Autor: Tomáš Menschik
Rubrika: Rozhovor týdne
Ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS) je pravicový politik, přesto trochu jihne, když se hovoří o dotacích ztrátovým zemědělcům. Jeho strana považuje stát za špatného hospodáře, on chce ale zajistit, aby stát rozumně pečoval o lesy. Jejich privatizaci odkládá na neurčito.
Jeden z bývalých mluvčích vašeho ministerstva říkával, že by raději pracoval na ministerstvu pro homosexuály, protože těch jsou na rozdíl od zemědělců v populaci alespoň čtyři procenta. Není to výstižné?
Vtipy tohoto typu nemám rád. Dělat žerty na úkor jakékoli skupiny lidí na základě rasy nebo sexuální orientace je vždy sporné. Ano, zemědělství samo o sobě zaměstnává jen nějakých sto padesát tisíc lidí, ale na druhé straně živí celý národ. Současná diskuse o cenách potravin to naprosto dokazuje. Dokud jsou potraviny levné a drží inflaci dole, lidé si to neuvědomují. Teď jsou překvapeni, že cena pšenice nebo mléka jde díky světovému vývoji nahoru. Teprve teď nám role domácího zemědělství dochází. Nemluvme ale jen o zemědělství. Pod ministerstvo spadají lesy a vody. Ano, uznávám, že když není žádný problém, neřádí povodeň nebo hurikán a máslo stojí pod třicet korun, nikdo si to neuvědomujeme. Takže nedělejme vtipy o resortu, který prolíná životy nás všech.
Říkáte, že zemědělství živí celý národ. Zůstane to tak i v budoucnu v situaci, kdy ceny másla rostou kvůli poptávce v Asii a chovatele vepřů ničí evropská konkurence?
Po celá léta se politika EU zaměřovala proti nadvýrobě, která vedla k poklesu cen. Teď se ukazuje, že je tu poptávka ze třetích zemí a že kvóty a různé systémy omezování výroby už nemají absolutně žádný význam a spíš je potřeba vytvářet prostor pro efektivní produkci, otevírat trh a nechat zemědělce, aby se sami rozhodli, co budou pěstovat. V tom by měla spočívat zemědělská politika.
Řekl jste, že náklady na výrobu vepřového jsou dlouhodobě vyšší než jeho prodejní cena. Není luxusem dotovat ztrátové provozy?
Nevím, nakolik je ztrátovost dlouhodobý jev, ale pro poslední období to platí. Nechceme jim hradit ztráty, ale pomoct jim investovat a modernizovat, aby ztrátoví nebyli. Teď jsem podepsal nová pravidla pro příjemce peněz z evropských fondů, která umožňují, aby chovatelé mohli přednostně investovat a dostat se na stejnou úroveň jako západní konkurenti.
Dáte jim téměř dvě miliardy, které požadují?
O tom vůbec nemá smysl hovořit. Žádné takové dotace nepřipravuji. Na druhou stranu, jak už jsem řekl, peníze na investice jsou pro ně k dispozici.
Jste ministr z pravicové strany. Nepadá na vás hrůza kvůli pokřivenému zemědělskému trhu?
Musíme oddělit dotace provozní od investičních. Když někdo čerpá z evropských fondů peníze na investice, je to naprosto v pořádku. Evropské fondy mu pomáhají, aby překonal handicap, který má Česká republika oproti Evropě. To je přece kladná stránka našeho členství. Co se týká přímých plateb, které zemědělci dostávají za to, že obhospodařují půdu, bude se jejich úroveň postupně snižovat. Nicméně i ony mají určitou logiku. Zemědělec na té půdě nejen podniká, ale musí se o ni starat, aby měla stejnou kvalitu do budoucna. Jde o bohatství, které tak trochu patří nám všem.
Veškeré dotace dají v příštím roce dohromady 39 miliard korun. Vy jste zveřejnil, že v příštím roce bude zisk zemědělců činit až šestnáct miliard. Neznamená to, že zemědělci vydělávají jen na fondech a evropských dotacích?
Přímé dotace nemají za cíl pouze zlepšit péči o půdu, ale také vyrovnat ekonomickou situaci našich zemědělců s konkurenty ze zahraničí. Bez nich by si proti nim ani neškrtli.
Dá se zbohatnout na dotacích?
