* V letošním roce uzavíráte druhé čtyřleté období ve funkci rektora České zemědělské univerzity, kterou zastáváte od roku 2010. Mohl byste se ohlédnout za dobou svého působení v čele této škofy?
Vést Českou zemědělskou univerzitu (ČZU) byla pro mě obrovská čest. Tato instituce má stojedenáctiletou tradici, v jejím čele stáli vynikající odborníci jako například profesor Julius Stoklasa. Byla to někdy těžká, ale také radostná práce. Měl jsem tu čest jednat s mnoha rektory, velvyslanci, státníky i prezidenty, ta setkávání mne obohacovala a přinesla i hodně dobrého univerzitě.
* Co považujete za hlavní milníky?
Mám velkou radost z toho, že se ČZU začala pravidelně objevovat v prestižních mezinárodních žebříčcích, ať je to Times Higher Education nebo QS World University Rankings. Za milník považuji i to, že v hodnocení vědy a výzkumu na univerzitách jsme se dostali do první desítky. Dalším zlomem je počet velkých infrastrukturních projektů získaných z evropských programů, ty přinášejí univerzitě obrovský růstový impulz. Milníkem je též vznik šesté fakulty - Fakulty tropického zemědělství. Chtěl bych připomenout i udělené čestné tituly doctor honoris causa. Obdrželi je vědci z Evropy a USA s mezinárodní reputací ve svých oborech, ale zároveň lidé, kteří dlouhodobě rozvíjejí spolupráci s ČZU. Každý z nich je symbolem mezinárodního uznáni, renomé naší univerzity. Díky tomuto renomé zahraniční studenti tvoří 12 procent ze všech studentů. Pocházejí z více než 80 zemí světa.
* Zmínil jste velké projekty z operačních programů, které máte na mysli?
Díky podpoře ze státního rozpočtu, operačním programům a vlastním úsporám jsme za těch osm let investovali více než dvě miliardy korun. Postavili jsme pět nových pavilonů s moderními posluchárnami a laboratořemi. Z evropských prostředků jsme vybudovali Dřevařský pavilon a kompletně zrekonstruovali laboratoře a dílny Technické fakulty. Vybavili jsme laboratoře pokročilé analýzy zemědělských produktů či unikátní detekce znečištění životního prostředí. Také jsme vytvořili v Evropě unikátní laboratoř pro studium lidského chování. A co víc, podařilo se nám uspět v dalších výzvách a v nejbližších letech můžeme zrealizovat další velké plány za více než 1,6 miliardy korun. Jde o pavilon tropického zemědělství, výukové centrum zpracování zemědělských produktů, pavilon pro dálkový výzkum lesa a také centrum výzkumu dopadu globálních změn klimatu na lesní ekosystémy a podobně.
* V čem podle vás spočívá jádro úspěchu univerzity?
Základ úspěchu je v každodenní poctivé práci všech pracovníků České zemědělské univerzity, a velkou roli hraje také spolupráce napříč fakultami, využívání synergického efektu spolupráce jednotlivých odborníků a kateder. Vtom je naše síla. Druhou rovinu, na níž stojí úspěch ČZU, vidím v souladu mezi pedagogickými aktivitami a vědecko-výzkumnou prací, a nakonec i ve spolupráci s praxí, která zpětně přináší zpětnou vazbu a mnohé nové podněty. V tomto prostředí se formují skutečně atraktivní obory, o něž mají uchazeči zájem. K nim se řadí především zdravé potraviny, zdravé prostředí, design a obnovitelné materiály a sdílená ekonomika.
* Jak se vyvíjí zájem o studium zemědělských oborů?
Řekl bych, že s rostoucím zájmem o zdravé potraviny a zdravé prostředí si veřejnost víc a víc uvědomuje dosah této problematiky a význam využívání nejmodernějších a udržitelných technologií. Odtud je už jen krůček k rostoucímu zájmu o zemědělství. K tomu jsme se snažili přispět i zaměřením předmětů, výzkumných projektů a koneckonců i strategií naší veřejné prezentace. Rostoucímu zájmu nasvědčuje i osmi procentní nárůst počtu uchazečů ve srovnání let 2010 a 2017, a to navzdory poklesu celkového počtu maturantů o 32 procent.
