Rozhovor s Františkem Kučerou

Obecní, městské a soukromé lesy tvoří téměř 35 % porostní plochy lesů v České republice. Od roku 1992 hájí zájmy nestátních vlastníků lesů Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL).

V současnosti je členství ve SVOL umožněno i ostatním kategoriím vlastníků nestátních lesů. Ke dni 31. 10. 2008 má SVOL 529 členů a zastupuje více než 1090 vlastníků v 9 regionech. Členové SVOL obhospodařují 32 % výměry nestátních lesů.

O odpovědi na naše otázky jsme požádali Františka Kučeru, předsedu SVOL. Vzhledem k aktuálnímu časovému vytížení, mimo jiné danému i jednáním o novelizaci zákona o ochraně přírody a krajiny, proběhl rozhovor e-mailovou formou.

SVOL (Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů)

- Jaké hlavní výhody přináší majitelům lesů členství ve SVOL?

K nesporným výhodám členství ve SVOL patří bezplatné poradenství členům při obhospodařování lesního majetku a právní služby v rámci SVOL, pravidelný informační servis, výměna praktických zkušeností s ostatními majiteli a lesními hospodáři v tuzemsku i v zahraničí, zapojení do společného obchodu dřívím členů, možnost nakupovat v rámci regionů lesnický materiál za zajímavější ceny a možnost aktivně se spolupodílet na formování lesnické politiky a legislativy prostřednictvím sdružení. Právě posledně zmíněná výhoda, resp. iniciativa, jejíž výsledky se nedotýkají pouze našich členů, bývá vlastníky opomíjena. Mnozí z nich tyto naše aktivity monitorují a kvitují s povděkem, avšak o vlastním aktivním zapojení do SVOL neuvažují, spoléhajíce a vyčkávajíce, co se nám podaří „vybojovat“. I když zájem o členství ve SVOL stále mírně roste, bylo by ku prospěchu věci, aby se naši sympatizanti do práce SVOL naplno začlenili. Situace vlastníků lesů totiž není s ohledem na zvyšující se požadavky na lesy ze strany společnosti, ochrany přírody, ale i trhu jednoduchá a jedinou cestou, jak obstát a prosadit naše názory, zkušenosti a požadavky do reálné politiky, je společné vystupování a vzájemná spolupráce majitelů. 

- Co považujete za největší úspěchy a naopak neúspěchy SVOL v jeho historii?

Největším úspěchem byl vůbec vznik tohoto sdružení, kdy počátkem roku 1992 dokázali spojit a sjednotit své názory zástupci 93 měst a obcí, které požádaly o navrácení svých historických lesních majetků a začínaly na nich samy hospodařit. Bylo to v době, kdy nám bylo předpovídáno, že takto malé lesní majetky jsou ve srovnání se státním kolosem neživotaschopné, neexistovala potřebná legislativa, neměli jsme zkušenosti a ani podporu u příslušných státních orgánů.

Další významný úspěch, mezník ve vývoji SVOL, nastal v roce 1996, kdy pan Karel Schwarzenberg pozval na svůj majetek do obory Květov všechny významné soukromé vlastníky lesů z celé ČR, ti vyjádřili jednoznačnou podporu aktivitám SVOL a následně většina z nich do sdružení postupně vstoupila. Tento krok si v následujících letech vyžádal změnu vnitřního dvoukomorového uspořádání SVOL, bylo založeno občanské sdružení SVOL – komora soukromých lesů v ČR, které je kolektivním členem SVOL – jeho předseda je zároveň prvním místopředsedou SVOL.

V roce 2002 vzniklo nové krajské uspořádání v ČR. Podle rozložení členské základny SVOL v jednotlivých krajích a na základě svobodné vůle členů bylo vytvořeno 9 regionálních organizací SVOL. Myslím si, že i tento krok lze označit za úspěch, protože se nám podařilo s většinou krajských úřadů navázat úspěšnou spolupráci, mít své zástupce v různých poradních orgánech krajských samospráv a nejenom získávat potřebné informace, ale mít i určitý vliv na některá rozhodnutí krajů dotýkajících se LH a vlastníků lesů.

Úspěšně se nám v minulosti podařilo spolupodílet se na tvorbě či připomínkování řady nových zákonů nebo jejich novelizací. Úspěšně se rozvíjí i společný obchod se surovým dřívím.

