Jižní Morava
Vojtěch SMOLA
Vědci pomáhají staré odrůdy ovocných dřevin, jejichž přežívající jedinci postupně hynou, navrátit zpět do přírody. Z posledních stromů odebírají rouby, aby vypěstovali nové jedince. V Národním parku Podyjí již zahájili výsadbu na předem připravených plochách.
Zejména pro mladší generace zní ty názvy tak trochu exoticky. Mišpule, moruše, oskeruše či různé druhy slivoní, třeba durancie nebo myrobalán. Kdysi využívané ovocné dřeviny, jejichž poslední jedince zmapovali během loňska přírodovědci v Národním parku Podyjí, mají opět šanci na rozšíření. Vloni zahájený projekt na záchranu starých odrůd ovocných stromů v Podyjí má první úspěchy.
Ze semen moravské jaderničky, odebraných z Podyjí, vypěstovali vědci jabloňové podnože. Z nich v tomto týdnu založili na okraji obce Podmolí ovocnou školku čítající asi stovku rostlin. „Teď budeme čekat, až dorostou do nějaké rozumné výšky. Potom na ně naroubujeme materiál odebraný ve starých sadech z Podyjí,” uvedla Lenka Reiterová ze správy parku.
Správa Podyjí má ze zákona povinnost starat se o veškerý genofond tohoto národního parku. „Tedy nejde jen o ochranu divoké přírody, která je podstatou existence národního parku, ale i o přírodně-kulturní dědictví,” nastínil dříve Martin Škorpík ze správy parku.
Podle něj každá dochovaná krajová odrůda ovocné dřeviny je jakýmsi zápisem o minulém využití krajiny a dávné činnosti člověka. „Každá taková dřevina má i nějaký svůj původ a není náhodou, že se ocitla právě na tomto místě. Vše vypovídá ominulém využití krajiny,” popsal přírodovědec.
Správa parku se tak nyní snaží vyhledávat a zachraňovat jednotlivé stromy starých ovocných odrůd, které následně odborně posoudí. Na hradišťských terasách tak již vědci zmapovali staré fíkovníky, které se tam v minulosti pěstovaly, a rovněž tak i mišpule. Tato rostlina původem z Orientu má robustní, světle hnědé chlupaté plody, které jsou jedlé až po přejití mrazem.
Z podyjských mišpulí si loni na podzim pracovníci ovocné školky z Bojkovic odebrali řízky.
„Část si nechají pro vlastní výzkumný projekt, část nám napěstují k výsadbám zpět do národního parku. Podobně bychom chtěli pokračovat i u dalších druhů ovocných stromů,” doplnila Reiterová. O záchranu starých ovocných odrůd se snaží i jinde v kraji. Znovu vzkřísit zašlou slávu zapomenutých ovocných stromů oskeruší se řadu let snaží například v Bořeticích na Břeclavsku a rovněž tak i na Strážnicku.
FAKTA
Staré odrůdy v kraji V Podyjí rostou mišpule či krajové formy slivoní. Ty mají tradici i jinde, třeba durancii zvanou slíva pěstovali hojně na Slovácku. Na Strážnicku jsou zase populární jinde zanikající oskeruše. Na jihu regionu se objevují i moruše či kdouloně. Roste tady i dřín obecný či kaštanovník s jedlými kaštany.