; "m_holicky.jpg")
Jmenování Jiřího Holického do čela podniku Lesy České republiky se uskutečnilo 9. 2. 2007. Za jeho vedení se podnik potýkal s následky kalamity, výběrovými řízeními pro rok 2007 a pro období 2008–2010 a bohužel také s neefektivní komunikací, ať již s ministerstvem zemědělství nebo s podnikatelskými subjekty. Odvolán na vlastní žádost byl Jiří Holický 15. 10. 2007.
Na to, jak hodnotí svých 195 dnů trvající působení v „rizikové“ funkci generálního ředitele, zda stále považuje obchod se dřívím v režii LČR za výhodnější či jaké byly důvody jeho odvolání jsme se Jiřího Holického zeptali v následujícím rozhovoru.
- Jak ve skutečnosti probíhá oslovení pro přijetí funkce generálního ředitele podniku Lesy ČR? Krajských inspektorů bylo víc, proč si myslíte, že se pan ministr rozhodl pro vás?
Oslovení pro mě bylo překvapením. Pro každého lesníka, kterému leží na srdci osud českého lesnictví, je to výzva. Oslovení proběhlo prostřednictvím poradců pana ministra, následně došlo k osobnímu jednání, kdy mě pan ministr požádal, abych se pokusil urychleně řešit tehdejší problémy. Tehdy byla sice vysoutěžena kalamitní území, ale ve zbytku republiky nebyly zajištěny práce, byly blokované smlouvy.
- Kdo byli ti poradci pana ministra?
Přiznám se, že jsem je do té doby neznal, ale byli to – byl to přímo pan poradce z MZe.
- Můžete být konkrétnější?
Jména nebudu sdělovat.
- Můžete uvést konkrétní důvody, které vás vedly k přijetí tohoto postu?
Určitě to pro mě byla výzva pokusit se podnik lesnicky stabilizovat. Podmínky pro rozvoj státního podniku LČR patří mezi nejlepší v Evropě. Postavení a fungování podniku již ale považuji za jedno z nejhorších v Evropě.
Z předchozích působení jsem měl dobré kontakty a informace ze zahraničí od různých státních lesů. Byl jsem tedy přesvědčen, že je nutné politiky přesvědčit, že nejde o to zničit státní podnik, nebo o to, aby státní podnik zničil podnikání v lesním hospodářství, ale že zde chybí vyvážený vztah obou dvou těchto stran. Vyvážený vztah při dodržování veškerých práv a povinností, to byl základní cíl. Musíme mít na zřeteli, že všechny druhy vlastnictví si jsou rovny, tzn. státní majetek není nadřazen nad soukromý a soukromý není nadřazen nad státní. Každý má svá specifika, ale ve fungování by každá strana měla umožnit té druhé svobodné rozhodování.
- Myslíte si, že vám jako generálnímu řediteli chyběly nějaké vlastnosti, znalosti, dovednosti?
Nemyslím si. Nicméně každý člověk, každý manažer je tvor chybující, tzn. mohl jsem se dopustit chyb. Ale jsem přesvědčen, že se za mého vedení udělal obrovský kus práce. Troufám si tvrdit, že žádné vedení před námi takové množství práce nestihlo udělat.
- Jmenujte tedy konkrétní věci, které se podle vás podařily.
Společně s firmami se podařilo zvládnout kalamitu Kyrill. Povedlo se hlavně to, že se pracovalo po celý rok 2007, což tak z kraje roku 2007 rozhodně nevypadalo. Myslím, že jsme v této věci udělali velký kus práce i s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, kterému jsme věnovali velkou pozornost. Věnovali jsme velké úsilí tomu, aby bylo dodrženo právo. Jsem osobně přesvědčen, že František Koníček základní principy nastavil správně a my jsme vycházeli z jeho započaté práce.
Zpracování následků Kyrill a hospodářský výsledek podniku Lesy ČR
- Jak zdůvodníte výrazný pokles hospodářského výsledku podniku LČR pro tento rok? (Hospodářský výsledek před zdaněním v roce 2006 byl 2,3 mld., odhad pro rok 2007 je 400 mil. Kč.)