Za největší neúspěch považuji, že se nám do dnešního dne nepodařilo prosadit legislativní cestou dokončení restitučního procesu a všechny lesy tak nebyly navráceny původním vlastníkům. Jedná se přibližně o 3000 ha lesních a zemědělských pozemků, mimo území vojenských újezdů, o které obce přišly vyvlastněním a následným zestátněním v roce 1949 a na nichž dnes hospodaří organizace Vojenské lesy a statky.

- SVOL sdružuje dva poměrně rozdílné typy majitele lesů – soukromé a obecní. Projevují se rozdíly i při hledání společných zájmů?

Aktivita vlastníků lesů, ať již soukromých či obecních, je bohužel velmi nízká: mezi starosty a zastupiteli téměř nulová, mezi soukromými vlastníky až na několik výjimek obdobná. Činnost SVOL zajišťují téměř výlučně správci lesních majetků. Do jisté míry je to pochopitelné, odborné lesnické problémy představitele obcí a měst, ani soukromé vlastníky, kteří mají zpravidla jiná zaměstnání a zájmy, příliš nezajímají. Mrzí nás to, ale zatím se nám nepodařilo tento stav změnit. Závidíme našim sousedům v Německu, kde obecní lesy ve sdružení FECOF (Federace evropských komunálních lesů) zastupují pouze starostové či jejich zástupci. Z osobní zkušenosti z těchto jednání mohu potvrdit, že se o problematiku lesnické legislativy, ekonomiky hospodaření, trhu se dřevem a postavení nestátních vlastníků lesů v EU intenzívně zajímají a mají tomu odpovídající znalosti.

Názorové rozdíly mezi zástupci obecních a soukromých lesů, členů SVOL, nepozorujeme, problémy s nízkými cenami dřeva, narůstajícími požadavky orgánů ochrany přírody, kůrovcem a škodami zvěří tíží správce i majitele obecních a soukromých lesů stejnou měrou.

Hospodaření v lesích

- Jak ve stručnosti hodnotíte ekonomické výsledky hospodaření členů SVOL v roce 2007 a 2008?

S velkou pravděpodobností lze očekávat nižší hospodářské výsledky členů SVOL vzhledem k vývoji cen dříví na trhu, kdy cena pro většinu vlastníků rozhodujícího sortimentu – kulatiny SM – zahájila sice rok 2008 na poměrně dobré cenové úrovní kolem 2200 Kč/m3, poté však po zahájení zpracování kalamitního dříví klesla do období dubna až května o více než 30 %. Tvoří-li, podle výsledků ekonomického šetření, které u členů SVOL provádíme, tržby za dříví u členů komory obecních lesů 81 % celkových tržeb, u komory soukromých lesů dokonce 93 % celkových tržeb, je pak zřejmé, že pokles ceny hlavního sortimentu o 30 % v průběhu roku nemůže být vyrovnán jakkoli schopným manažerem a tento vývoj bude mít výrazné dopady na tvorbu zisku jednotlivých firem a může zapříčinit i propad do ztráty s výraznými dopady ve vztahu ke zřizovateli (vlastníkovi), ale i s případnou neschopností dodržet své závazky např. při financování již schválených a probíhajících, ale i nových dotačních titulů z Programu rozvoje venkova EU. Při déletrvajících nízkých cenách dříví může být ohrožena i schopnost vlastníků lesů čerpat peníze z fondů EU, obecně s možností, že tyto fondy nebudou do skončení období (2007–2013) vůbec vyčerpány. Jedná se snad pouze o teoretickou možnost, vzhledem k alokaci peněžních částek na jednotlivá podopatření, ale pravidlo uplatňované obecně ve fondech EU, kdy žadatel musí celý projekt nejprve uhradit a pak teprve po určité době dostane přiznanou dotaci, je zejména u větších akcí a u 100% dotace velmi omezující, a to i v době, kdy je mnohem snazší tvorba zisku než při dnešních cenách dříví.

Nízké ceny dříví mají bezprostřední vliv na množství finančních prostředků vkládaných zpět do lesa v podobě prací pěstební činnosti a může se v delším časovém horizontu projevit negativně na stavu kultur i lesa jako takového. Situace dosud není snad tak vyhrocená, aby z důvodů nedostatku finančních prostředků byla omezována ochrana lesa (zejména opatření proti kůrovci).

