ŠUMAVA - Za průlomové označila některá média pondělní setkání ministra životního prostředí Ladislava Mika a ředitele Národního parku Šumava (NPŠ) Františka Krejčího se starosty obcí ležících na území NPŠ. Na tomto jednání byl totiž starostům předložen návrh dohody o rozvoji Národního parku Šumava až do roku 2020.

„Představili jsme starostům náš návrh základních principů, na kterých bychom chtěli postavit text společné dohody o rozvoji NP Šumava do roku 2020,“ říká Ladislav Miko. Podstata návrhu spočívá v tom, že ministerstvo životního prostředí (MŽP) a vedení Správy národního parku Šumava se zaváže, že bezzásahové zóny, které nyní tvoří 21 procent území parku, nebude po dobu příštích deseti let rozšiřovat. V dalším období by byly rozšířeny o dalších devět procent území, která jsou dnes v přechodovém režimu. Ale až poté, co se na tom shodne společná odborná pracovní skupina krajů, Správy NP Šumava a MŽP.

 První reakce starostů dotčených obcí jsou opatrně optimistické. Například starostka Borových Lad Jana Hrazánková (SNK1) po schůzce uvedla, že věří, že dohodu vzniklou na základě tohoto návrhu nebude nikdo moci zpochybnit a že se stane základem pro rozvoj Šumavy v nejbližších deseti letech bez ohledu na to, kdo bude v budoucnu ministrem životního prostředí či kdo bude ředitelem NPŠ. Podobně opatrný je i známý bojovník proti kácení stromů v nejpřísněji chráněných zónách parku, Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Podle něj je dohoda o dalším směrování NPŠ nutná, současně je ale nutno bezzásahové zóny rozšiřovat. Protože kvůli velkému rozmnožení se kůrovec šíří plošně z malých bezzásahových území do míst, kde se proti němu zasahovat může, a tak vznikají v parku další rozsáhlé holiny. Ty mají kvůli silnému oslunění teplejší mikroklima, než nejen zdravý, ale i suchý les, a tak se zde nový les obnovuje obtížněji, než je tomu v suchém lese.

Poslanec a člen Zastupitelstva Jihočeského kraje Petr Braný (KSČM) považuje návrh MŽP a NPŠ pouze za pokus snížit rostoucí napětí mezi Správou Národního parku Šumava a obcemi ležícími na jeho území. Sám nepředpokládá, že by tato dohoda zásadně řešila problémy, se kterými se obyvatelé tohoto regionu potýkají. Jako příklad uvádí, že dosud není zcela jasné, v jakých lokalitách se mohou stavět nové stavby a jakých typů. Spíše než dohodě bez jasně zřetelné právní síly by dal přednost legislativně čistějšímu řešení, a tím by bylo přijetí Zákona o Národním parku Šumava, kde by byly všechny tyto věci přesně definovány. Komunisté v krajském zastupitelstvu podle Braného také prosazují, aby se stromy napadené kůrovcem mohly kácet i v prvních a bezzásahových zónách, protože současný postup vedení parku, který v bezzásahových zónách ponechává přírodu samovolnému vývoji, považuje za utopický. Podle Braného to dokládá i současný stav těch šumavských lesů, které po přemnožení kůrovce uschly.

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.