Souvisí to s obchodní politikou. Státní podnik by měl mít možnost i právo obchodovat své dříví sám. Je otázkou jakou formou, jak efektivně, ale to, že to bylo efektivní, se projevilo již v hospodářském výsledku roku 2006, kdy si LČR samy obchodovaly cca 26 % z celkového objemu dříví. Tento trend byl naprosto správný. V rámci zpracování kalamity Kyrill byly vysoutěženy nejenom služby, ale byly vysoutěženy i ceny surového kmene a následně odprodej hotových sortimentů. Co nastalo během roku 2007, víme všichni.
- Tento vývoj bylo možné očekávat. Proč jste tedy nepočkali a nezměnili podmínky výběrového řízení?
Tato výběrová řízení byla uzavřena na přelomu ledna a února, takže naše vedení nastoupilo, když tyto smlouvy již fungovaly a byly platné. Tendr na zpracování následků orkánu Kyrill zajistilo předchozí vedení.
- Když se dopustím zjednodušení, tak meziroční rozdíl hospodářského výsledku je zhruba 1 miliarda. Kde tento rozdíl skončil? Cena dříví rozhodně neklesla natolik, aby byla jediným důvodem propadu.
Je třeba chápat věci v souvislostech. Podívejme se nejdříve na objem těžeb. Do roku 2005 se pohybovaly pod 8 mil. m3, v roce 2005 to ještě bylo 7,7 mil. m3, v roce 2006 9,6 mil. m3, což je velký nárůst v důsledku tzv. předtěžeb, které se uskutečnily zejména proto, aby LČR jako významný dodavatel dříví na trhu v ČR zajistily dodávky v období, kdy nebylo jisté, jak bude probíhat výběrové řízení.
- Říkáte, že od druhé poloviny roku 2007 už fungovala výběrová řízení v režii vašeho vedení, která měla být pro LČR ekonomicky výhodnější. Lze z tohoto usoudit, že výběrová řízení v první polovině roku byla pro podnik LČR ztrátová?
Nelze říct, že by byla ztrátová. Je třeba se podívat na problém v celé šíři – objem kalamity Kyrill, pak zbytek území, který se zadává ve třech fázích: zpracování kalamity na Kyrillem nepoškozených lesních územích, pěstební práce do pololetí a poté veškerá agenda lesnických prací pro druhé pololetí roku 2007. Když si vezmeme např. náklady na zpracování kalamitního dříví na první pololetí roku 2007, tak zjistíme, že průměrné náklady na těžbu kalamitního dříví u společností, které u nás pracují, byly o 170 Kč vyšší než náklady našich lesních závodů. Tyto náklady byly samozřejmě vysoutěženy. Zároveň v roce 2007 klesaly ceny dříví, takže se nám zde potkávají minimálně tyto dva proudy – pokles cen dříví a zároveň zvyšování nákladů. Projevila se také nereálná cena dříví, kdy byly LČR povinny vykupovat od smluvního partnera dříví za ceny, které na trhu už v podstatě neexistovaly.
Je snadné na počátku něco odsoudit, ale je potřeba si počkat na rozbor. Naše vedení udělalo opravdu maximum pro to, aby hospodářský výsledek byl v rámci možností solidní.
- Nebylo možné tomuto předejít zrušením výběrových řízení pro rok 2007 pouze na kalamitních územích?
Tato možnost z hlediska rozsahu a koncentrace kalamity nebyla reálná. LČR fakticky začaly pracovat na kalamitě minimálně s třítýdenním až čtyřtýdenním zpožděním v porovnání s jinými majetky. Byli jsme pozadu s dodávkami dříví. Nebylo možné tyto smlouvy zrušit, protože o úspěšnosti zpracování kalamit rozhoduje zejména její rychlost.
- Náměstek MZe pro lesní a vodní hospodářství Karel Trůbl v rozhovoru v LP 6/2007 uvedl, že padne-li polom, stoupne v lesnictví abnormálně zisk. Komu tedy podle vašeho názoru stoupl zisk kvůli letošní kalamitě? LČR to nejsou.