Náklady na 1 ha lesa byly v roce 2007 u členů SVOL průměrně 1224 Kč/ha, lze očekávat, že i přes stoupající náklady vlivem inflace dojde v roce 2008 spíše k poklesu této částky.

- Jak ve stručnosti hodnotíte lesnické hospodaření členů SVOL v roce 2007 a 2008?

Lesnické hospodaření většiny členů SVOL bylo v uplynulých dvou letech silně ovlivněno několika kalamitami, které je ve větší či menší míře postihly.
Mám informace, že u drtivé většiny takto postižených majetků byly okamžitě zahájeny práce na likvidaci škod. Vlastníci a jejich správci se snažili dřevo co nejrychleji a v největším možném objemu dostat z lesa ke zpracovatelům. Prodávali tak ještě dřevo kvalitní, čerstvé a za poměrně dobré ceny. Zvlášť výrazně se tento efekt projevil v roce 2007 při zpracování kalamity Kyrill, kdy většina členů SVOL měla kalamitní dřevo vytěženo a prodáno dříve, než se v lesích ve vlastnictví státu vůbec začalo pracovat. Ve výhodě při prodeji kalamitního dřeva byli ti členové SVOL, kteří byli zapojeni do projektu společného obchodu se dřevem.

- Po připočtení průměrné výše pronájmu za lesy je zisk z hektaru obecního lesa podstatně vyšší než u ostatních vlastníků a správců lesa. Čím myslíte, že je to způsobeno?

Je velice ošidné srovnávat výsledky hospodaření a základní ekonomické údaje u jednotlivých vlastnických kategorií. I analytik Petr Havel v minulém čísle LP kritizoval nesnadnost porovnání ekonomických parametrů u jednotlivých vlastníků a správců lesů. Při posuzování výsledků hospodaření u obecních a městských lesů je nutno vzít v úvahu, že tyto organizace ve většině případů spravují i příměstské lesy, parky, veřejnou zeleň, někde dokonce i hřbitovy, rekreační areály, součástí hospodaření je i rybniční hospodářství či dokonce zemědělská výroba.
Z údajů Zelené zprávy 2007, ale i z našeho ekonomického průzkumu mezi členy SVOL za rok 2007 jasně vyplývá, že u hlavních činností (těžba, přibližování a odvoz dřeva) jsou náklady na 1 m3 dřeva podstatně nižší u lesů obecních a soukromých než u lesů státních. Průměrné zpeněžení dřeva v roce 2007 měly LČR 979 Kč/m3, v našem ekonomickém průzkumu u členů SVOL vychází tento údaj u lesů obecních 1385 Kč/m3 a u soukromých 1221 Kč/m3. Přitom náklady na pěstební činnost jsou u státních lesů a u lesů obecních přibližně stejné, počet ha lesa na 1 THP je u VLS 242, LČR 365, obecních 389 a soukromých 519 ha. Na hospodářský výsledek u obecních a soukromých lesů má samozřejmě vliv výše nájmu a to, zda je nájem uveden v účetnictví v nákladech (ve většině případů u obecních lesů), nebo zda je vlastníkovi odváděn až čistý zisk.

Nicméně z předložených údajů lze usuzovat, že soukromé a obecní lesy hospodaří efektivněji než LČR.

- I když mzdy v lesnictví postupně rostou, stále jsou výrazně pod republikovým průměrem ČR, což platí obzvláště pro zaměstnance obecních lesů (Zelená zpráva 2007). Kde vidíte příčiny tohoto stavu?

Nedokážu jednoznačně vysvětlit tento stav, ale domnívám se, že má zhruba dvě příčiny:
Městské a obecní lesy jsou stabilní firmy, většina z nich funguje již 18 let. Jejich hospodaření je dlouhodobě ekonomicky vyrovnané, kromě kalamit bez větších výkyvů. Tyto firmy zaměstnávají pracovníky v místě působení, dávají dlouhodobě práci místním živnostníkům. Fluktuace zaměstnanců je minimální. Právě proto, že lidé mají stálé zaměstnání a nemusí se obávat jako u řady podnikatelských subjektů pracujících pro LČR o svou budoucnost, spokojí se i s nižší mzdou.

