Dne 30. 4. 2009 předložila komise pro vyhodnocení ekonomické výhodnosti použitých modelů pro správu lesů ve vlastnictví státu zprávou za období roku 2008.
Z analýzy vyplývá, že v roce 2008 bylo dříví na pni realizováno metodou prodeje u pně o 438 Kč/m3 výhodněji než při metodě prodeje na OM. Na základě tohoto vyhodnocení bylo Komisí konstatováno, že zadávání výběrových řízení s prodejem dříví na lokalitě P je pro státní podnik Lesy ČR výhodnější.
Ivo Klimša
prezident Konfederace lesnických a dřevařských svazů (KLDS)
- Kde vidíte s odstupem času hlavní pozitiva a negativa Memoranda mezi MZe a KLDS?
Memorandum bylo podle mého soudu krokem, kterým se podařilo zklidnit situaci, která byla v té době mimořádně napjatá. Memorandum bylo postaveno na kompromisu, a to je vždy velmi citlivé. Domnívám se, že nyní je potřeba jeho platnost co nejdříve ukončit, neboť jeho hlavní cíle již byly naplněny. Odborná komise již také předala vyhodnocení ekonomické výhodnosti použitých modelů pro správu lesů ve vlastnictví státu za rok 2008 a z tohoto hodnocení lze vyjít při rozhodování o tom, jaký model bude použit po roce 2010.
Ale zpět k vaší otázce. S odstupem času vidím memorandum jako správné a jediné možné řešení. To, jakým způsobem a za jakých okolností bylo následně vypsáno výběrové řízení a co se stalo na trhu se dřívím, je jiný příběh.
- Jak hodnotíte výsledky porovnání lokalit P a OM za rok 2008, které vycházejí z Memoranda MZe a KLDS? Považujete výsledky za dostatečně objektivní a reprezentativní (s ohledem na propad cen dříví, indexaci, odstupování od smluv, JŘBU ad.)?
V roce 2008 se projevilo mnoho vlivů, které způsobily významné odchylky skutečného vývoje nákladů a výnosů oproti plánu. Odborná komise vycházela ze zaknihovaných údajů a já nemám důvod nevěřit jejím závěrům. Navíc se k detailnímu hodnocení necítím být kvalifikován.
- Jak by podle vašeho názoru mělo vypadat hospodaření státního podniku Lesy ČR od roku 2011?
Rozhodnutí o tom, jak bude vypadat hospodaření státního podniku od roku 2011, musí být učiněno nejpozději do konce tohoto roku. KLDS připraví svůj názor a doporučení
do poloviny července a předá je generálnímu řediteli Lesů ČR. Pokud mám vyjádřit svůj osobní názor, pak jsem přesvědčen o tom, že státní podnik by měl mít roli správce státního lesního majetku a nemá mít ambice podnikat. To předpokládá provést co nejrychleji jeho restrukturalizaci a podstatné zeštíhlení. Vlastní hospodaření by mělo být realizováno v modelu „P“, přičemž zůstává k zásadnímu řešení způsob
ocenění dřeva. Lesnicko-dřevařský komplex potřebuje stabilitu, a proto dávám přednost výběrovému řízení na co nejdelší období (5–10 let).
Svatopluk Sýkora
generální ředitel Lesů ČR
- Kde vidíte s odstupem času hlavní pozitiva a negativa Memoranda mezi MZe a KLDS?
Memorandum přineslo z mého pohledu historickou šanci porovnat efektivitu dvou různých způsobů hospodaření státního podniku. Dosavadní odborné a laické diskuse o tom, zda je výhodnější model P nebo model OM, byly nahrazeny praktickou realizací obou modelů vedle sebe. Tím jsme získali možnost provést relativně exaktní vyhodnocení efektivity opřené o reálné hospodářské výsledky. Paralelní uplatňování obou systémů obchodu se dřívím současně nebylo pro náš podnik organizačně jednoduché zejména v souvislosti s vedením dvojí administrativy.
- Jak hodnotíte výsledky porovnání lokalit P a OM za rok 2008, které vycházejí z Memoranda MZe a KLDS? Považujete výsledky za dostatečně objektivní a reprezentativní (s ohledem na propad cen dříví, indexaci, odstupování od smluv, JŘBU ad.)?
