Zdroj: ČT 2
Datum: 27.11.2007
Autor: Neuveden
Moderátor: Neuveden
Relace: Nedej se
V našem pořadu se vracíme do obory Soutok, kterou vědci nazývají Moravská Amazonie. A to právem. Tady mezi řekou Moravou a Dyjí se vyvinul neobyčejně hodnotný tvrdý luh, kde jako poselství minulých století přežívají porosty staletých dubů, jasanů a jilmů. Rozsáhlé lesy jsou z hlediska zachování biodiverzity jedno z nejdůležitějších území v republice. Dnes ji ohrožuje intenzivní kácení.
Mgr. Lukáš Čížek, PhD., Entomologický ústav AV ČR České Budějovice:
V oboře Soutok je asi 3,5 tisíce hektarů lesa a protože se ročně vytěží 60 hektarů, tak to znamená, že během necelých šedesáti let by celé to území bylo obnoveno a průměrný věk lesa by byl 28 let, což by pro tvory vázané na staré stromy byla katastrofa. Tlaky, aby v oblasti lužních lesů vznikl buď národní park, nebo chráněná krajinná oblast, případně, aby byla rozšířena CHKO Pálava na tyto lužní lesy, byly veliké a vlastně už od revoluce, od roku 1990. Bohužel tehdejší ředitel Lesního závodu Židlochovice Jan Vybíral tyhle snahy úspěšně blokoval. Nová naděje pro tohle území přišla až s Evropskou unií, kdy lužní lesy byly vyhlášeny část jako ptačí oblast a celé jako evropsky významné lokality Soutok, Podluží a Niva Dyje.
Ing. David Horal, Agentura ochrany přírody a krajiny, Brno:
To hnízdění dravců je naprostým unikátem v rámci střední Evropy. Je tady jediné hnízdiště orla královského v naší republice a nejpočetnější hnízdní populace luňáka hnědého, luňáka červeného, včelojeda lesního i raroha velkého. Tyto staré porosty jsou domovem nebo biotopem většiny druhů ptáků, o kterých jsem mluvil. Tady v tomhle území je takzvaná nevyrovnaná skladba věkových tříd, to znamená převažují tady z různých historických důvodů ty staré porosty, které teď dosahují mýtního věku a jsou tedy z lesnického hlediska takzvaně obnovovány. Z hlediska lesního zákona je všechno naprosto v pořádku, ale z hlediska ochrany přírody ne, protože my jsme povinni tady zajistit přežití populací těch jmenovaných druhů ptáků. Ale při tempu těžeb, které tady je, máme obavu, že řada z nich by mohla velmi vážným způsobem nebo rychle poklesnout.
Autor
To, že ani evropsky uznaná ptačí oblast Natura 2000 nezabrání těžbám starých porostů, dokázala poslední zima, kdy tady lesníci vykáceli hektary dubů a jasanů ve věku 130 až 150 let. Těžby proběhly bez konzultace se státní ochranou přírody.
Ing. Vítězslav Polách, oblastní inspektorát Brno, Česká inspekce životního prostředí:
Rozhodnutím jsme na tři roky zakázali těžební činnost ve dvou odděleních, což znamená asi na ploše sto hektarů u porostů starších sto let. Při rozloze polesí Soutok asi 3 800 hektarů. V současné době se proti tomuto rozhodnutí Lesy odvolaly a na ministerstvu životního prostředí probíhá jednání o tomto odvolání.
Autor
Lesní závod Židlochovice, který těžby provedl, využil díru v zákoně a své jednání obhajuje. Nové vedení Lesů České republiky má na dosavadní rozsah těžeb i následnou přípravu půdy názor poněkud odlišný.