Hlavní příčina nižších mezd tkví ale v tom, že ekonomika obecních a městských lesů je pod přísnou kontrolou vlastníka – to je obce a města. Ti prostřednictvím dozorčích rad či jiných kontrolních mechanismů dbají na účelné vynakládání finančních prostředků při sestavování finančních plánů hospodaření a nepřipouštějí navyšování mzdových prostředků takovým tempem jako v celém resortu a ČR vůbec.

- Registrujete odliv kvalifikovaných lesnických pracovníků z oboru?

Bohužel i u soukromých a obecních lesů stále ve větší míře pociťujeme nedostatek kvalifikovaných pracovníků v těžební i pěstební činnosti. Paradoxně ke zlepšení tohoto stavu u některých majetků přispěla nestabilní situace mezi podnikatelskými subjekty a LČR, kdy řada živnostníků a pracovníků v TČ a PČ našla jistější budoucnost u obecních či soukromých lesů. 

Společný obchod členů SVOL

- Shrňte prosím hlavní principy a výsledky společného obchodu členů SVOL.

Společný obchod členů SVOL běží déle než dva roky, jeho hlavním cílem je zlepšení postavení nestátních vlastníků lesů na trhu se surovým dřívím a zajištění trvalých a dlouhodobých obchodních vztahů mezi členy SVOL a našimi obchodními partnery. Celý projekt funguje na základě dobrovolnosti, každý člen si optimalizuje podíl regionálního a nadregionálního prodeje a sám si určuje objem jednotlivých sortimentů dřeva do společného obchodu. SVOL pak uzavírá s obchodními partnery roční rámcovou smlouvu na celkový objem a platební podmínky. SVOL garantuje odběrateli výši celkového objemu dodávek a časové plnění. Při plnění podmínek rámcové smlouvy získávají jednotliví dodavatelé-členové SVOL protihodnotu ve formě finančního bonusu. Společný obchod je tedy založen na motivačních, nikoliv sankčních prvcích.
Tato forma koordinace obchodu se surovým dřívím se osvědčila a dovoluje do určité míry pružně reagovat i v kalamitních a krizových situacích. Pracovník SVOL pověřený organizováním společního obchodu je v intenzívním kontaktu se členy SVOL – účastníky společného obchodu – a často jejich majetky i osobně navštěvuje, takže získáváme poměrně dobrý přehled o problémech a potřebách členů. Zvláště pak při mimořádných událostech – kalamitách – získáváme rychle přehled o rozsahu a výši škod. Našimi partnery na straně odběratelů jsou firmy, které o tuto formu spolupráce projeví zájem a jsou finančně stabilní. Naší snahou je samozřejmě okruh obchodních partnerů rozšířit. Společného obchodu se účastní přibližně polovina výměry lesů naší členské základny. Celkový objem takto obchodovaného dřeva dosahuje ročně řádově několika set tisíc metrů krychlových surového dřeva. Oproti roku 2007 se zvýšil i počet členů, kteří do společného projektu vstoupili, a o přibližně 10 % se zvýšil i objem obchodovaného dřeva.

Náklady, které jsou s touto činností spojené, tzn. mzdy pracovníků SVOL, cestovní náhrady, administrativa, jsou hrazeny účastníky společného obchodu poplatkem z 1 m3 obchodovaného dřeva a nedosahují ani částky 5 Kč.
Myslím, že je lesnické veřejnosti známa skutečnost, že např. ve Skandinávii existují podobná sdružení vlastníků lesů, která ale byla založena právě pro potřebu společného obchodování dřeva, výhodných nákupů materiálů pro jednotlivé vlastníky, společně si kupují např. i těžební a dopravní stroje, které pak pracují pro členy sdružení. Celá činnost těchto sdružení je financována právě z obchodu se dřevem.

NLP II

- Nad návrhem NLP II proběhla následná diskuse na ministerstvech a výsledkem byly změny zejména v oblasti škod zvěří, jak tyto změny hodnotíte?

Jako zástupce vlastníků lesů musím vyjádřit zásadní nesouhlas a lítost nad třemi podstatnými změnami textu NLP, připraveného expertní skupinou.