Výsledný rozdíl mezi oběma modely lokalit P a OM za rok 2008 je zřejmý. Nic na tom nemění ani fakt, že jde o hypotetický výpočet, kde veškeré těžby byly indexovány a převáděny tak na modelové ceny těžby v hmotnatosti 1m3+. Vyhodnocení obou modelů proběhlo za stejná sledovaná období, tedy za stejných ekonomických podmínek na trhu. Je pravda, že v průběhu vyhodnocovaného období došlo k extrémním výkyvům zejména v cenách dřeva a na obor lesnictví dopadly plnou vahou tíživé důsledky celosvětové hospodářské krize. Nedomnívám se však, že by tyto okolnosti znehodnotily výsledky porovnání. Například Vámi zmíněné předčasné ukončování smluv postihlo smlouvy obojího typu.
- Kde vidíte s odstupem času hlavní pozitiva a negativa Memoranda mezi MZe a KLDS?
V současné době jsme zahájili práce na principech předpokládaného modelu od roku 2011. Samozřejmě využijeme i výsledků Memoranda, zřejmě tedy bude převažovat model lokality P. Použitý model současně musí vést ke stabilizaci podnikání v lesním hospodářství. Je nutné opustit roční cyklus a smlouvy uzavírat nejméně se střednědobým horizontem. Princip stabilizace se týká i obchodu se dřívím.
František Dejnožka
předseda představenstva HLDS
- Generální ředitel Lesů ČR v LP 5/2009 uvedl, že byl pověřen získat větší vliv v Hradecké lesní a dřevařské společnosti, a.s. (HLDS), aby se LČR mohly spolupodílet se na řízení této společnosti, přes kterou je v současnosti obchodováno cca 25 % dříví státního podniku.
Podle jeho slov jste dostal od LČR nabídku k odprodeji vaší části společnosti. Je pro vás možnost odprodeje vašeho podílu akcií a ztráta dominantního vlivu na chod společnosti akceptovatelná?
Státní podnik Lesy ČR mi nabídku na odkoupenímého podílu v HLDS, dosud nikdy nedal. Různí představitelé ministerstva a státního podniku o tom v minulosti již několikrát nepravdivě prostřednictvím médií informovali veřejnost, ale ve skutečnosti k tomu nikdy nedošlo. Možnost prodeje podílu kohokoliv na čemkoliv může být vždy předmětem diskuse, ale opakuji, že mně druhý akcionář žádnou nabídku dosud nikdy neučinil.
- Na jakou částku si ceníte svůj podíl v HLDS?
Vzhledem k tomu, že existuje potenciální možnost, že se LČR chystají mi nějakou nabídku učinit, nebudu tuto informaci zveřejňovat.
- Svatopluk Sýkora uvedl, že loňské uzavření smlouvy mezi LČR a HLDS včetně potvrzení tříletého cyklu proběhlo za podivných okolností proti příkazu nadřízeného. Z toho, že poukázal na nevyužití odstoupení od smlouvy s HLDS v pololetí minulého roku, lze usuzovat, že smlouva nemusí být pro státní podnik zcela výhodná. Můžete tuto smlouvu alespoň stručně charakterizovat?
Nejdříve musím reagovat na vyjádření pana Sýkory o podivných okolnostech uzavření smlouvy. Pan generální ředitel jím zjevně poškozuje dobrou pověst Hradecké lesní a dřevařské společnosti, neboť jím objektivně umožňuje vyvolat u obchodních partnerů dojem, že Hradecká lesní a dřevařská společnost se zúčastnila uzavření smlouvy za podivných okolností, které snad mají být v rozporu se zákonem. Musím konstatovat, že za Lesy České republiky, s. p., smlouvu podepsal v souladu s obchodním zákoníkem a zákonem o státním podniku generální ředitel. Ten je statutárním orgánem státního podniku, řídí jeho činnosti a rozhoduje o všech jeho záležitostech, pokud nejsou zákonem vyhrazeny do působnosti zakladatele. Uzavření smlouvy s Hradeckou lesní a dřevařskou společností a.s. v žádném případě nepatří dle zákona o státním podniku do působnosti zakladatele. Lesy ČR i jejich generální ředitel tedy museli velmi dobře vědět, že generální ředitel jako jediný statutární orgán státního podniku nemá žádného legitimního nadřízeného, jehož příkazy by měl plnit, a že tedy byla smlouva uzavřena v souladu se zákonem, a to nejvýše oprávněnou osobou plně způsobilou k právním úkonům. Naopak je třeba konstatovat, že jakékoliv pokusy dávat generálnímu řediteli příkazy k uzavírání nebo neuzavírání smluv jsou v rozporu se zákonem.
