Oteplování planety i stoupání hladin oceánů zrychluje, posledních osm let bylo nejteplejších v historii záznamů a odtávání ledovců už nic nezastaví. Ve své zprávě, zveřejněné u příležitosti zahájení klimatické konference OSN (COP27) v Egyptě, to dnes uvedla Světová meteorologická organizace (WMO). Její šéf Petteri Taalas varoval, že udržet oteplování pod hranicí 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovou érou už se nejspíš nepodaří a katastrofální důsledky změn klimatu budou stále citelnější.
Letošní průměrná teplota bude o 1,15 stupně výš než průměrná teplota z let 1850-1900, přičemž vyššímu růstu zabránil fenomén La Niňa. Až dvojnásobnou rychlostí proti začátku 90. let nyní stoupají i hladiny oceánů. Jen od ledna 2020 se zvýšily o jeden centimetr.
„Pro mnohé ledovce už je pozdě a jejich tání bude pokračovat stovky nebo i tisíce let s dalekosáhlými důsledky pro bezpečnost vodních zdrojů. Rychlost stoupání hladin oceánů se za posledních 30 let zdvojnásobila. Zatím ho sice stále měříme v milimetrech za rok, v součtu za století to ale dělá půl metru až jeden metr, což představuje obrovské nebezpečí pro miliony lidí žijících u pobřeží nebo v nízko položených oblastech,“ uvedl Taalas.
WMO uvádí, že kontinentální ledovce nejen v Evropě mizí rekordním tempem. Například v Grónsku ubývá ledové pokrývku už 26. rok v řadě, v Alpách se letos tloušťka ledovců ztenčila o tři až čtyři metry.
Změny klimatu přitom stále častěji pociťují lidé po celé planetě: katastrofální záplavy v Pákistánu letos připravily o život 1700 lidí, čtyřleté extrémní sucho v Africe vystavilo 18 milionů lidí riziku hladovění, hladina řeky Jang-c'-ťiang klesla na rekordní minimum a Evropa zažila nebývalé vlny veder.
„Tato zpráva WMO se čte jako lékařská zpráva těžce nemocného pacienta, tím pacientem je ale v tomto případě Země,“ citovala agentura AP klimatoložku Jennifer Francisovou, která se na její formulaci nepodílela.
ČTK