Především jde o vypuštění návrhu na osvobození lesů od daně z nemovitosti, a to i v případech směny v rámci arondace lesních majetků různého druhu vlastnictví. Uvažuje-li se (nebo snad již bylo rozhodnuto?) o zrušení této daně ze zemědělské půdy (jako kompenzaci za zvýšení daně ze staveb) a lesní půda bude nadále zdaněna, jde o nepochopitelný výsměch všem prohlášením o ekologickém a sociálním významu lesů. 
Druhým bodem, s jehož zásadním přepracováním je velmi obtížné se smířit, je návrh řešení redukce přemnožené spárkaté zvěře. Při projednávání této otázky v expertní skupině z 20 přítomných členů 19 souhlasilo s jednoznačným a poměrně jednoduchým návrhem, jak tento problém řešit. Ministerstvo zemědělství tato konkrétní opatření odmítlo a Klíčovou akci 11. zásadně přepracovalo a rozmělnilo. Jako předkladatel NLP II vládě ČR je k tomu samozřejmě oprávněno. Jsme bohužel přesvědčeni, že zde chyběla vůle vyváženého stavu mezi lesem a zvěří dosáhnout a že navržená opatření jsou pro splnění deklarovaného cíle naprosto nedostatečná. 
Třetí připomínka se týká odborné správy malých lesních majetků. V expertní skupině bylo konstatováno, že současné řešení – tj. státem placení odborní lesní hospodáři a lesní hospodářské osnovy – je nefunkční a příliš nákladné (na období 2007–2013 se počítá s částkou 1,3 miliardy Kč!). Převládl názor, že současný stav je nutno zásadně změnit, a proto byl navržen dílčí úkol „Upravit zajišťování odborné správy lesních majetků malých výměr“. Ve schváleném znění je pouze uvedena potřeba definovat práva a povinnosti státem placených odborných lesních hospodářů. Na rozdíl od nás jsou zřejmě pracovníci ministerstva zemědělství se současným stavem drobných lesů (zaujímajících cca 13 % z celkové výměry lesů v ČR) vcelku spokojeni.

- Jakým způsobem by měl být NLP II transformován do praxe?

Představy o procesu realizace nemáme příliš optimistické. Především jsou za námi již 2 roky z plánovaného sedmiletého období a teprve se chystá ustanovení Koordinační rady, jejímž úkolem bude plnění NLP II zajišťovat. Za druhé jsou vytyčené úkoly natolik rozsáhlé, že nám není jasné, kde je pracovní tým odborníků, který se bude jejich realizací zabývat. A konečně za třetí nelze zapomínat na skutečnost, že les se vyvíjí velmi pozvolna a k obměně současného stavu dochází jednou za sto let. Proto i změny, kterých je možno do roku 2013 dosáhnout, jsou velmi omezené.

- Upozorňujete na absenci lesnické politiky, domníváte se, že NLP II je vymezením lesnické politiky ČR? Pokud ne, jak by měla být česká lesnická politika vymezena?

Především je třeba si ujasnit, co rozumíme pod pojmem „lesnická politika“. Předpokládám, že jde o závazné stanovisko státu – vlády např. k těmto otázkám: K čemu potřebujeme lesy? Jaké poslání od lesů očekáváme dnes a jaké v dlouhodobém horizontu? Jak a kým mají být spravovány lesy ve vlastnictví státu?

Pozorujeme-li současné dění okolo našich lesů, nezdá se, že by existoval vůbec nějaký ucelený, tím méně pak jednotný názor na naše lesnictví. Věc lesnické politiky též komplikuje situace na naší politické scéně. Např. názor na vlastnictví a správu lesů se bude velmi pravděpodobně měnit při každé změně vlády. Stoletá produkční doba v lesním hospodářství však vyžaduje jasnou a dlouhodobou vizi, žádných zásadních změn (a už vůbec ne k lepšímu) nelze dosáhnout během několika let.

Lze pochopit, že lesnická politika dosud nebyla pro naše vlády prioritním problémem. Snad se vážného jednání o tomto tématu v dohledné době dočkáme.