Ty peníze se neztratily a víceméně jsem přesvědčen o tom, že z podstaty rovnoměrného rozdělení přešly peníze spíš k našim partnerům – lesnickým a dřevařským firmám.
Koncepce podniku Lesy České republiky
- Když jste nastupoval do funkce ředitele LČR, byl náměstkem Roman Schindler. Po něm nastoupil Karel Trůbl. Vy jste nepochybně konzultoval svoji koncepci s oběma náměstky.
Jak se změnila koncepce po nástupu Karla Trůbla?
Ano, koncepci jsem konzultoval s oběma náměstky a byla tam kontinuita. Nemusel jsem činit žádné velké úpravy.
- Koncepce měla být jedním z hlavních produktů činnosti celého managementu LČR, byla představena heslovitě v parlamentu, ale ucelenou podnikatelskou koncepci ve formě koncepčního dokumentu jste nepředstavili. Proč?
Nedošlo k tomu, protože koncepce je doposud konzultována s MZe.
- Myslíte si, že ministerstvo bude chtít v této koncepci pokračovat, nebo je to už otázka pro dalšího ředitele?
V současné chvíli je to opravdu otázka nového managementu, zejména nového generálního ředitele LČR. Cíle a poslání LČR ovšem musí projít u zakladatele, potažmo vládou, případně parlamentem. Stabilní koncepce s širokou podporou je nutná k tomu, aby LČR mohly mít stabilní management.
- Myslíte si, že memorandum bude nadále platit, nebo s výměnou managementu nastanou změny? Není v současné době pozice tohoto dokumentu již oslabena?
Jsem přesvědčen o tom, že pokud memorandum podepsalo KLDS a MZe a pokud jeho aktéři dál budou chtít naplňovat tento dokument, potom jeho naplňování určitě povede ke stabilizaci.
Řízení podniku Lesy České republiky
- Po svém nástupu jste vyměnil management firmy...
Já jsem management nevyměnil. Po mém nástupu všichni kolegové odstoupili sami.
- Mám tomu rozumět tak, že kdyby neodstoupili sami, nebyla by jim dána výpověď?
Já bych toto nekomentoval, ale holý fakt je, že když jsem nastoupil do funkce, tak všichni členové odstoupili.
- Podle jakých kritérií jste vybíral management?
Vybíral jsem management takový, aby měl zkušenosti, znalosti a byl schopen zvládnout poměrně velký nával práce.
- Myslíte si s odstupem času, že se vám to podařilo?
Myslím si, že ano.
- V našem minulém rozhovoru jste obhajoval jmenování Vladimíra Řiháka, bývalého starosty Prahy 9, ředitelem pro strategické plánování, v červnu jste ho odvolal. Co vás k tomu vedlo? Neupozorňují tyto kroky na určitou „zpolitizovanost“ vedení LČR?
S konečnými výsledky práce Vladimíra Řiháka jsem nebyl spokojen, proto jsem ho odvolal.
- Jaká je v tomto ohledu pravomoc generálního ředitele? Může jmenovat členy managementu sám, musí jmenování odsouhlasit dozorčí rada, ministerstvo, pan ministr?
K tomuto si stačí vzít do ruky zákon o státním podniku. Funkce managementu jsou jmenované a spadají výlučně do kompetence generálního ředitele. Generální ředitel může jmenovat a může odvolávat, to je jeho výsostné právo.
- Podle posledních kroků se zdá, že o managementu podniku LČR rozhoduje i ministr zemědělství. Za vašeho působení tomu tak nebylo?
To je asi čistá spekulace. Tuto otázku byste měl položit panu ministrovi.
- Jak hodnotíte činnost dozorčí rady LČR?
Dozorčí rada by měla zasedat minimálně třikrát do roka, letos bylo zasedání dozorčí rady častější, její informovanost byla dobrá.
Dozorčí rada je devítičlenná, přičemž 2/3 členů jmenuje přímo ministr zemědělství, 1/3 jsou zaměstnanci LČR. Letos došlo k výrazné obměně dozorčí rady, bylo třeba uvádět některé členy do souvislostí.