Ing. Vladimír Dolejský, PhD., pověřený generální ředitel, Státní lesy ČR, s.p.:
Lesní závod Židlochovice je jednou z organizačních jednotek podniku Lesy České republiky. Říkám, že Lesní závod Židlochovice hospodařil zcela nepochybně v souladu s vnitřními předpisy, se zákonem o lesích a samozřejmě až na výjimky, ke kterým se třeba dostaneme, kdy došlo k porušením a my o nich teď už víme. Nicméně říkám, že ta šablona, která tam byla používána, to znamená holoseče větších výměr, což je nepochybně indicie exploatačního způsobu hospodaření, mechanizovaná příprava půdy, tedy to vyhrnování a likvidace pařezů bude postupně nahrazeno šetrnějšími způsoby. V budoucnu lze očekávat, že výměra těch mechanizovaně připravených ploch po těžbě, které budou samozřejmě mnohem menší, tak bude minimální proti minulosti.
Autor
Při slovech pana ředitele jsme si vzpomněli na slova klasika. Šedivá je teorie a zelený strom poznání. Proto jsme se jeli přesvědčit na vlastní oči, jak se nový přístup k lesnímu hospodaření v oblasti obora Soutok uplatňuje v praxi.
Ing. David Horal, Agentura ochrany přírody a krajiny, Brno:
Bohužel to trvalo hodně dlouho a vlastně koncem června Česká inspekce životního prostředí zastavila těžbu na porostech o rozloze asi 60 hektarů, a to do konce platnosti lesního hospodářského plánu, to znamená do konce roku 2009. My jsme se potom domluvili na tom, že ta těžba bude nahrazena těžbou v jiných porostech, které z našeho hlediska nejsou tak zásadní, a dosáhne víceméně stejné výše, pokud jde o kubíky dříví. Jediná taková sporná otázka bylo ponechávání výstavků na těch těžbách. Minulý týden jsme měli jednání mezi správou CHKO Pálava, Agenturou ochrany přírody a krajiny a Lesy České republiky, kde jsme dospěli k první kompromisní dohodě ohledně ponechávání těch výstavků a včera jsme je začali zkusmo vyznačovat spolu s pracovníky Lesů České republiky, takže ty stromy, které mají ten červený sprej, tak by měly při těžbě zůstat. Ty výstavky mají nesmírný význam pro ochranu biodiverzity, ať už je to hmyz, nejrůznější druhy dřevokazného hmyzu, a nebo pro ptáky. Jednak pro ptáky, kteří vyhledávají doupné stromy. Samozřejmě pokud máte v mladším porostu nějaký starší strom, tak dřevo postupně ztrácí na kvalitě, vznikají v něm přirozené dutiny, nebo si je vytesávají šplhavci, strakapoudi a hnízdí v nich spousta ptáků. A zároveň pokud máte takový výstavek v mladším porostu, tak třeba ve věku 40, 50 nebo 60 let, když ten okolní porost odroste, tak tyto dominantní stromy mohou tvořit hnízdiště pro dravce nebo čápa černého.
Ing. Vladimír Dolejský, PhD., pověřený generální ředitel, Státní lesy ČR, s.p.:
Konkrétní kroky v této problematice jsme učinili i mimo ptačí oblasti, které jsou vymezeny v rámci Natury a můžu tady říct, že byla podepsána deklarace o spolupráci mezi Lesy České republiky a Českou ornitologickou společností na konci srpna. A dokonce je podepsán a realizován pilotní projekt o spolupráci tedy smlouva s jednou z poboček České společnosti ornitologické o tom, že budeme ponechávat v počtu minimálně pět na hektar solitérů, doupných stromů nebo výstavků po celé ploše republiky i mimo ptačí oblasti. Je to první unikátní smlouva o spolupráci mezi státními lesy v celé Evropě a společností ornitologickou.
Autor
Druhým problémem je mechanizovaná příprava půdy po těžbách. Když jsme natáčeli na jaře, u vjezdu do obory nás vítala paseka s pokácenými duby a mohutnými pařezy. Když jsme do stejného místa přijeli v říjnu, našli jsme zde oplocený obnovní blok a jako na řadě dalších míst opět rozfrézovanou půdu.
Ing. Vladan Reidl, Správa CHKO Pálava:
Tady na té ploše, co se nacházíme, to je obnovní blok, kde proběhla celoplošná příprava půdy. Ty obnovní prvky, ty seče mají dva hektary, jsou přiřazovány k sobě a pak následuje vždycky porostní žebro, poté je další plocha. To žebro bude po zajištění těch kultur, což znamená sedm let, odtěženo, tak tu vznikne de facto souvislá plocha stejnověkého porostu.
