(jh)
Krkonoše - Zbourat Labskou boudu a zamezit další výstavbě apartmánových domů. To jsou dvě základní věci, které by během svého působení na ministerstvu životního prostředí chtěl pro Krkonoše dokázat Martin Bursík.
„Zatímco někteří politici po sobě nechávají dálnice nebo jiné stavby, já bych chtěl odstranit Labskou boudu. Jednáme o jejím odkoupení a likvidaci,” uvedl Bursík v úterý večer na setkání s občany Vrchlabska. Majitelé si boudu cení na téměř 40 milionů a další miliony bude stát bourání. „Chtěli bychom na to získat peníze z Evropských fondů,” upřesnil Bursík.
S likvidací Labské boudy počítá i nový plán péče o Krkonošský národní park (KRNAP). Kromě revitalizace vzniklé plochy má být do původního stavu uvedena i silnice vedoucí na Labskou z Vrbatovy boudy. Další známou krkonošskou stavbu - Luční boudu - chce Bursík přestavět na středisko ekologické výchovy.
Obyvatele trápí apartmány Většinu obyvatel Krkonoš ještě více než boudy trápí výstavba apartmánových komplexů. Správa KRNAPu, která spadá pod ministerstvo životního prostředí, má proti výstavbě apartmánů jen omezené prostředky. Může použít buď hledisko ochrany krajinného rázu, nebo ochrany zvláště chráněných rostlin a živočichů.
„V případě Harrachova, kde stavbu komplexu naplánovali na parkovišti, jsme neměli k dispozici nic,” uvedl na setkání jeden z pracovníků parku.
Ochránci přírody se snaží přesvědčovat představitele měst a obcí v Krkonoších, aby si nechali zpracovat nové uzemní plány a doplnili je plány regulačními. Zatímco územní plán pouze ukazuje, kde se může stavět, a kde ne, regulační plán již určuje, co a v jakém rozsahu je a není možné stavět. „Pro Krkonoše je typická roztříštěná výstavba. Proti ní nic nemáme. Velkovýkrmny pro turisty se nám ale vůbec nelíbí,” uvedl Bursík.
Pokleslá architektura, jak bývají apartmány také nazývány, zasáhla nejen Harrachov či Rokytnici nad Jizerou, ale také Mísečky. Další velký, více než miliardový projekt je připraven v Peci pod Sněžkou. Apartmány přitom znamenají nevratné zásahy do krajiny. Nárůst lůžek znamená i tlak na růst lanovek a sjezdových tratí.
„Většina starostů si již uvědomuje, že apartmány z dlouhodobého hlediska přinášejí víc škody než užitku,” říká ředitel Svazku měst a obcí Krkonoše Michal Vávra. Obce získají peníze pouze za prodej pozemků a pak již pouze platí. Za odvoz odpadků, údržbu silnic či vodovod a kanalizaci. Komplexy přitom „žijí” jen několik týdnů v roce a firmy, které je vlastní, zpravidla sídlí a tím odvádějí daně jinde než v dané obci. „Snad jen bývalé textilky, které nyní chátrají, jsou jediné stavby, kde města jsou ochotná vědomě jít do stavby apartmánů,” dodal Vávra.
