DIVOKÁ KACHNA
Německo nasadilo do boje se škůdcem prapor granátníků
V NĚMECKU došli k tomu, že kůrovcová kalamita je natolik obřím ekologickým problémem, že vyžaduje netradiční řešení. Podle deníku Bild informoval saský ministr životního prostředí Thomas Schmidt (CDU) o tom, že do bitvy s lesním škůdcem bude nasazeno šedesát vojáků 371. praporu pancéřových granátníků. Tomu se říká jít s kanónem na vrabce. Německá armáda, vědoma si své pověsti, rezignovala na využití tříštivých a zápalných pum, které by dalo vzpomenout na běsnění Wehrmachtu za druhé světové války. Všichni vojáci raději podstoupili intenzívní výcvik pro boj zblízka, konkrétně ze zhruba třiceti centimetrů. V boji muže proti kůrovci se za nejefektivnější způsob „neutralizace" považují údery plochou stranou polní lopatky na dřevo, po němž kůrovec leze. V těsném sledu za lopatníky půjdou střelci schopní trefit zvíře z deseti kroků mezi tykadla. Zpočátku se uvažovalo o gumových projektilech, které se však na cvičišti neosvědčily, protože se po odrazu od stromu vracely ke střelcům a poranily je na různých částech těla. Mluvčí kůrovců s použitím vojenské síly v lese zásadně nesouhlasí a rozhodující poradu na berlínském ministerstvu životního prostředí srovnává s konferencí ve Wannsee. Celou akci navíc považuje za srabařinu odporující Ženevské konvenci. „Nikdo nás neinformoval o zásadách výměny zajatců. Čtu to tak, že se s nimi nepočítá. Zjevně půjde o čistou genocidu – vyhlazení. Nechápeme, že se národ, který zinscenoval holocaust, nevyvaruje podobných dobrodružství." V této souvislosti dal mluvčí za příklad Čechy, kteří zaujali ke kůrovcům krajně liberální postoj a nechali je sežrat, na co přijdou.
MILAN TESAŘ