Ing. Jiří Danihelka, PhD., Ústav botaniky a zoologie PřF Masarykovy Univerzity Brno:
První problém spočívá v tom, že jakmile celoplošně připravíte půdu, tak otevřete bránu invazním druhům. Invazní druhy jsou cizokrajné druhy, které se šíří na narušených stanovištích. Tam v konkrétním případě soutoku Moravy a Dyje je to především hvězdnice kopinatá. To je druh, který na těch celoplošně připravených pasekách tvoří během několika let souvislé porosty. Ten druhý problém spočívá v tom, že jsou tam některé třeba chráněné a ohrožené druhy, které mají hlízky, mají tam cibule. Samozřejmě ta fréza ty hlízky rozmělní, zničí, čili ty rostliny na té ploše vyhynou.
Autor
Nabízí se otázka, zde v oblasti , kde se vyskytují chráněné druhy rostlin, kde ve starých pařezech přežívají ohrožené druhy brouků, není frézování půdy nezákonnou činností.
Ing. Jiří Danihelka, PhD., Ústav botaniky a zoologie PřF Masarykovy Univerzity Brno:
Když si člověk velmi pečlivě pročte zákon o ochraně přírody a krajiny, tak tam se říká, že zatímco druhy, které jsou jenom chráněné jako ohrožené, nejsou chráněny před běžným způsobem obhospodařování kultur. Les je z právního hlediska druh kultury. V okamžiku, kdy jde o silně a kriticky ohrožené druhy, jako je třeba bledule letní, tak samozřejmě ten zásah je přímo v rozporu se zákonem, protože kdyby se ten zákon důsledně uplatňoval, tak firma, která chce tu paseku pofrézovat, by si měla vyžádat stanovisko ochrany přírody. Vlastně i v lesích pro některé lidi k běžnému obhospodařování potřebuje povolení. Měla by o to prostě zažádat.
Ing. Vladimír Dolejský, PhD., pověřený generální ředitel, Státní lesy ČR, s.p.:
V rovině ekonomické je ta věc pro lesního hospodáře pozitivní. Samozřejmě ta výsadba probíhá jednodušším způsobem. Může být použita mechanizace a následně i ochrana proti útlaku lze provádět mechanizovaně, dokonce kombinace chemicky a mechanizovaně, takže jsou tam nižší vstupy a nižší náklady. Nicméně nesleduje tento způsob nebo nevnímá tolik, jak si představuji, principy ekologické. A my chceme jít způsobem rozumného průniku ekonomiky a ekologie.
Autor
Jak jsme viděli, těžby už skutečně probíhají na menších plochách. Na druhé straně se místní lesní hospodáři nevzdávají mechanizované přípravy půdy.
Ing. David Horal, Agentura ochrany přírody a krajiny, Brno:
Musím říct, že máme poměrně protichůdné informace, protože jsme z jedné strany dostali informaci, že celoplošné přípravy půdy byly zastaveny v té lužní oblasti, z druhé strany se nám tyto informace nepotvrdily, takže jsme se dohodli s lesníky, že z těchto dvou pasek jedna bude připravena celoplošně a druhá ne, aby se ukázalo, jaký to má vliv na hmyz nebo rostliny.
Autor
Důkazem toho, že Lesní závod Židlochovice nepovažoval státní ochranu přírody za partnera, je i druhý případ z poslední zimy. Lesníci v jádru Státní přírodní rezervace Kolby vykáceli bez jakékoliv konzultace s ochranou přírody téměř jeden hektar dubů a na hraně rezervace dalších sedmnáct arů.