Je pravda, že podnikání v zemědělství také díky dotacím už není ztrátové, což se projevuje i ve zvýšeném zájmu o půdu. Ve chvíli, kdy půda vytváří hodnoty, jakou dnes představuje cena pšenice, začne být podnikání v zemědělství zajímavé.
Hovoříte o zájmu o půdu. Jak jste se cítil, když jste předával cenu pro nejlepšího farmáře Janu Fenclovi, který k půdě přišel podivnými cestami z Pozemkového fondu ještě v době, kdy vedl ministerstvo?
Ocenění vybírá a uděluje někdo jiný. Já jsem tam byl jako reprezentant resortu. Cena vychází z ekonomických údajů o firmě. Jestli z tohoto měření vzešel bývalý ministr Fencl, nevidím důvod, proč bych se tomu měl bránit. Naopak, kdokoli, kdo dobře funguje, zasluhuje ocenění.
Myslíte, že by se dostal na stejnou úroveň, kdyby si s pomocí státní půdy nerozšířil statek?
Přiznám se, že tu věc jsem nestudoval. V té době jsem působil ve Spojených státech. Na ten případ si nepamatuji.
Není ale Fenclův příběh pro zemědělství docela symbolický?
Předpokládám, že tehdy musel vše doložit a vysvětlit, protože jinak by jistě měl problémy. Nemyslím si, že teď jde o aktuální téma.
Před vámi na ministerstvu působili ministři ČSSD Fencl, Palas, Zgarba a Mládek. Zanechali vám dědictví v podobě veřejných zakázek v Lesích ČR a průšvihů kolem Setuzy, které řešila Evropská komise. Pomohla při řešení případu Setuzy skutečnost, že jste se s managementem společnosti potkával už jako primátor Ústí nad Labem?
Nechtěl bych, aby to vypadalo, že jsem se o Setuzu zajímal víc, protože jsem z Ústí.
Nespojují vás snad s šéfy společnosti Setuza osobní vztahy, jak naznačovaly Hospodářské noviny?
Dnes si noviny mohou napsat ledacos. Žádné vazby nemám. V Ústí žiji a je celkem přirozené, že současné vedení znám osobně. Přešlo ze Spolchemie, největšího ústeckého podniku, s nímž jsem měl velmi úzkou spolupráci z jednoho důvodu: když Spolchemie měla problémy, města se to pokaždé velmi dotýkalo a museli jsme být informováni. Také jsme tlačili na to, aby přednostně investovala do ekologie. To ale nejsou vazby.
Už jste mluvil o lesích. Byl jste někdy na honu?
Nelovím. Určitě by mě mnoho lidí rádo pozvalo. Když jsem ale nelovil předtím, přišlo by mi hloupé, kdybych se najednou oblékl do zeleného a vyrazil do lesa. Proč? Člověk by měl mít k myslivosti celoživotní vztah a ten já nebudu předstírat. O problematiku se zajímám a vážím si těch lidí. Když to dělají dobře, jde o ušlechtilou činnost. Jediné, co zkouším střílet, jsou hlinění holubi. Přináší to příjemné odreagování. Při střelbě už se opravdu nemůžete soustředit na nic jiného.
Teď se lesáci hádají, čemu dát přednost, zda stromům, nebo přemnoženým srnkám. Jste snad první ministr- nelovec po deseti letech. Dáte přednost dřevařům a lesu, nebo myslivcům a zvěři?
Diskuse o regulaci zvěře a zabránění škodám na porostu je věčná. Majitelé lesa si vždycky stěžovali, že myslivci nedostatečně loví. V budoucnu asi víc budeme dbát na vazbu mezi škodami v lese a regulací zvěře.
Myslivci mají v parlamentu spoustu zástupců. Vy se přesto chystáte změnit předpisy?
Do mysliveckého zákona se v příštím roce pouštět nebudu. Říkám to otevřeně. Stejně se nedá vyloučit, že by ve sněmovně došlo k nějakému spiknutí myslivecké lobby napříč stranami.
Nedávno jste přišel s prohlášením o privatizaci Lesů ČR. Neměly by se všechny lesy prodat Karlu Schwarzenbergovi?
To je příklad soukromého vlastníka, který o les umí pečovat. Já si uvědomuji, že v Česku máme opačné příklady vlastníků, za nimiž zůstává spoušť. Já ale o privatizaci nehovořím jako o otázce dneška. Dohromady s národními parky stát vlastní sedmdesát procent lesů. V porovnání s Německem nebo Rakouskem je to velký podíl. To znamená, že jedno rozhodnutí Lesů ČR má obrovský dopad. V žádném případě nejde jen o těžbu, ale i o cenu dřeva a obchod s ním. Do budoucna je legitimní ptát se, zda by stát neměl část prodat solidním vlastníkům.
