Ministerstvo životního prostředí (MŽP) svolalo na úterý jednání k vypořádání připomínek vůči plánovanému vyhlášení Národního parku (NP) Křivoklátsko. Starostům, kteří s vyhlášením parku nesouhlasí, vadí, že schůzky se mají zúčastnit jen zástupci ministerstva pro místní rozvoj (MMR), Svazu měst a obcí a Svazu místních samospráv. Poukazují na to, že připomínky k záměru podaly i další subjekty. Jednání na MMR byla navíc svoláno ze dne na den a bez písemných podkladů, uvedla dnes v tiskové zprávě zaslané ČTK starostka Karlovy Vsi a předsedkyně Svazu obcí Křivoklátska Iveta Kohoutová. Vyjádření MŽP ČTK zjišťuje.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) novinářům minulý týden řekl, že MŽP vypořádalo téměř všechny připomínky, návrh na vyhlášení parku v podobě novely zákona o ochraně přírody a krajiny by se na podzim měl dostat do Sněmovny. Záměr ale naráží na odpor řady starostů. Mají obavy z nárůstu turismu a tvrdí, že jim k parku chybí podrobné informace. Hladík to odmítá. Ministerstvo odůvodňuje záměr ochranou části Křivoklátska, kde je nebývale pestrý a k tomu největší lesní komplex ve vnitrozemí ČR s velkou rozmanitostí přírody.
Svazek obcí Křivoklátska, Svazek obcí v NP Českém Švýcarsko, Svazek šumavských obcí a Svazek obcí Podyjí podle Kohoutové dnes obdržely informací od zástupců připomínkovacích míst (Svaz měst a obcí a Svaz místních samospráv), že MŽP ze dne na den svolalo schůzku pouze se zástupci MMR a Svazu měst a obcí a Svazu místních samospráv "bez písemných podkladů, aniž by došlo ke komplexnímu písemnému vypořádání všech připomínek a v návaznosti na to začala kola ústních jednání ohledně znění zákona".
Kohoutová poukázala na to, že proti zřízení NP Křivoklátsko a pro úpravu znění zákona o ochraně přírody a krajiny podaly připomínky i další subjekty, jako jsou Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL), Agrární komora ČR, ministerstva vnitra a financí, Pardubický kraj či Kraj Vysočina.
Podle návrhu ministerstva životního prostředí má zamýšlený Národní park Křivoklátsko zabírat 116 kilometrů čtverečních, tedy 16 procent současné chráněné krajinné oblasti. Chystaná novela zákona o ochraně přírody a krajiny nebude podle Hladíka ještě zahrnovat například vymezení klidových zón nebo zásad péče o park. Tyto detaily se budou schvalovat až v budoucí dvoukomorové radě národního parku, v níž by měly mít své zástupce samosprávy, spolky a odborná veřejnost.
„Dnes starostové nemají vliv na území jako takové, protože většina je pod správou Lesů České republiky. Po vzniku národního parku se posílí vliv samospráv, ale také místních spolků a podnikatelů na chod území jako takového,“ řekl minulý týden Hladík. Dodal, že z diskusí s místními a starosty nemá pocit, že by se záměrem nesouhlasili. Řada obcí podle něj s ministerstvem spolupracuje. Například Sýkořice spolu s MŽP řeší přestavbu jednoho z objektů na Dům přírody, který by sloužil jako návštěvnické středisko, dodal.
ČTK