Mgr. Lukáš Čížek, PhD., Entomologický ústav AV ČR České Budějovice:
Podle mě se jedná o bezprecedentní chybu nebo bezprecedentní zásah do přírodní rezervace ze strany lesního závodu, protože národní přírodní rezervace je vlastně nejtvrdší režim ochrany, jaký u nás je. Do národní přírodní rezervace bez povolení nesmíte chodit mimo vyznačené cesty. Já jako entomolog tam nesmím bez povolení chytat hmyz, nesmíte utrhnout květinu, nesmíte nic a to, že tam lesní závod vlastně sám od sebe vykácel bez toho, že by informoval ochranu přírody, hektar porostu, to je neuvěřitelné.
Autor
Pikantní na tom je to, že byly pokáceny i stromy, označující rezervaci a klestí bylo spáleno na starých pneumatikách. Správa Chráněné krajinné oblasti Pálava, která má o rezervaci pečovat, podala podnět České inspekci životního prostředí.
Autor
Pokud by ochrana přírody toto mohla konzultovat s lesáky, jak by vypadala ta těžba?
RNDr. Jiří Matuška, vedoucí Správy CHKO Pálava:
Určitě bychom při těch pochůzkách a konzultacích vznášeli požadavky, aby výsledkem nebyl les jednověký, který do národní přírodní rezervace nepatří, ale abychom vytvořili lepší podmínky pro les různověký, který je pestřejší, zajímavější a jednoznačně do takto vymezených, zvlášť chráněných území a případně naturových území patří.
Ing. Vítězslav Polách, oblastní inspektorát Brno, Česká inspekce životního prostředí:
Tam nebyl důvod pro nějakou konzultaci. Tam bylo provedeno odstranění původního porostu, aby se uvolnil nálet toho dubu. A tam není povinnost lesního závodu ze zákona, aby o tom informoval orgán ochrany přírody.
Autor
V rezervaci roste naše rodinné stříbro - lilie zlatohlavá, třemdava bílá či světlinový druh - kosatec různobarvý. Jednorázovým vykácením sice lesníci pomohli semenáčkům dubu, ohrozili však desítky druhů rostlin, které vegetují ve stínu a polostínu lesa. Na místo původních lesních bylin paseku prorůstá nebezpečně se šířící netýkavka původem z Asie.
Mgr. Lukáš Čížek, PhD., Entomologický ústav AV ČR České Budějovice:
Nechápu, proč pan inspektor prohlásil, že nedošlo k žádnému poškození přírody. Nevím, jestli je na to tak odborně fundovaný, nebo z čeho vychází. Podle mého odborného názoru k poškození rezervace došlo a poměrně zásadnímu. Neuvěřitelná je výše pokuty. Když si vezmeme podstatu, že přijdete do národní přírodní rezervace, uděláte tam jednu velikánskou paseku, druhou třeba menší, nebo která zasahuje jenom kouskem a dostanete za to pokutu deset tisíc korun, tak to je... To nelze... Nedokážu to nějak formulovat. Srovnejte si, že inspekce životního prostředí za patnáct špatně ořezaných stromů někde ve městě udělila pokutu čtvrt milionu korun nebo necelého čtvrt milionu korun.
Autor
Problém je i na straně ochranářů. V plánu péče rezervace Kolby není výslovně řečeno, že podpora přirozené obnovy lesa musí být konzultována s ochranou přírody.
Ing. Vladimír Dolejský, PhD., pověřený generální ředitel, Státní lesy ČR, s.p.:
Já tam jednoznačně vidím pochybení na naší straně. Samozřejmě že jsme nesplnili to, co jinde plníme. To znamená nekomunikovali jsme s příslušnou správou chráněné krajinné oblasti. Naše lesníky jsme v posledních patnácti až padesáti letech nevychovávali v tomto směru. I vedení Lesů České republiky současné v tomto má deficit. Musíme se chovat lépe v této oblasti.
Autor
V těchto dnech vědci nejrůznějších oborů dokončují návrh managamentu oblasti Soutok, kde jsou shrnuty požadavky ornitologů, entomologů, botaniků a dalších odborníků. Pokud tento zásadní materiál bude přijat Lesy České republiky, stane se prvním krokem k reálné ochraně Moravské Amazonie. Ve hře je mnoho. Udržení unikátní biodiverzity v jednom z nejcennějších území střední Evropy.
