Zatím to vypadá, že se bezzásahové zóny s kůrovcem vypořádají, ale nesmí se příliš spěchat, říkají odborníci
Šumava/ Příroda potřebuje svůj čas a stejné je to i s Šumavou. I ona se nakonec s největší pravděpodobností vypořádá s následky orkánu Kyrill a větším množstvím kůrovce.
Jedná se ale o dlouhodobý proces, který lidé nesmějí měřit podle dnešního spěchu. Bude nutné vydržet u nastoleného trendu.
K takovým závěrům nyní zjednodušeně dospívají odborníci, kteří se zabývají lesními ekosystémy v Národním parku Šumava. Místa, kde se již mnoho let netěžilo dřevo, vypadají totiž mnohonásobně lépe než části lesů, kde se ještě před lety těžilo.
O tom se před koncem minulého týdne přesvědčil i náměstek ministra životního prostředí František Pelc. Společně s ředitelem Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava Františkem Krejčím a dalšími zástupci parku vyrazil na horské smrčiny v okolí Modravy, Roklanské hájenky a Březníku.
„Naše strategie je jasná. Je ale důležité, abychom u ni vydrželi. V posledních letech se totiž stále měnila a to je špatné,” sdělil František Pelc.
Správa parku nyní také připravuje první výstupy, kde budou jasné výsledky o práci v parku a stavu bezzásahových ploch.
Na místě se koncem minulého týdne mohli všichni na vlastní oči přesvědčit, že lesy v bezzásahových zónách, kde se těžilo, nejsou v tak dobrém stavu, jako ty bez těžby. Některé lokality, kde je dlouhodobě ponechán přirozený vývoj, zažívají doslova výbuch biomasy.
V místech, která byla zasažena Kyrillem a kůrovcem, však bude trvat ještě dlouhé roky, než se lesy znovu obnoví. Vše by ale mělo jít přirozenou cestou. Příroda by se s tím měla vypořádat. Navíc i v bezzásahových zónách se snaží park pomoci šetrnými a citlivými zásahy. Tím je například umístění lapačů lýkožrouta. František Krejčí zároveň upozornil, že nyní bude také nutné eliminovat politické tlaky, protože ve zmíněných oblastech budou konečné výsledky v horizontu desetiletí. „Musíme mít argumenty a výsledky. Pak se dostaví i trpělivost ostatních. Na tom budeme pracovat,” řekl ředitel správy NP.
Již od prvního srpna proto chtějí v parku zahájit nový turistický program. Odborný průvodce by vždy vzal vybrané zájemce do míst horské smrčiny a lidé by se tak mohli seznámit se stavem šumavských lesů.
I to by mělo přispět k jinému úhlu pohledu od veřejnosti. Vše možná vypadá až příliš pozitivně. Tak to samozřejmě není a park si je vědom dřívějších chyb.
Nyní lze ve zhruba 3 letech očekávat rozšíření kůrovce. Jak již ale bylo řečeno, příroda potřebuje mnohem více času. Takže například za 10 až 15 let budou vidět opravdu velké změny. Les se mění pomalu a je nutné ho vytvořit tak, aby byl různorodý jak druhem, tak i věkem. Pak by měl být nejodolnější.