Josef Prajsner brojí proti státním lesům
Třebíčsko, Žďársko - Pozastavit obří tendr v hodnotě 16 miliard korun se podařilo třebíčskému podnikateli Josefu Prajsnerovi.
Majitel známé třebíčské prodejny Haus Spezi a středně velké pily v Kuklíku na Žďársku zaslal antimonopolnímu úřadu, Nejvyššímu kontrolnímu úřadu a Ministerstvu zemědělství podnět, ve kterém výběrové řízení Lesů české republiky (LČR) na lesní a dřevařské práce do roku 2020 nazval mimo jiné likvidačním pro malé a střední podnikání v oboru dřevozpracujícího průmyslu v zemi. Obává se, že tendr je nastaven tak, aby těžba a prodej dřeva spadly do klína několika málo gigantickým firmám.
Bojí se krachu
Menší podniky by podle jeho názoru čekal i krach, napříč republikou by narostla nezaměstnanost, vytěžená kulatina by zmizela v Německu a Rakousku, které by si tak chránily svoje lesy. Prajsner zaměstnává na 50 lidí, jejich práce by byla podle něj ohrožena.
Žaloba na stát?
„Vzhledem k tomu, že mi stát prostřednictvím fondu EU poskytl dotace na vybudování pily za podmínek garance státu na dodávky dřevní hmoty, budu v tomto případě žalovat stát za vzniklou škodu, nerovné podmínky a diskriminaci malého a středního podnikání v ČR,” ohradil se důrazně Prajsner. A dodal, že tendr je likvidační i pro život na české vesnici, přičemž jen prohloubí krizi českého hospodářství. LČR chtějí, aby vítězové výběrového řízení s veškerým dřevem, které odtěží, sami rovněž obchodovali. Dosud si přitom LČR polovinu kulatiny prodávaly samy. Antimonopolní úřad se podnětem začal zabývat a výběrové řízení před několika dny pozastavil.
Majitel pily v Kuklíku brojí proti státním lesům. Podařilo se mu pozastavit tendr za 16 miliard. Státu hrozí prohra v arbitráži za 5 miliard
Podle předsedy antimonopolního úřadu Petra Rafaje jeho instituce získala pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem o veřejných zakázkách. „Konkrétně se jedná o kritéria, jimiž chtěl zadavatel zúžit počet uchazečů o zakázku. Vzhledem ke složitosti případu není možné v tuto chvíli odhadovat dobu trvání správního řízení,” doplnil Rafaj. Přitom LČR chtějí podepsat smlouvy s vítězi před koncem roku, aby měl od ledna 2011 ve státních lesích kdo hospodařit. Les je živý organismus, přerušení pěstební a těžební činnosti je riskantní.
S námitkami Josefa Prajsnera, jakožto majitele středně velké pily, plně souhlasí Jiří Rousek, který provozuje malou pilu v Popůvkách, stejně jako Miroslav Jašek, ředitel rovněž středně velké pily v Tetčicích.
„Malé společnosti mají velký problém už nyní, pokud prodej ve státě sežere několik velkých firem, můžu to tady zavřít,” posteskl si Rousek.
Ředitel pily Jašek situaci komentoval: „Doteď jsme měli 45 procent dodávek kulatiny od LČR za tržní ceny. Byla to pro nás určitá jistota. Pokud tendr proběhne podle původně nastavených kritérií, gigantické firmy logicky dřevo udají na velkých pilách, jako jsou tady u nás Ždírec nebo rakouský Retz. To je pro nás menší odběratele značná nejistota, neměli bychom se o co opřít.”
Kritik tendr chválí
Jindy velký kritik obchodních praktik Lesů České republiky, nezávislý agrární analytik Petr Havel, však v tomto případě má jen slova chvály: „Podle mne jsou připravované tendry zřejmě nejlepší, protože transparentní, ze všech tendrů vypsaných LČR na lesnické práce v minulých letech.”
Podle Havla není ani pravda, že ze soutěže jsou vyloučeny menší firmy, byť je očividné, že vypsané tendry nahrávají spíše velkým firmám. „Protože i malá firma má podle podmínek možnost přizvat si při plnění zadávacích podmínek takzvaného strategického partnera, který může přispět svým kapitálem,” upozornil.
Havel soudí, že hlavním důvodem kritiky tendrů je snaha o zachování současné možnosti některých firem nakupovat od LČR dřevo výhodněji než jiné firmy.
„Jinými slovy, současný systém umožňuje korupční jednání, což mnohým vyhovuje, a fakticky je současný stav mnohem větším rizikem k porušování zákona o hospodářské soutěži, než systém připravovaný,” doplnil analytik. Nadřízeným orgánem státního podniku Lesy České republiky je ministerstvo zemědělství. Ústy Ondřeje Veselého z odboru komunikace rebelům vzkázalo: „Výběrová řízení na lesnické práce v minulosti komplikovaly námitky některých subjektů, které v tendrech neuspěly. Tím docházelo k ohrožení péče o les, která musí být nepřetržitá. Zároveň byly ohroženy dodávky dřeva zpracovatelským podnikům. Z toho důvodu zvolily LČR systém zakázek na delší, až desetileté období. Nyní je třeba vyčkat na rozhodnutí antimonopolního úřadu.”
NKÚ na podzim
NKÚ se podnětem Josefa Prajsnera nezačne zabývat dřív než na podzim. „My nefungujeme tak, že ihned šetříme podnět, který přijde. Kalendář kontrol tvoříme dopředu,” upřesnila mluvčí NKÚ Radka Burketová. Kontrola ve státních lesích je zařazena na období od listopadu 2010 do září 2011. Prajsnerův materiál je součástí databáze vnějších podnětů, kterou stanovený kontrolor využije.
A co na důrazné výtky menších dřevozpracovatelů říká generální ředitelství LČR? Odmítá je jako neopodstatněné. Jedním z hlavních argumentů je fakt, že státní podnik obhospodařuje pouze polovinu tuzemských lesů a není tedy zdaleka jediným a většinovým subjektem dodávajícím dříví na trh. „Abychom úplně vyvrátili obavy malých a středních podnikatelů, bylo mezi Lesy ČR a ministerstvem zemědělství dohodnuto, že vítězové tendru budou mít ve smlouvách povinnost 10 procent dřeva obchodovat na veřejných trzích. Například prostřednictvím elektronické aukce nebo komoditní burzy,” upřesnil mluvčí LČR Zbyněk Boublík. Podle něj malé a střední firmy budou mít přístup ke stejnému množství dříví, jako v letech předchozích. Jen se změní název prodávajícího.
CEWOOD
Analytik Petr Havel však důrazně upozorňuje ještě na jeden fakt. Ohledně dřívějších tendrů LČR vede proti České republice dvě arbitráže někdejší lídr tuzemského lesnictví, společnost CE WOOD. Nejde o nic méně, než o pět miliard korun. „Pokud by se v současnosti vyhlášené tendry opravdu zrušily, bude to jasný argument ve prospěch stran požadujících v arbitrážích po ČR oněch pět miliard,” míní Havel.
