Přesto, že nejsem odborník na toto téma, souhlasím, že stav Šumavy je kritický. Před několika lety jsme při návštěvě Šumavy viděli smutný pohled na její českou část. Naopak v Německu nebyly vidět ani suché stromy, ani holiny. Nezdá se mi proto věrohodné, že tam lesy ponechávají osudu, jak tvrdil ředitel německého národního parku v České televizi. Pravděpodobně se tam kalamita ještě nedostala, nebo okamžitě zasáhnou. Proto si dovedu po letech představit, jak uschlé stromy ukrajují stále větší část Šumavy – (viz snímek a článek z Plešného jezera ze 4. 9. Čb. deník). Kdo četl K. Klostermanna ví, že i tehdy byla Šumava napadána kůrovcem, ale stromy se likvidovaly. Pracovní příležitost byla tehdy rájem pro chudé šumavské dřevaře.
Pokud by se stav neřešil, trvalo by dalších sto let (neboť sto let strom roste), než by se Šumava opět zelenala. A to nelze ještě tvrdit s určitostí. Zničené lesy také mají vliv na současné kalamitní zátopy, neboť lesnaté hory zadržují nadměrné deště, které holiny a suché stromy nezachytí.