25.10.2008
Region Čechy
Patrik Biskup
Po průzkumu botanického materiálu z lokalit zaniklých středověkých vesnic na Plzeňsku přišli archeologové s tím, že lesy před několika stovkami let připomínaly spíše křoví s velkou převahou listnáčů.
„Les v minulosti sloužil k jiným účelům než jen k těžbě dřeva. Byl proto hodně ovlivněn lidskou činností. Provádělo se takzvané pařezinové hospodářství. Lidé řezali mladé kmeny stromů, pařezy pak obrůstaly novými výhony. Stromy měly charakter spíše křoví. Les nebyl klasicky vysoký, ale hodně prosvětlený s výrazným podrostem trav a různých bylin. Převládaly v něm listnaté stromy jako dub, habr či lípa,” řekl archeobotanik Libor Petr ze Západočeské univerzity v Plzni.
To podle něho mělo opodstatnění hlavně ve využití lesa, který sloužil i jako pastva pro dobytek. „Ožrané výhony listnatých stromů rychleji dorůstaly než u jehličnanů,” vysvětlil Petr.
Ve středověku neexistovaly striktně rozdělené pozemky na lesy, pole či louky. Krajina měla tehdy jiný vzhled, nebyly jasně dané hranice mezi různými typy pozemků jako máme dnes.
Badatelé hledali důkazy pro svoji teorii na dně původních rybníčků či vodních nádrží, jež byly součástí středověkých vesnic. „V nich se ukládají původní sedimenty, které ve vlhkém prostředí vydržely stovky let. Vzorky odebíráme někdy až ze dvoumetrové hloubky. Zkoumali jsme především původní pylová zrna. Jejich rozborem jsme časově zrekonstruovali vývoj vegetace a lidských zásahů do ní,” pokračoval archeobotanik.
Vědci zatím probádali tři lokality zaniklých vesnic – Sloupek, Cetkov a Borek. Založeny byly koncem 12. století, život v nich skončil o tři století později v průběhu husitských válek. První dvě jmenované vesnice existovaly na území Rokycanska, třetí lokalizovali archeologové asi půl kilometru od Boleveckého rybníka na okraji dnešní Plzně. Jak se takové zaniklé vesnice hledají ?
„Vycházíme z písemných pramenů, kde je uvedena alespoň přibližná lokalizace. Pro nás to znamená obcházet terén a mít při tom i notnou dávku štěstí. Že se může jednat o pozůstatek vesnice napoví například hromada kamení, která laikovi nic neřekne. V lepších případech narazíme i na zbytky domů. Na polích zase při orbě v místě původní vesnice vystoupí na povrch třeba střepy keramiky,” uzavřel Petr.