Platí podle vás i v lesích pravicová poučka, podle níž je stát špatný hospodář?
Dělám všechno pro to, aby jím nebyl. Ani do budoucna si nemyslím, že by neměl v lesích fungovat státní podnik. I v západních zemích hospodaří stát s významným podílem lesů.
Jak chcete docílit, aby stát hospodařil dobře, když ani za vašeho vedení není možné kontrolovat, podle jakých kritérií rozdělují Lesy ČR zakázky v celkové výši šest miliard korun?
Veřejné zakázky v této zemi kontroluje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Ten má na starosti veřejné zakázky v celé zemi. Zadávací podmínky s ním Lesy ČR konzultovaly. Úřad dostává všechny informace, které mu náleží. Nejsem zastáncem toho, aby se všechno zveřejňovalo v médiích. Lesy ČR jsou sice státní podnik, ale to neznamená, že nepodnikají a nepotřebují zachovávat obchodní tajemství.
Výběrová řízení je pak ale velmi snadné zpochybnit. Nebude kvůli tomu válka o zakázky v lesích pokračovat donekonečna?
Zkuste se podívat na statistiku úřadu pro hospodářskou soutěž, kolik řízení je napadáno v oblasti stavebnictví. Prakticky každé. Druhý nebo třetí v pořadí se odvolá a úřad to řeší, někdy dokonce zruší. Nevidím důvod, proč bychom z toho v případě lesů měli být nervózní.
Ale ve stavebnictví se námitky nedostanou k Evropské komisi.
Já nemůžu obhajovat to, co se tu stalo v minulosti, ale teď garantuji, že lesy konzultují podmínky pro výběrová řízení s antimonopolním úřadem.
Jste z Ústí nad Labem a dlouho jste působil v New Yorku. Příliš vazeb k venkovu jste před nástupem do funkce asi neměl...
Ale když jsem nastupoval, jasně jsem to řekl.
Ano, jak dlouho vám ale trvalo, než jste se sžil se všemi těmi komorami potravinářů a zemědělců nebo asociacemi od pekařů až po chovatele prasat?
Pokud tu práci chci dělat a dělat rozhodnutí, musím dané věci porozumět. Ze začátku to pro mě bylo těžké, odseděl jsem si to a se všemi příslušnými lidmi jsem dlouze hovořil. Navštěvuji zemědělské podniky, vyptávám se.
Příliš se nevyjadřujete ke stylu svého šéfa, premiéra Mirka Topolánka. Jak na vás jako na bývalého diplomata působilo, když během návštěvy ministra obrany USA odmítl komentovat americké pozvání Rusů do Brd?
O panu premiérovi chci obecně říct, že způsob, jak vede vládu, mi nesmírně vyhovuje. Každý máme prostor sdělit svůj názor a debaty se mnohdy vedou i docela odborně. Nikdo z menších koaličních stran nemůže mít pocit, že je nějakým způsobem tlačíme a přehlasováváme. Veřejnost to asi moc nevnímá, ale jeho demokratický způsob vládnutí je velmi cenný a asi jen díky tomu ta vláda drží pohromadě až dosud.
Nemáte pocit, že to veřejnost nevnímá právě proto, jak vystupuje třeba právě v případě Rusů v Brdech?
Ta věc není tak černobílá. Přece nebudujeme ten systém, abychom ho proti někomu namířili, nýbrž proto, aby v Evropě bylo bezpečněji. Jednání s Ruskem, které se nesmí cítit ohroženo, je nesmírně delikátní. Formy spolupráce s ním mohou být různé. Toto byla pouze jedna varianta, nikoli konečná.
Netrnete pokaždé, když má premiér Topolánek předstoupit před veřejnost? Nebojíte se trochu, co zase provede, koho urazí?
V žádném případě. Odděloval bych vztah Mirka Topolánka s novináři. To je jeho zodpovědnost. Při obhajobě vládních rozhodnutí se ale pokaždé chová naprosto vyváženě. Pokaždé informaci podá přesně podle toho, jak se vyvíjelo jednání vlády. Z toho zvláštní pocity nemám.