Obchod se dřívím
- Jste stále přesvědčen, že obchod dřívím v režii LČR je výhodnější?
Zkušenosti v rámci celé Evropy hovoří zcela jasně. Pokud vlastník, potažmo správce lesa ovládá procesy, jako výroba, obchod atd., potom na tom spravovaný majetek může pouze vydělat. Naše přání bylo, aby v rámci obchodování se dřívím fungovaly i jiné formy prodeje – francouzská dražba, elektronická aukce, komoditní burza, rámcové smlouvy ke konečným odběratelům, aukce na odvozních místech. Je na čase, aby se o těchto možnostech přestalo mluvit a začaly se fakticky provádět.
Z toho pohledu je důležité, že budou LČR dostávat relevantní nákladové a výnosové položky a následně bude možné systémy upravovat tak, jak se vyvíjí i okolní podmínky pro různé typy prodejů. Myslím si, že je opravdu nesmírně důležité, aby si LČR určitý podíl dříví prodávaly samy. Námi navrhovaný model 50 na 50 je vyvážený a nezpůsobuje žádný prudký výkyv.
- V jaké fázi byla změna systému obchodu dřívím před vaším odvoláním?
LČR již dlouhodobě připravovaly tzv. program MVO (Mzdy, Výroba, Odbyt), který měl zajistit a má zajistit tok informací právě pro vlastní prodej dříví. Je to proces, který by měl trvat 2–3 roky.
- V jaké fázi byl převod pravomocí na kraje?
Je připraven dokument o delegování pravomocí na krajské ředitele, což je jeden ze základních dokumentů fungování LČR. Do 15. prosince by měly být vyhotoveny ostatní prováděcí směrnice tak, aby to mohlo fungovat i prakticky. Jsem přesvědčen, že současná centralizace zejména u lesnické výroby je neudržitelná.
- HLDS se poměrně důrazně ohradila proti chystaným změnám v obchodu dřívím u LČR. Co si myslíte o snaze ukončit obchodování dříví LČR přes HLDS?
Vztah HLDS a státního podniku je dán smlouvou a přílohami k této základní smlouvě. Poslední dodatek, který byl podepsán za předchozího vedení (dohoda o narovnání), stanovuje proces fungování mezi oběma subjekty i v roce 2008. 31. 12. 2007 spolupráce s HLDS rozhodně nekončí.
Výběrová řízení
- Výběrová řízení s hlavním hodnotícím kritériem cena byla zpočátku považována za nejvhodnější variantu. Dnes někteří představitelé lesnických firem volají po dalších hodnotících kritériích. Proč jste se rozhodli pro tuto možnost?
Začneme od roku 2004 a výběrovými řízeními obecně. Vždy se vypsalo jedno výběrové řízení, což v konečném důsledku znamená, že jedna námitka mohla blokovat práce na celém území České republiky. Je třeba vzít v úvahu fakt, že existují snahy nejenom tvořit, ale i bořit. Tyto kontraproduktivní snahy směřovaly k tíži LČR, ale důvodem byly i konkurenční boje mezi firmami. Prezident KLDS řekl, že výběrová řízení pro období 2008–2010 jsou transparentní. Dodatečně se opět objevily firmy, které řekly, že to není v pořádku. Zajímavé je, že tyto reakce vznikají většinou po otevření obálek. Ať uděláte, co uděláte, nikdy nebudou všichni spokojeni.
Zákon o veřejných zakázkách dává povinnost hodnotícím komisím zabývat se neobvykle nízkými cenami, tudíž firma CPS, která pro LČR připravuje výběrová řízení, po nás chtěla dodání podkladů. Firma CPS řídí celý proces, LČR jako zadavatel do něj přímo nevstupují. Stanovení dumpingu probíhá v rámci fungování komisí. Jsou oslovovány firmy, aby zdůvodnily své ceny, pak se nám to rozdělí do několika procesů. Firmy, které neodpoví, jsou automaticky vyřazeny a na místo vítěze nastupuje další v pořadí. Může se stát, že i druhý v pořadí mohl být osloven, aby zdůvodnil neobvykle nízkou cenu. Myslím si, že toto zvolené kritérium je v rámci možných podmínek zvoleno správně. Příprava celého výběrového řízení byla vedena s maximální pečlivostí a nasazením.
