logo Silvarium tisk

Problémem výzkumu někdy bývá, že badatelé tím, že předmět zkoumají, do něj zasahují, takže mění jeho vlastnosti a poznávají teprve ty pozměněné. Do určité míry se to povedlo výzkumníkům z Washingtonské univerzity v Seattlu, kteří si to však uvědomovali. Už dvě desetiletí zjišťují u jednoho potůčku v jihozápadní části Aljašky, kolik lososů uloví místní medvědi. Badatelé počítají zbytky okousaných ryb, a aby je nezapočítali dvakrát, nenechávají je v řece či na břehu, ale vyhazují je do lesa, a to z organizačních důvodů jen na levém břehu.

Teď porovnali vegetaci na obou březích a v periodiku Ecology popsali, že tamní smrky sivé (Picea glauca) rostou na levém břehu díky lososímu hnojivu rychleji. V jehličí mají také uloženy těžší formy dusíkatých sloučenin, které odpovídají spíše mořskému ekosystému.

Z moře je ve svých tělech přinesli právě lososi hození do lesa.
V roce 1975 měřil průměrný obyvatel zeměkoule 161 centimetrů, vážil 56,7 kilogramu a denně spotřeboval energii 2465 kilokalorií v potravě. V roce 2014 už měřil 163,1 cm, vážil 64,7 kg a snědl 2615 kilokalorií, propočítává Gibran Vita z Norské vědeckotechnické univerzity v Trondheimu. A protože trend zvětšování lidí pokračuje, bude k nakrmení lidstva v budoucnu zapotřebí ještě víc jídla, než si zatím myslíme, dodává.

Domestikovaní králíci mají v poměru k tělu celkově menší mozek než jejich divocí příbuzní, zjistila studie publikovaná v americkém periodiku Proceedings of the National Academy of Sciences. Zmenšená je zejména část mozku odpovídající za rozhodovací reakce typu „bojuj, nebo uteč", zato o něco je přece jen větší část mozku řídící sociální chování.

Není to úplně překvapivé. Například tři roky starý výzkum publikovaný v odborném žurnálu Biology Letters porovnával schopnosti deseti vlků, deseti psů z útulku a deseti psů žijících v domácnosti s lidmi (u psů šlo o různá plemena). Každé zvíře dostalo krabici s potravou, do níž se ovšem muselo dostat. Z deseti vlků se k jídlu do krabice dostalo osm. Z dvaceti psů jenom jediný. Většina psů se ani nesnažila jídlo získat samostatně, ale místo toho se dívala na výzkumníky a čekala od nich povely, co mají dělat. Zdá se, že domestikace inteligenci těchto zvířat neprospívá. Ještě že u lidí je tomu obráceně.

Žirafy mají na těle různě velké skvrny a vědci nevědí, proč vlastně. Teď však Američan Derek Lee s kolegy pozoroval 258 žirafích mláďat v Tanzanii a v periodiku Peers popsal, že mláďata ve věku do čtyř měsíců, která mají větší skvrny, měla o 17 procent vyšší šanci, že je nezabijí predátoři. Proč? To také zatím nikdo neví. Buď jde o náhodu či o statistickou výchylku, anebo vědci objevili úplně nový přírodní zákon.

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Jak hodnotíte rozhodnutí státu zdvojnásobit odvody LČR na sedm miliard korun?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě