Autor: Petr Havel

Patří-li něco mezi skutečně typické projevy české malosti a klíčové impulsy pro růst politické a ekonomické korupce, pak je to mnohačetná výměna významných státních úředníků vždy, kdy proběhne střídání politických garnitur.

ČR je patrně mezi vyspělými státy (jestli tedy vůbec na základě takového porovnání vyspělou zemí je) světovým rekordmanem v odvolávání celých skupin středních a vyšších úředníků bezprostředně poté, co se například na příslušném resortu vystřídá příslušný ministr.

I díky tomu je pak kvalita státní správy taková, jaká je. Jsou-li totiž možnosti rozvoje a profesního postupu lidí na ministerstvech omezeny horizontem jednoho volebního období, je evidentní, že opravdu schopný člověk se do státní správy nepohrne. Jistota práce je v takovém případě menší než kdekoli jinde. Při vědomí dočasnosti úřednických pozic navíc vzniká, a to hned ze dvou důvodů, zcela přirozeně prostor pro korupci. V porovnání s prosperujícími firmami obvykle nepříliš dobře placení státní úředníci mají při téměř daném dočasném mandátu tendenci si nějak přivydělat. Za druhé se mohou řídit heslem „po nás potopa“. Časté střídání lidí kromě toho neumožňuje dlouhodobou systémovou práci, takže vlastně ani není divu, že například na ministerstvu zemědělství nevznikla ani 20 let po změně politického a ekonomického systému v zemi žádná smysluplná rozvojová koncepce tohoto resortu.

Nově dosazovaní úředníci kromě toho často nemají potřebnou odbornou kvalifikaci a už vůbec ne povědomí o kontinuitě vývoje problémů, které mají řešit. Jediným kvalifikačním předpokladem je totiž často ideová či osobní spřízněnost s momentálně vládnoucí politickou stranou či jejím vyslancem na příslušném resortu.

Je smutnou skutečností, že tímto způsobem se chovaly a chovají všechny politické strany podílející se na výkonu moci v ČR. Ještě smutnější je, že intenzita „trafikového“ pojetí výkonu státní správy neustále roste. Příkladem jsou mimo jiné personální změny probíhající na ministerstvu zemědělství. A také jejich forma, například v případě odvolání ředitele Ústředního pozemkového úřadu ČR (ÚPÚ) Jaroslava Vítka, který musel spolu s dalšími dvěma vyššími úředníky ministerstva zemědělství opustit svůj post včera (pátek, 2. října). Oficiálním důvodem Vítkova odvolání jsou „manažerská pochybení“, což je ovšem argument, který lze použít kdykoli na kohokoli, neboť člověk není robot a každý dělá větší či menší chyby. Zajímavé ale je, jak se odvolání rodilo. Dělo se tak totiž díky udavačským dopisům a udavačským telefonátům směrovaných přímo na současného ministra zemědělství. Příslušných dokumentů je celá řada, takže jen dva příklady. „Věřím, že zvážíte další působení takového „odborníka“ ve funkci vrchního ředitele,“ píše například v dopisu z 5.7. 2009 v osobním dopisu ministrovi na adresu Vítka Ing. Vlastimil Novák z Mladé Boleslavi. Dvoustránkový dopis je od začátku do konce výčtem nekompetentních kroků dnes již bývalého ředitele ÚPÚ, a apeluje na jeho odvolání. Ilustrativní je, že uvedený pisatel neexistuje. Skutečně existující Ing. Ladislav Cápek, zastupitel obce Šardice na Hodonínsku zase vytvořil materiál „Pozemkové úpravy – tunelování“, v němž mimo jiné vyjadřuje nesouhlas s vytvořením biokoridoru, na jehož údržbu bude příslušný podnikatel pobírat „tučné desetitisícové dotace“. I tento dokument aktivně přistál na ministerstvu zemědělství. Dlužno dodat, že následné šetření prokázalo, že pozemkové úpravy v uvedené obci byly provedeny správně, kritizovaný biokoridor dokonce odvrátil riziko lokální povodně z letošních přívalových dešťů a zmiňovaný Ladislav Cápek užíval pozemky použité k vytvoření biokoridoru neoprávněně. Ale co na tom, sémě pochybností již bylo kritikou zaseto, že….

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.