- Toto kritérium bylo součástí výběrových řízení?
Ne, to si stanovila firma CPS, která řídí ta výběrová řízení.
- Tento systém lze ale považovat za netransparentní, protože výběrové řízení proběhlo za určitých podmínek, které byly dodatečně doplněny, a navíc není jasné jak konkrétně.
Ne, to si nemyslím. Zákon o veřejných zakázkách jasně říká, že je povinností zabývat se neobvykle nízkými cenami, a neříká nic o tom, že by to muselo být součástí výběrového řízení. Postup LČR je natolik exaktní, že z hlediska práva nebylo porušeno vůbec nic. Každá firma bude samozřejmě hájit svůj zájem. Dnes se i z reakcí firem ukazuje, že stanovení dumpingových cen bylo správné.
- Jak probíhá stanovení dumpingové ceny?
Cena je konstruována na základě reálných nákladů našich lesních závodů a konkrétních nabídek jednotlivých uchazečů.
- Některé lesní správy se připravují na obchod dřívím ve vlastní režii např. pronájmem skladovacích prostor, manipulačních ploch. Považujete tento postup v dané situaci za racionální?
Je třeba mít dopředu připravené podmínky pro naplnění textu memoranda, bez ohledu na to, zda podpis smlouvy nastane v polovině listopadu nebo na konci prosince.
Změna na ministerstvu zemědělství
- Kdo dnes vede podnik LČR? Je to pověřený generální ředitel, náměstek ministra, ministr, dozorčí rada, nebo je to úplně někdo jiný?
Rozumím, ale na tu otázku nelze odpovědět jednou větou. Podnik LČR řídí jeho management. Ale i na MZe došlo ke změně. Zakladatelská činnost státního podniku byla odebrána náměstkovi pro lesní a vodní hospodářství a byla přesunuta k ekonomickému řediteli Ivu Vrzalovi. U jeho odboru jsou dnes vlastně sjednoceny všechny zakladatelské činnosti MZe.
- Mám tomu rozumět tak, že náměstek pro lesní a vodní hospodářství ztratil přímý vliv na podnik LČR?
Ano.
Odvolání z vedení LČR
- Když Roman Schindler odstoupil z osobních důvodů, ukázalo se, že neoprávněně používal titul. Nemyslíte si, že by bylo vhodnější důvody vašeho odvolání na vlastní žádost z osobních důvodů osvětlit a předejít tak dohadům?
Kromě rodinných důvodů mne k odstoupení vedly i důvody osobní. Budeme se držet oficiální verze MZe.
- Proč jste odstoupil ve chvíli, kdy se podařilo odstranit následky kalamity Kyrill, uzavřeli jste memorandum a výběrová řízení probíhala? Mohlo by se zdát, že vše fungovalo.
Už jsem řekl, že to byly rodinné a osobní důvody.
V této souvislosti nebudu další věci komentovat.
- Váš předchůdce poukazoval na „zpolitizovanost“ fungování podniku LČR. Vnímal jste také tento problém?
I zkušený manažer, jakým byl právě František Koníček, nemohl obstát kvůli systému, který funguje kolem tohoto státního podniku. Většina státních lesů Evropě má zákonnou normou dána práva a povinnosti managementu a pravidla pro odvolávání z funkcí.
U nás nemá management zcela ideální podmínky pro své fungování. Ministr zemědělství má přímý vliv na fungování státního podniku – jmenuje generálního ředitele a zároveň obměňuje ze 2/3 dozorčí radu. V těchto pravomocech je uzlový bod a neexistují zde další kontrolní mechanismy. Proto je politické ovlivňování chodu podniku přímější než v zahraničí.
Pro státní podnik není v tuto chvíli důležitá novela lesního zákona, ale z důvodů, o kterých hovořím, je nutné vytvoření zákona o státních lesích.