Národní lesnický program určitě státní lesnickou politiku nenahrazuje, i v úvodu tohoto materiálu se správně konstatuje, že NLP je její součástí. Bohužel byl tento dokument vypracován a schválen v období, kdy zásady lesnické politiky nebyly nikde formulovány. Následkem toho nejsou jasné priority řešení jednotlivých úkolů. Cíle jednotlivých základních pilířů lesního hospodářství – ekonomického, ekologického a sociálního – a cesty k jejich splnění jsou v řadě případů téměř ve vzájemném rozporu, a proto je obtížné předpokládat, že budou některé splněny, aniž by byla ohrožena realizace jiných. Stanovení priorit a rozhodnutí, např. zda les má být i nadále zdrojem dřevní suroviny, považujeme za stěžejní úkol státní lesnické politiky.

Škody zvěří

- O nutnosti redukce stavů zvěře se s různou intenzitou mluví již několik desetiletí, přesto početní stavy ve většině případů stále rostou. Považujete současné kroky ministerstva zemědělství v oblasti myslivosti a škod zvěří za dostatečné?

V současné době existuje poměrně široká shoda na nutnosti snižovat stavy zvěře a omezovat tak vznikající škody (MŽP, MZe, Hnutí Duha, SVOL). Zde musím připomenout již výše zmíněné odmítnutí znění klíčové akce 11 NLP II. Takže nám zbývá pouze snaha řešit situaci novelou vyhlášky o plánování lovu, nicméně rychlé řešení situace to není – v případě úspěchu platnost až od roku 2010. Třetí kontrolní den projektu „Návrh metodiky a realizace pilotního projektu ke stanovení výše lovu na základě stavu ekosystému“ proběhl 30. 10. 2008 v Lokti, před dokončením je metodika zpracovávaná ÚHÚL, využívající zejména zkušenosti ze Saska a pracující se zkusnými plochami (z Národní inventarizace lesů) a složitým, až detailním vyhodnocováním škod zvěří na těchto plochách. Jako jedna z podpůrných metod jsou zahrnuty kontrolní a zkusné plochy. Metoda je pracná, administrativně náročná, prakticky vůbec nezapojuje do vyhodnocování škod zvěří vlastníka, což paradoxně může být v určitých případech i výhodou, a to jednak u LČR, a pak v případech obecních a soukromých pozemků, kde existují osobní vazby mezi nájemci honebních pozemků a vlastníky. Vstupuje zde třetí nezávislá osoba, tedy pracovníci ÚHÚL.

 Opatření MZe na snížení stavu zvěře říkající v podstatě, že situaci lze řešit již za stávající legislativy, by v ideálním státě bylo možno akceptovat i věřit tomu, že se něco změní. Výsledný efekt bude poplatný tomu, že nežijeme v ideálním státě a že pracovníci státní správy myslivosti, často sami aktivní myslivci s vazbami na místní poměry, tomuto záměru nijak nepomohou – tedy „nula“. 

- Měl by se novelizovat zákon o myslivosti?

Snaha o technickou novelu zákona o myslivosti směřující ke zlepšení postavení menších vlastníků půdy v honebních společenstvech má sice určitou naději na úspěch, vše záleží do značné míry na stabilitě politické situace a ochotě dotáhnout tuto snahu do konce.

Ochrana přírody a krajiny

- Častým předmětem kritiky SVOL jsou náhrady za omezení hospodaření způsobeného ochranou přírody (zejm. Natura 2000). Doznala tato situace vývoj k lepšímu?

Bohužel stále platí, že většina újem vlastníků lesa není hrazena vůbec, nebo jen z části. Je to stav zcela opačný než u zemědělců, kde poskytování náhrad (zejména paušálních) je zcela běžným způsobem, jak motivovat vlastníky zemědělské půdy, aby strpěli omezení z důvodu ochrany přírody. Důvodem tohoto stavu je znění vyhlášky MŽP č. 335/2006 Sb., které SVOL kritizuje od jejího vzniku. Jelikož MŽP dosud nereagovalo na naše výzvy o provedení úprav tohoto právního předpisu, je pravděpodobné, že stávající stav ministerstvu vyhovuje. 

- Jak by měl podle vašeho názoru vlastník lesa postupovat při vyhlašování dalších naturových území?

