Ochrana životního prostředí se v posledních dekádách proměnila, změna začala v 90. letech po období bezohledného využívání přírodních zdrojů před rokem 1989. Vstup do Evropské unie v roce 2004 byl na této cestě důležitým milníkem, uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. Česká republika se například zavázala zásadně zlepšit čištění odpadních vod, především zajistit čistění i v menších obcích do 2000 obyvatel.
„Díky výstavbě a modernizaci kanalizací a čistíren odpadních vod jsme zlepšili kvalitu našich řek. Díky společným evropským pravidlům se zásadním způsobem snížilo množství emisí škodlivých látek z průmyslu i velké energetiky, kromě jiného díky Národnímu programu snižování emisí,“ uvedla Krejčí. Další zlepšení ovzduší podle ní přinesly emisní stropy pro spalovací zařízení a přijetí systému takzvané nejlepší dostupné techniky (BAT). „To v praxi znamená kombinaci nejmodernějších technologií a přísné kontroly jejich ekologických dopadů,“ řekla.
Evropský systém NATURA 2000 pomohl Česku rozšířit síť velkoplošných chráněných území, rozvíjet se začaly také obnovitelné zdroje energie, třídění a využívání odpadu nebo likvidace černých skládek, stejně jako nízko-emisní hromadná doprava. „Klíčové je, že díky členství v Evropské unii jsme na všechna potřebná opatření získali zásadní příspěvek ze společných fondů,“ uvedla Krejčí. Vstupem do Evropské unie v květnu 2004 se podle ministerstva České republice otevřel plnohodnotný přístup k evropským dotacím, a to včetně peněz na zlepšování životního prostředí.
„V současnosti je již třetí řádné programové období Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), což byl donedávna největší zdroj finančních prostředků v oblasti životního prostředí,“ řekla Krejčí. Dodala, že za předešlá dvě programová období od roku 2007 do roku 2020 se podařilo podpořit více než 30 000 projektů za téměř 200 miliard korun.
„V aktuálním programovém období, které poběží až do roku 2029, je v OPŽP připraveno pro projekty na ochranu životního prostředí více než 61 miliard korun. Při posledním programovém období vznikly další finanční nástroje, které významně přispívají ke zlepšení životního prostředí,“ uvedla Krejčí. Zmínila především Modernizační fond, jehož cílem je v období let 2021 až 2030 podpořit investice do modernizace energetických soustav a zlepšení energetické účinnosti, a tím k přechodu na nízkouhlíkové hospodářství. Na ty by mělo směřovat až 500 miliard korun.
Další možností je Operační program Spravedlivá transformace pro období 2021 až 2027, který pomáhá řešit negativní dopady odklonu od uhlí v nejvíce zasažených regionech. Kraje Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský mají v tomto programu k dispozici 41 miliard korun.
ČTK