Smlouvu mohu charakterizovat jako rámcovou kupní smlouvu, na jejímž základě se Lesy ČR zavázaly prodat Hradecké lesní a dřevařské společnosti část dříví, které si nechává těžit systémem nazývaným „na odvozním místě“, a to za ceny tržní, tedy v místě a čase obvyklé. Z tohoto pohledu jde o standardní kupní smlouvu se standardními podmínkami, jakých uzavírají Lesy ČR s jinými odběrateli stovky. Její výhodnost je nutné posuzovat porovnáním s ostatními smlouvami na prodej státního dříví a zde nemůže být o nějaké nevýhodnosti naší vzájemné smlouvy ani řeč.
- Pro další vývoj státního lesního hospodářství v ČR se zdají být zásadní výsledky vyhodnocení Memoranda. Jak hodnotíte tyto výsledky porovnání lokalit P a OM za rok 2008? Považujete výsledky za dostatečně objektivní a reprezentativní (propad cen dříví, indexace, odstupování od smluv, JŘBU ad.)?
Pro řádné zhodnocení výhodnosti jednoho nebo druhého systému je jeden rok velmi krátké období. Metoda prodeje dříví na lokalitě P ukotvuje ceny dříví na delší dobu a nezachycuje rychlé změny cen dříví na trhu. Naproti tomu ceny dříví na lokalitě OM kopírují vývoj tržní ceny. V období velkých ekonomických změn pak dochází k tomu, že některá z metod je aktuálním vývojem znevýhodněna. Pokud jde o objektivitu vyhodnocení, chybí mi informace, zda byl do výsledku zahrnut například objem problematických pohledávek, které z prodeje dříví vznikly.
- Jak by podle vašeho názoru mělo vypadat hospodaření státního podniku od roku 2011, případně spolupráce LČR a HLDS (model hospodaření, kriteria a délka výběrových řízení, obchod dřívím)?
Na toto téma nás čeká v blízké době obsáhlá diskuse. HLDS přistupuje k této problematice flexibilně. Rozhodně by ale v novém modelu neměl chybět velký prostor pro outsourcing.
Děkuji za odpovědi,
Jan Příhoda
Názory předsedy dozorčí rady Lesů ČR Pavla Drobila a bývalého ředitele Lesů ČR Jiřího Holického se redakci nepodařilo získat.
Jakub Šebesta
ministr zemědělství Vlády ČR
Ing. Jakub Šebesta
* 16. 11. 1948 v Krumvíři
- Střední technická škola v Modré (vinohradnictví a vinařství)
- Vysoká škola zemědělská v Brně (Zahradnická fakulta se zaměřením na vinařství)
- 1972–1976 – vedoucí vinařské skupiny ZD Krumvíř
- 1976–1981 – řidič vzorkař na Státní inspekci jakosti (dnes SZPI)
- 1981–1990 – inspektor kontroly vína ČZPI pro ČR
- 1990–1992 – ředitel krajského inspektorátu ČZPI (dnes SZPI) v Brně
- 1992–2009 – ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI)
- od 8. 5. 2009 – ministr zemědělství ČR
Otázky Lesnické práce pro ministra zemědělství Jakuba Šebestu
- Jaké jsou Vaše priority jako ministra zemědělství ve vztahu k lesnímu hospodářství a státnímu podniku Lesy ČR?
Vzhledem k závažnosti situace v tomto sektoru je jednou z mých priorit důkladně prostudovat celou situaci a teprve poté hodlám přijímat další rozhodnutí. To si, jak jistě chápete, vyžádá určitý čas.
- Připravujete nějaké významnější změny na úsecích, které mají přímý vliv na fungování lesního hospodářství a Lesů ČR?
Jak jsem již avizoval při svém prvním veřejném vystoupení při přebírání funkce ministra, nechystám zásadní změny. A pokud nějaké drobné změny přijdou, rozhodně nebudou mít vliv na lesní hospodářství jako takové.
- Jak hodnotíte Memorandum mezi MZe a KLDS a vyhodnocení roku 2009? Budete pokračovat v přípravě zákona o správě státního lesního majetku?
Dokladem toho, že ministerstvo zemědělství situaci v lesním hospodářství vnímá a nepodceňuje její možné důsledky, je skutečnost, že dne 20. 5. 2009 organizovalo ve spolupráci se Zemědělským výborem PSP ČR odborný seminář zaměřený na aktuální problémy lesního hospodářství. Jeho obsahem byly především aktuální problémy lesního hospodářství – krize v lesnickém a dřevozpracujícím sektoru, modely výběrových řízení na dodávky lesnických prací (včetně koncesního řízení), a lesnické priority v rámci právě probíhajícího předsednictví ČR v Radě EU. Jak jsem již řekl, je příliš brzy na to, abych bez dobré znalosti situace přijímal závažná rozhodnutí.
