Celoroční průměr evropských teplot byl loni druhý nejvyšší v historii záznamů, předčil jej jen rok 2020. Loňské léto bylo v Evropě dosud nejteplejší a doprovázely jej mimořádně dlouhé a intenzivní vlny veder na západě a severu kontinentu. V celosvětovém měřítku se rok 2022 zařadil na páté místo. Vyplývá to z dnes zveřejněné zprávy agentury Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus. Podle jejích měření zaznamenala Evropa nejvyšší emise škodlivých plynů z lesních požárů za uplynulých 15 let a stejně jako v posledních letech rostla koncentrace oxidu uhličitého a metanu v ovzduší.
V řadě zemí západní a jižní Evropy byl loňský rok nejteplejší v historii, v ostatních částech kontinentu se však zařadil až za několik teplejších roků z poslední doby. Celkově byl podle dnešní zprávy o 0,3 stupně Celsia chladnější než rok 2020 a o desetinu stupně teplejší než další roky v pořadí – 2014, 2015 a 2019. V celé Evropě kromě Islandu byly roční teploty vyšší než průměr let 1991-2020.
Zpráva v souladu s dalšími podobnými výstupy konstatuje, že teplota v Evropě se za posledních 30 let zvýšila více než dvakrát proti celosvětovému průměru a její nárůst je nejvyšší ze všech kontinentů na světě.
Teplotně nadprůměrné bylo zejména léto, což v kombinaci se suchým počasím vedlo k neobvykle vysokému počtu požárů v jihozápadní Evropě, zvláště ve Francii a Španělsku.
„Rok 2022 byl dalším rokem klimatických extrémů v Evropě i na celém světě. Tyto události zdůrazňují, že již nyní pociťujeme ničivé důsledky našeho oteplujícího se světa,“ uvedla zástupkyně ředitele služby Copernicus Climate Change Service Samantha Burgessová. Dnešní zpráva je podle ní dalším potvrzením toho, že nejhorším důsledkům může lidstvo předejít pouze v případě, že „urychleně sníží emise uhlíku a rychle se přizpůsobí měnícímu se klimatu.“
V celosvětovém měřítku byl loňský rok o 0,3 stupně Celsia nad průměrem období 1991 až 2020. Například v některých částech Sibiře či severní Antarktidy překročily teploty tento průměr o dva stupně. Antarktického mořského ledu ubylo natolik, že jeho minimální rozsah byl nejnižší za 44 let satelitního sledování. Zpráva zmiňuje také dlouhotrvající vlny veder v Pákistánu, Indii a Číně a rozsáhlé záplavy v Pákistánu.
Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře se loni zvýšila přibližně o 2,1 ppm (částic na milion molekul vzduchu), což je podobné tempo jako v posledních letech. Dále narostla i koncentrace metanu v ovzduší, která se zvýšila méně než v rekordních případech posledních dvou let.
ČTK