Měl by postupovat obdobně jako vlastníci, kteří v první vlně vyhlašování naturových ploch uvěřili slibům zástupců ochrany, že se jich to v podstatě nedotkne. Tito vlastníci jsou totiž na základě svých zkušeností ve druhé vlně vyhlašování ZCHÚ již zásadně proti dalšímu rozšiřování zvláště chráněných území a požadují, aby zástupci ochrany přírody předložili informace, na základě kterých mohou posoudit, co to pro ně bude znamenat:

- Proč bylo dotčené území navrženo do naturové lokality (jaké chráněné druhy, v jakém množství a kde konkrétně se na dané lokalitě vyskytují).

- Návrh plánu péče, který bude usměrňovat hospodaření v lokalitě.

- Zda náhrada újmy poskytnutá vlastníkům pozemků pokryje vzniklá omezení (bez změny stávajícího znění vyhlášky č. 335/2006 Sb. je tato podmínka nesplnitelná).

- SVOL se poměrně kriticky vyjádřil k novele zákona o ochraně přírody a krajiny. Které body novely jsou pro SVOL nepřijatelné a proč?

Pro SVOL jsou nepřijatelné jakékoliv kroky, které znamenají oslabení právního postavení vlastníků pozemků při jednáních s orgány ochrany přírody. Návrh novely například podstatně mění dosavadní způsob vyhlašování nových ZCHÚ, samozřejmě v neprospěch vlastníků pozemků. Oproti stávajícímu znění by se vlastníci pozemků nemohli bránit proti změnám v zonaci ZCHÚ. V návrhu je například nově zaveden termín ekologická celistvost, což by mělo být hledisko pro hodnocení LHP.

- Jaký je aktuální stav jednání o novele zákona o ochraně přírody a krajiny?

V prvém čtení bylo projednání zákona přikázáno 4 výborům a doba projednávání byla prodloužena na 60 dnů. Následně bylo projednání ve výborech pozastaveno s cílem uspořádat seminář pro poslance, kde by jim bylo umožněno seznámit se blíže s námitkami, které byly vzneseny při projednávání novely zákona v prvním čtení. Tento seminář se uskuteční patrně počátkem ledna 2009.

Dotační podpora lesního hospodářství

- V resortu zemědělství nedosahuje dotační podpora lesního hospodářství ani 10 %. Čím je podle vás tento nepoměr způsoben a kde by měli majitelé lesa hledat nápravu?

Výmluvný údaj byl získán z ekonomického průzkumu, kdy v roce 2000 byla průměrná výše dotace na 1 ha lesní půdy 615 Kč, v roce 2007 pak již jen 437 Kč (pokles téměř o 30 %). V materiálu poskytnutém na republikovém výboru bylo uvedeno 466 Kč, po opravě údajů vyloučením mezních hodnot je 437 Kč aktuální hodnota. Při započítání inflace, dosahující sice jen jednotky procent ročně, by tato hodnota byla ještě nižší. Bohužel nemáme k dispozici každoroční sledování ekonomických dat, aby bylo zřejmé, jestli je tento pokles důsledkem převodu povinnosti poskytovat příspěvky na hospodaření v lesích na kraje, ale je to velmi pravděpodobné.

Významným negativem pro lesní hospodářství je i nejistota vlastníků lesů, co se výše a druhu poskytovaného příspěvku týká. Příspěvky na hospodaření v lesích se liší kraj od kraje a stejně tak je i různá doba, na kterou je současná výše příspěvků schválena, navíc po každých krajských volbách, ve kterých dojde k zásadnější obměně krajského zastupitelstva, lze očekávat i zásah do systému těchto příspěvků. Změny v poskytování příspěvků vždy po několika letech mají pro lesní hospodářství větší dopady i z hlediska dlouhodobosti lesního hospodářství. Proto zástupci SVOL při projednávání zákona o rozpočtovém určení daní v Parlamentu jednoznačně prosazovali variantu ponechání dotací v LH v gesci resortu MZe, nikoliv přesun těchto finančních prostředků na kraje, bohužel jsme pro tento návrh nenašli podporu. Bylo by určitě vhodné se o tuto změnu znovu pokusit.
Dotace z EU jsou sice vítanou možností jak zlepšit hospodaření vlastníků lesů, část podopatření je ale zaměřena jen na oblasti ZCHÚ a Natura 2000 (Zlepšování druhové skladby lesních porostů a Zachování lesního HS z předchozího produkčního cyklu) u zbylých opatření pak bývá značný převis zájemců nad částkou alokovanou pro dané podopatření, takže se na všechny zájemce nedostane. Navíc je administrativa nutná k vyřízení žádosti značně rozsáhlá a rozhodně není v silách drobných vlastníků takovouto žádost bez zadání specializované firmě zvládnout.

