Miloš Šenkýř
Ministerstvo oddálilo vyhlášení národního parku Křivoklátsko. A zaskočilo tím i aktivisty, kteří usilují o podobný krok v Jeseníkách. Vytvoření národního parku v Jeseníkách se oddaluje. Zákona, který by v centru hor vytvořil nejpřísněji chráněnou přírodní oblast, se tam lidé jen tak nedočkají. Důvod? Stále není rozhodnuto o podobném projektu na Křivoklátsku, a dokud se tak nestane, nepřipadá zřejmě žádné zásadní jednání o Jeseníkách v úvahu.
Nový ministr životního prostředí Pavel Drobil oznámil, že na Křivoklátsku vznikne národní park pouze tehdy, pokud na něj bude mít resort dostatek peněz a pokud s ním budou souhlasit místní lidé. „Jsem přesvědčen, že násilné vyhlašování čehokoliv, s čím nejsou srozuměni všichni, kdo v tom území mají žít, nikdy nepovede k bohulibému cíli,” konstatoval krátce po nástupu do funkce Drobil. A zadal zpracování nových analýz.
Přesto v Jeseníkách neztrácejí optimismus. „Ministr je odsud, z regionu, možná se tak naopak jednání urychlí. Chceme mu poskytnout všechny podklady, v září budou pokračovat jednání,” řekl LN jeden z iniciátorů boje za vyhlášení národního parku Ondřej Bačík. Podle něj je v Jeseníkách výhodou právě velká podpora mezi obyvateli.
Zástupci petičního výboru za vyhlášení národního parku v Jeseníkách uspořádali sérii anket. Pří té poslední, kterou v Rýmařově v červnu uskutečnili studenti Soukromé střední odborné školy Prima, ze čtyř stovek dotázaných dvě třetiny věděly o možnosti zpřísnit ochranu přírody v horách. A z nich opět dvě třetiny s takovým krokem výslovně souhlasí. Podobné výsledky přinesl průzkum v Šumperku.
Právě šumperské Sdružení cestovního ruchu Jeseníky, jehož členy jsou i představitelé měst, ale podobnou možnost kritizuje. Předseda sdružení Zdeněk Zerzáň označil v dopise ministerstvu současný status chráněné krajinné oblasti za dostatečný. Pokud by vznikl zákon o vytvoření Národního parku Jeseníky, přišla by podle něj radnice na území parku o část svých pravomocí, například v územním plánování.
V Jeseníkách tvrdí, že nečekaný odklad může naopak paradoxně prospět. „Bude víc času na zpracování plánu péče o přírodu i na propracování dalších dokumentů,” poznamenal Bačík. Současné studie počítají s tím, že národní park by zahrnul jen téměř neosídlenou vnitřní část nejvyšších hor na Moravě a ve Slezsku - oblasti od rašeliniště Skřítek přes hlavní vrcholy k Obřím skalám, tedy včetně diskutovaného lyžařského areálu Ovčárna a okolí Pradědu. Jde o čtvrtinu plochy nynější CHKO, zbytek by zůstal v současné podobě. Iniciátoři zdůrazňují, že by to neznamenalo zákaz vstupu turistů, ti se za stanovených podmínek mohou pohybovat i na Šumavě či v Krkonoších.
Výhoda změny pro samotný park je finanční. Přestože jsou například Krkonoše svou rozlohou výrazně menší než Jeseníky, dostávají od státu díky svému statusu řádově více peněz. Jenže právě nárůst nákladů je v době úspor jedním z argumentů, proč se vyhlášení nových parků může výrazně pozdržet.
***
NÁRODNÍ PARKY
Poslední přibyl před deseti lety K vyhlášení národního parku je zapotřebí přijmout zvláštní zákon. Status národního parku měly v ČR dlouho pouze Krkonoše (od roku 1963). Od roku 1991 jím jsou i Šumava a jediný moravský park Podyjí, před deseti lety na seznam přibylo České Švýcarsko. Zřízení parku přináší výrazné omezení nových staveb, ale také větší pozornost úřadů tomu, v jakém stavu území a příroda na něm jsou. Řečí zákona jsou národní parky územím „jedinečným v národním či mezinárodním měřítku, jehož značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy”.
