V pondělí 21. března byl Mezinárodní den lesů, letos byl věnován vodě. Lesy na celém světě jsou nezastupitelné při zadržování vody v krajině. Zhruba třetina z největších světových měst získává významný podíl pitné vody přímo ze zalesněných chráněných oblastí.
V České republice lesy zabírají 2,6 milionu hektarů. Jejich rozloha se sice mírně zvyšuje, zastoupení smrku je však stále neúměrně vysoké. V přirozených podmínkách by totiž u nás tvořily smrčiny pouze 11 % lesů. Do naší krajiny patří hlavně duby, buky a jedle. Přesto je listnatých dřevin jen 26 %. Smrky se dlouhodobě vysazují z ekonomických důvodů, rychleji rostou a jejich dřevo se snadněji zpracovává. Krátkodobé ekonomické výhody se nyní mění ve velký problém, varují experti Hnutí Duha.
Zdravé lesy s přirozeným druhovým složením, bez holosečí, přemnožené zvěře a s podílem odumřelého dřeva mají velký potenciál zadržovat vodu v krajině. Například poslední tři velké komplexy lužních lesů a luk na Moravě při záplavách v roce 1997 zadržely třikrát více vody než všechny přehrady v povodí Moravy a Odry dohromady. Vláda, resp. Ministerstvo zemědělství, by namísto plánování přehrad proti suchu mělo nejprve reformovat lesní zákon tak, aby zajistil větší výsadbu listnatých stromů a omezil holosečnou těžbu. Také by mělo změnit vyhlášku, která již dlouhé roky umožňuje sázet velké množství smrků na místa, kam vůbec nepatří a kde nyní odumírají.
Adaptaci lesů na měnící se klima pomůže rovněž přechod od holosečného kácení k průběžné, výběrové těžbě po jednotlivých stromech. Holoseče jsou u nás povoleny až do velikosti jednoho hektaru. Vzniklá holina způsobuje lesní půdě, rostlinám a živočichům šok a znamená okamžitou ztrátu životodárného prostředí. Experti Duhy se domnívají, že je nezbytné ponechat více lesů přirozenému vývoji kvůli studiu přirozených reakcí lesa na změny klimatu a volbě správných a ekonomicky udržitelných přístupů k péči o hospodářské lesy.
Podle vědců hrozí bezprostřední uhynutí 29 % stávajících smrčin v České republice a u dalších 53 % shledali riziko uhynutí. Je nutné proměnit je postupně na listnaté a smíšené porosty, které do naší krajiny přirozeně patří a jsou odolnější, uvádí se v tiskové zprávě Hnutí Duha.