Dotace do LH by měly být nezávislé na politické situaci, dlouhodobě stabilní, zaměřené na PČ, případně technologie blízké přírodě a měly by kopírovat minimálně inflaci, případně průběžně růst tak, aby jejich reálná hodnota při stoupajících, zejména mzdových nákladech neklesala. Současný systém dotací a příspěvků pro lesní hospodářství toto splňuje jen z malé části.

Mediální obraz lesnictví

- Mediální obraz lesnictví se v poslední době mění k horšímu. Pozitivnímu pohledu, kterému se lesnictví dříve těšilo, jistě nepřispívají kauzy okolo podniku Lesy ČR, ale i kontinuální kritika lesnického hospodaření ze strany ekologických aktivistů. Kdo by měl hájit zájmy a image lesnictví v očích veřejnosti a jaké nástroje by měl volit?

Mediální obraz lesnictví je jedním slovem katastrofální. Není snad dne, abychom v mediích neslyšeli či neviděli, jak špatně lesníci hospodaří, poškozují i ničí přírodu a jejich jediným zájmem je zisk z prodeje dřeva. SVOL bohužel nemá prostředky, aby mohl konkurovat pořadu Nedej se, který (kromě celé řady pořadů podobně zaměřených) vytváří tento negativní obraz lesníků a lesního hospodaření.

Televizní diváci se nedozví, že díky lesníkům a majitelům lesů se zachovaly zbytky dnešních pralesů, že na rozdíl od řady středomořských států jsou všechny naše hory zalesněné (dnes bohužel s výjimkou Šumavy, kde o postupné odlesnění pečuje Správa Národního parku), že se již déle než 200 let hospodaří v našich lesích dle lesních hospodářských plánů a dodržují zásady trvalé produkce (dnes trvale udržitelného hospodaření). Proto také máme jedny z nejvyšších průměrných zásob dřeva v Evropě. Smrkové porosty, které jsou nám vyčítány, nebyly založeny z našeho rozmaru, ale pro potřeby dřeva našich předků, budování a rozvoj vesnic, měst i průmyslu. Rádo se zapomíná, že i tyto jehličnaté porosty plní nejen funkce produkční, ale i celou řadu požadavků ochrany přírody – udržení biodiverzity nevyjímaje – daleko lépe, než lány řepky či kukuřice, o jejich významu pro koloběh uhlíku ani nemluvě.

To vše jsou bohužel skutečnosti pro naše média zcela nezajímavé, pro sledovanost a tím i ceny reklam je třeba ukazovat vždy jen to nejhorší, pokud možno s katastrofálními důsledky.

Dozvídám se z různých pramenů, že LČR v minulých letech investovaly do reklamy a sponzoringu různých kulturních, společenských a sportovních akcí desítky, možná stovky miliónů korun, ale dle mého názoru to ke zlepšení mediálního obrazu lesnictví rozhodně nepřispělo.
Domnívám se, že zájmy a image lesnictví musí hájit všechny zainteresované strany. Nejen vlastníci resp. správci lesů, ale také zpracovatelé dřeva, výrobci papíru, instituce lesnického školství, ale také místní samosprávy, kraje a ministerstvo zemědělství ve spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj a průmysl. V možnostech posledně jmenovaných je např. pravidelné vyhlašování takto zaměřených grantů. Řešením, i když v současné finanční krizi asi nepříliš populárním, by mohl být například odvod 1 Kč z každého m3 dřeva instituci, která by se výhradně propagací lesnictví a dřeva zabývala, jako u našich rakouských sousedů společnost ProHolz.  
Za věc zásadního významu ovšem považuji lesní pedagogiku. Jen dlouhodobá a soustavná práce s nejmladší generací může přinést pozitivní náhled veřejnosti na les a lesníky a také ovlivnit rozhodování budoucích poslanců, ministrů, starostů či manažerů. 


Děkuji za odpovědi (24. 11. 2008), Jan Příhoda

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.