- Jak pan ministr přijal vaše odstoupení? Přece jen se za vás „zaručil“ při vašem jmenování do funkce bez výběrového řízení.
Samozřejmě byly vzaty v potaz všechny splněné úkoly, které jsme si předsevzali. Já jsem osobně přesvědčen, že výběrová řízení, která dnes běží, doběhnou a nový management, který přijde, bude mít už připravenou půdu pro své působení.
- Dokázal byste odhadnout hospodářský výsledek podniku LČR pro příští rok? Za předpokladu, že nedojde k nenadálé události – jako byl např. orkán Kyrill.
To je těžké, protože údaje budou vycházet z celého roku 2008. Můj odhad je zhruba jedna miliarda korun.
- Po vašem odvolání byli odvoláni i další dva členové managementu. Znáte důvod?
Když jsem byl panem ministrem odvolán, v té chvíli jsem přestal ovlivňovat chod podniku. Takže toto odvolání a další dění je naprosto v kompetenci Vladimíra Dolejského.
- Myslíte si, že je podnik LČR personálně dostatečně silný?
Já jsem přesvědčený, že v řadách zaměstnanců LČR jsou lidé nesmírně schopní, ochotní a odborně zdatní.
- Kdybyste dnes mohl znovu nastoupit do funkce ředitele LČR, co byste udělal jinak, lépe, která rozhodnutí byste třeba změnil?
Z manažerského pohledu se už toho moc vymyslet nedalo. Důležité je prostředí a podmínky, které management má. Chtěl bych, aby byly naprosto jasně stanoveny cíle a mantinely pro státní podnik LČR.
- Poptávka po tomto zadání pro LČR existuje již několik let. Kde je příčina, proč na ni politici nereagují?
V České republice vzniká pouze jednostranný pohled na lesní hospodářství. Směšují se problémy lesníků a dřevařů. Zájmy obou skupin však nejsou vždy shodné. Lesnictví by mělo být daleko lépe prezentováno, i s jeho problémy.
Pobídky pro zemědělství jsou mnohonásobně vyšší než pro lesníky. Pokud něco funguje a je jedno jakou formou, tak se nikomu ze zodpovědných lidí nechce činit změny. Na doplnění celé mozaiky fungování státních lesů si připomeňme zatím nedořešenou problematiku církevních majetků. Budoucí možný vývoj státních lesů je tak stále zatížen nedořešenou otázkou vypořádání majetku státu s církvemi. Jak může proces narovnání majetku s církvemi ovlivnit LČR lze doložit na příkladu. Pokud bude poslanci schválena minimální varianta vypořádání majetku řádů a kongregací, tak LČR budou vydávat cca 40 000 ha lesa. Pokud však bude přijata varianta maximální, bude se objem vydávaného majetku blížit 180 000 ha lesa. To, že vydávávání lesních majetků bude mít své úskalí a zásadní dopad do organizační struktury LČR je nasnadě, vezmeme-li v úvahu složitost pozemkové problematiky v naší zemi.
- Z vašeho managementu zůstal už jen jediný člověk – současný pověřený generální ředitel. Čím si myslíte, že je to způsobeno?
Na to nedokáži odpovědět.
- Jaké vlastnosti, dovednosti by měl mít budoucí generální ředitel LČR?
Budoucí generální ředitel by měl mít lesnické vzdělání a praxi v lesním hospodářství, protože kdo nepochází z tohoto oboru, ten jen těžko dokáže najít neznatelné mantinely mezi dřevaři, lesníky a lesnickými firmami.
- Kolik si myslíte, že ještě máme odborníků, kteří by byli schopni a ochotni vést tento podnik?
Moc jich není. Mnoho schopných lidí odrazuje právě nestabilita vnějšího prostředí, nejistota systému.
- Co budete dělat v blízké budoucnosti?
V každém případě bych rád dal dohromady rodinné záležitosti. V lesním hospodářství chci zůstat. Po dobu následujících 12 měsíců bych se rád věnoval propagaci vzdělávání v lesnictví, mimo podnik LČR.
Děkuji za rozhovor (14. 11. 2007)
Jan Příhoda
