobu před dvaceti lety připomínají jen ojedinělé zbývající pahýly suchých stromů.

„Letošní rekultivace je posledním zásahem, který zde hodláme udělat. V příštích týdnech ještě proběhne osetí rekultivovaných ploch a jejich osázení původními dřevinami,” dodal Hřebačka.

Letošní rekultivace se soustředily na čtyři poškozené plochy v úseku mezi Pudlavou a dnem Labského dolu. Nejviditelnější jsou změny na bezmála půlhektarové ploše na konci svážnice. Materiál v minulosti použitý na násep zemní stroje odstranily a rozhrnuly zpět do prostoru uměle vytvořeného zářezu.

 „Projekt rekultivace Labského dolu byl připraven již od roku 2002, ale pro finanční náročnost ho bylo možno uskutečnit až letos. Celkové náklady se totiž vyšplhaly na 3,5 milionu korun,” upřesnil ředitel parku.


Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Měl by stát přispívat na ekosystémové funkce lesů?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě