Bedřich Moldan stačil za poslední dobu vyprodukovat a publikovat dva články o škodlivosti a nepřijatelnosti používání chemie v NP Šumava.

Dokázal také nastrčit svého stranického předsedu TOP 09 Karla Schwarzenberga k prohlášení proti chemii a Stráskému. Říká se, že se již vidí v křesle ministra ŽP úřednické vlády a dá se říci, že do tohoto modelu i zapadá.

Moldanovy články se především snaží obhajovat vlastní omyly. To on se, po nástupu Františka Krejčího do funkce ředitele NP, stal jedním ze tří členů expertního týmu, který doporučil strategii - jak se vypořádat s kůrovcem po Kyrillu. A víme, co doporučil a jak to dopadlo:

1/ Chemického prostředku Vaztak bylo jen na území lesů správy NP spotřebováno: r. 2007 - 2 596 litrů, r. 2008 - 5 115 litrů, r. 2009 - 178 litrů, r. 2010 - 298 litrů. (R. 2011 zatím jen 115 litrů.)

2/  Kůrovec si vyžádal uschnutí 1 895 000 silných (kubíkových) stromů jen v letech 2007 až 2010.

Za to B. Moldan nese odbornou, ale i politickou odpovědnost. Kdyby r. 2007 nedoporučoval tak špatně, tak dnes mohlo v lesích parku růst o cca 1 300 000 zelených stromů více a ředitel Stráský by již nemusel používat chemii.

Lesníci i Stráský jsou si vědomi, že biocidní látky narušují složité přírodní vazby a mnohé skupiny organizmů ničí. Proto se kácí kůrovcové stromy a spolu se včasným odvozem je to nesrovnatelně ekologičtější metoda, než „chemická léta v NP Šumava". V minulosti to však tak důsledně neprováděli - a to z doporučení vědce Moldana - a proto se dnes musí používat chemie!

Petr Martan, předseda MO Čkyně