Orlickoústecko – Už jste někdy v lese místo hub našli kamennou desku datovanou do roku 1898? Pokud ano, narazili jste na jeden z jedenácti jubilejních kamenů, které připomínaly a připomínají vládu Jana II. Lichtenštejna. Jeho lesnický personál je umístil do lesů patřících k panství Lichtenštejnů 12. listopadu roku 1898 u příležitosti 40. výročí jeho vlády. Odeset let později, v roce 1908, se na pomnících objevily dodatkové tabulky k 50. výročí. Čistě teoreticky by jich mohlo být ještě víc. Jan totiž vládl více než sedmdesát let...

Jubilejní kameny na Orlickoústecku, ale i na Svitavsku zmapoval Českotřebovák Petr Vomáčka. Asi rok vyrážel s kopiemi starých map do často špatně přístupného terénu. Pátral... nacházel... fotil... měřil... Zajímá se o historii a jubilejní kameny se mu staly koníčkem. „Přivedl mě k tomu můj známý, Matouš Jirák. Zabývá se tím, založil dokonce web jubilejnikameny.euweb. cz. Pátral v archivu v Brně, kde jsou soustředěny dokumenty z panství Lichtenštejnů. Průběžně mi posílal mapy, kde by památníky měly být. Snažil jsem se je dohledávat u nás v lokalitě, dostal jsem se i na Svitavsko a dál až ke Krnovu a Bruntálu,” popisuje svou cestu k hledání kamenů Petr Vomáčka.

Hledači kamenů zjistili, že po celé republice by jich mělo být na sto padesát, některé jsou i v Rakousku. Na Orlickoústecku jich bývalo dvanáct, zachovalo se jedenáct. Některé dodnes jasně dávají najevo, že jde o památník, jiné jsou rozvalené a kolemjdoucí si jich ani nevšimne. Kolem bývaly vysazovány jubilejní dubové háje. Také ony připomínaly výročí, bylo v nich dvacet dubů letních a dvacet zimních. Většina jich je ale už vymýcena.

Petr Vomáčka kameny vyrážel hledat autem, na kole... a hlavně pěšky, dokud je všechny nezmapoval. „Jeden je v Ústí u Andrlova Chlumu, další nedaleko Skuhrova, z něj je už jen torzo, je rozvalený a deska s nápisem chybí, u Palice nedaleko Ostrova najdete další, také nad damníkovskou hájenkou. Povalený je památník u lanškrounských rybníků, naopak ten u Tatenice Lesy ČR opatřily popiskem. Další jubilejní kameny jsou mezi Hoštejnem a Drozdovem, na Červenovodském sedle, nad Mlýnickým Dvorem, pod Králickým Sněžníkem a v Moravském Karlově. Nezachoval se jen kámen u Nepomuku u Lanškrouna,” vyjmenovává Petr Vomáčka a jedním dechem dodává: „Dohodli jsme se ale, že nebudeme zveřejňovat GPS souřadnice, protože máme strach, že by se mohly ztratit. Sice to jsou rozměrné kusy kamene, ale třeba u Svitav zloději rozkradli hraniční kameny. Pak to měl někdo na zahrádce u bazénu.”

Při pátrání neměl Petr Vomáčka nouzi ani o kuriózní zážitky. Pomineme-­li, že někdy už chtěl hledání v zarostlém terénu vzdát, třeba jako v případě kamene v Moravském Karlově, nemilé překvapení ho čekalo v Sušici na Svitavsku. Jak zadokumentoval na webu jubilejních kamenů, kdosi tam původní nápis zbrousil a památník věnoval „věrnému příteli Danovi”. Zkrátka ho využil jako hrobeček pro svého psa.

„Svitavsko mám také zpracované, tam jsou ale jednotné typy kamenů, není to tak zajímavé jako u nás. Tady neměli mustr, jak mají vypadat, tak si je udělali po svém. Nápisy se psaly česky především ve středních Čechách, u nás převládá latina a němčina,” dodává Petr Vomáčka.